Rusko vyhostí část diplomatů USA a zavře jejich rekreační objekty. Reaguje tak na nové sankce

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 7. 2017 18:21
Moskva vyzvala Washington, aby do 1. září snížil počet svého diplomatického a technického v Rusku na 455. Od 1. srpna se také chystá uzavřít rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví v Moskvě. Americká Sněmovna reprezentantů a v noci na pátek i Senát odhlasovaly nové protiruské sankce kvůli ruskému vměšování do loňských prezidentských voleb v USA. Ty však ještě musí podepsat prezident Donald Trump, který je tvrdě kritizuje. Šéf ruské diplomacie Lavrov telefonicky americkému ministru zahraničí Tillersonovi ozřejmil, že ruskou reakci zapříčinilo "množství nepřátelských kroků Washingtonu."
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva/Washington - Ruské ministerstvo zahraničí v pátek podle agentury Reuters vyzvalo Spojené státy, aby do 1. září snížily počet svého diplomatického a technického personálu v Rusku na 455.

Kolika osob se toto rozhodnutí bude týkat, zatím nebylo oficiálně oznámeno.

Rusko rovněž od 1. srpna uzavře rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví v Moskvě.

Ministerstvo tím reaguje na návrh nových amerických sankcí proti Rusku, které v úterý odhlasovala americká Sněmovna reprezentantů a v noci na pátek i Senát.

Ministři zahraničí Sergej Lavrov a Rex Tillerson se podle Moskvy shodli, že přes diplomatickou roztržku budou nadále jednat o množství společných témat.

Rusko připravované americké sankce, které ještě musí podepsat prezident Donald Trump, tvrdě kritizuje.

List Kommersant již ve čtvrtek napsal, že lze očekávat zavření rekreačních objektů pro pracovníky americké ambasády v Moskvě, jakož i vyhoštění 35 amerických diplomatů z Ruska.

Oba kroky mají být symetrickou reakcí na obdobné prosincové rozhodnutí bývalého prezidenta USA Baracka Obamy, na které Rusko tehdy nereagovalo v naději, že je nastupující prezident Trump zruší.

Šéf ruské diplomacie Lavrov telefonicky americkému ministru zahraničí Tillersonovi ozřejmil, že ruskou reakci zapříčinilo "množství nepřátelských kroků Washingtonu," uvedl Lavrovův úřad v prohlášení. Oba ministři se podle Moskvy zároveň shodli, že budou nadále společně jednat o řadě témat, na nichž mají obě strany zájem.

Opatření se bude týkat i osob, které nemají status diplomata

USA a ani Rusko oficiálně neoznámily, kolika osob se ruské odvetné opatření bude týkat, podle informací Reuters či Interfaxu to může být až několik stovek lidí.

Z prohlášení ruského ministerstva zahraničí totiž vyplývá, že opatření se bude vztahovat i na osoby, které nemají status diplomata, neboť v dokumentu se hovoří o "diplomatickém a technickém personálu".

"To znamená, že celkový počet zaměstnanců amerických diplomatických a konzulárních úřadů v Ruské federaci musí být snížen na 455 osob," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Podle informací Reuters pracuje na všech amerických zastupitelských misích v Rusku asi 1100 lidí. V tomto počtu jsou zahrnuti nejen občané USA, ale také Ruska. Jen na velvyslanectví USA v Moskvě působí okolo 300 amerických občanů.

Trumpovo stanovisko k sankcím je nejasné

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek současně varovalo, že pokud se Washington rozhodne vyhostit další ruské diplomaty, bude Moskva reagovat obdobně.

Nové sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji, které schválily obě komory amerického Kongresu, může Trump vetovat, nebo do deseti pracovních dnů podepsat. K přehlasování jeho případného veta je zapotřebí dvoutřetinová většina v obou parlamentních komorách, kterou podle všeho stoupenci sankcí mají k dispozici.

Trumpovo stanovisko k sankcím není jasné, prezident po zvolení prosazoval vůči Moskvě vstřícnost. Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy