Ruská stopka pro 755 amerických diplomatů a úředníků. Je to odveta za nové sankce, řekl Putin

Zahraničí Zahraničí
30. 7. 2017 19:45
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina dosáhne počet amerických diplomatů a technických pracovníků, kteří nedostanou povolení dál pracovat v zemi, celkem 755 osob. Kreml reaguje na návrh nových sankcí USA proti Rusku, které v úterý odhlasovala americká Sněmovna reprezentantů a v noci na pátek i Senát. Prezident Donald Trump už prohlásil, že nový zákon podepíše.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Moskva - Podle ruského prezidenta Vladimira Putina přestane v zemi v nejbližší době pracovat až 755 amerických diplomatů a zaměstnanců jeho zastupitelských úřadů.

"Pokud jde o další možná opatření nebo o to, zda je to hodně nebo málo, pak z hlediska práce diplomatického úřadu je to jistě citelné. Protože v Rusku pracovalo a dosud pracuje více než tisíc pracovníků - diplomatů a technického personálu - a 755 z nich teď bude muset svou práci v Ruské federaci ukončit. To je citelné," uvedl Putin.

Podle něj jde o odvetu za návrh nových protiruských sankcí, které tento týden odhlasoval americký Kongres. Prezident Donald Trump prohlásil, že nový zákon podepíše.

Ruský prezident Putin dodal, že Kreml může v budoucnu sáhnout k dalším odvetným krokům, zatím ale toto rozhodnutí nepodporuje. 

"Samozřejmě máme možnost něco udělat a omezit určité sféry našich společných aktivit, které by byly pro americkou stranu citlivé. Ale myslím si, že to není nutné, poškodilo by to rozvoj mezinárodních vztahů," poznamenal ruský prezident. 

"Doufali jsme, že se situace nějak změní, ale pakliže se změní, brzy to nebude. Myslím, že nadešel čas ukázat, že to (americké kroky vůči Rusku) nenecháme bez odpovědi," dodal Putin.

Vyhoštění diplomaté i uzavření budov

Už v pátek ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo Spojené státy, aby do 1. září snížily počet svého diplomatického a technického personálu v Rusku na 455. Nebylo ale jasné, o kolik půjde osob.

Podle informací agentury Reuters pracovalo až doposud na všech amerických zastupitelských misích v Rusku asi 1100 lidí.

V tomto počtu jsou zahrnuti nejen občané USA, ale také Ruska. Jen na velvyslanectví USA v Moskvě působí okolo 300 amerických občanů.

Je tedy nepochybné, že skutečný počet vyhoštěných amerických diplomatů z Ruska bude výrazně menší než Putinem zmiňovaných 755 osob.  

Rusko rovněž od 1. srpna uzavře rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví v Moskvě.

Šéf ruské diplomacie Lavrov telefonicky americkému ministru zahraničí Tillersonovi vysvětlil, že ruskou reakci zapříčinilo "množství nepřátelských kroků Washingtonu", uvedl Lavrovův úřad v prohlášení.

Oba ministři se podle Moskvy zároveň shodli, že budou nadále společně jednat o řadě témat, na nichž mají obě strany zájem.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli ujišťoval, že jeho země je otevřená spolupráci s USA v různých oblastech, včetně boje proti terorismu a kybernetické kriminalitě.

"Místo toho ale slyšíme jen nepodložená obvinění ze zasahování do vnitřních záležitostí Spojených států," postěžoval si nejvyšší ruský představitel.

Za hlavní oblasti, kde Rusko a USA úspěšně pokračují ve společných projektech, označil energetiku a vesmírný výzkum.

Trest za vměšování do voleb

Americkým Kongresem tento týden odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení.

Ty mají Rusko potrestat za jeho údajné zásahy do amerických prezidentských voleb a za vojenskou agresi na Ukrajině i v Sýrii.

Důležitou součástí nových sankcí je ustanovení, které brání prezidentu USA Trumpovi sankce zmírnit nebo zrušit bez souhlasu Kongresu.

Nová protiruská opatření se nelíbí Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracovali s Evropou.

Brusel se taky bojí, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2.

Pro Rusko byla z hlediska jejich zájmů horší volbou Clintonová, od Trumpa si slibovali, že bude schopnější se s nimi dohodnout jejich způsobem. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 30 minutami

Ministr Metnar ve čtvrtek v USA podpisem potvrdí nákup vojenských vrtulníků

Ministr obrany Lubomír Metnar ve čtvrtek po jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem stvrdí podpisem dokumentu nákup vrtulníků pro českou armádu. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 14,6 miliardy korun. Metnar do Spojených států odletí v úterý ráno. Informoval o tom mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Ministerstvo obrany se rozhodlo pořídit 12 vrtulníků od firmy Bell formou mezivládní dohody. Z USA vojáci získají osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje armáda dostane v roce 2023. V její výzbroji nahradí ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.

Další zprávy