Luxemburg - Po 18 měsících mění největší zahraniční donátor palestinské samosprávy svůj postoj a znovu pouští na palestinská území proud evropských financí.
Podle vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solany "půjde část peněz přímo" nové vládě palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse na Západním břehu Jordánu. Dostane se ale i na Gazu.
"Je velmi důležité vytvořit rozpočet a skrze něj být schopni pomoct lidem jak na Západním břehu Jordánu, tak v Gaze," dodal Solana bez toho, aby upřesnil výši obnovené pomoci.
ČTĚTE VÍCE: Abbás rozpustil vládu a vyhlásil výjimečný stav
Evropská unie zmrazila finanční pomoc Palestincům v březnu 2006 poté, co v parlamentních volbách vyhrálo radikální hnutí Hamás. Islamisté odmítli uznat stát Izrael, vzdát se násilí a respektovat dříve dosažené mírové dohody.
Až události posledních dní donutily "sedmadvacítku" přehodnotit postoj. Jak uvádí palestinské centrum pro lidská práva Al-Mizán, vnitropalestinské boje z minulého týdne stály život nejméně 160 lidí. Dalších 796 bylo zraněno. Jejich výsledkem je násilné převzetí jedenapůlmilionového pásma Gazy Hamásem.
První den Hamastánu: relativní klid ve jménu šaríi - ČTĚTE ZDE
Svět sází na Fatah...
Fatah oproti tomu posílil své pozice nejen v očích světa, ale i na Západním břehu Jordánu. Prezident Mahmúd Abbás tam jmenoval novou vládu v čele s uznávaným ekonomem a někdejším ministrem financí Salámem Fajádem, byť jeho předchůdce a jeden z vůdců Hamásu Ismaíl Haníja jmenování neuznal.
Vojenské křídlo hnutí islámského odporu postavil prezident Abbás mimo zákon. Sílu na změnu poměrů v Gaze ale v tuto chvíli nemá. Operativci Fatahu z bašty islamistů hromadně prchají přes hranice do Egypta a Izraele.
Jedenapůlmilionové pásmo je v současné době odřízlé od zbytku světa. Neziskové organizace varují, že humanitární krize by se tam mohla ještě prohloubit.
"Zhoršující se situace v Gaze a v regionu vyvolává velké znepokojení nás všech. Je to ústup jak z hlediska humanitární bezpečnosti, tak od mírového procesu na Blízkém východě," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Mun.
...a Hamás chce izolovat
Solanova slova následovala příznivou reakci izraelského premiéra Ehuda Olmerta na vytvoření umírněného kabinetu. Z Washingtonu vzkázal připravenost židovského státu na ulehčení sankcí vůči nové palestinské vládě na Západním břehu Jordánu.
Olmert také oznámil, že jeho země bude připravena "podstoupit rizika" při dosažení míru s Palestinci, tedy Abbásovou, potažmo Fajádovou vládou.
Přítomnost svých jednotek u hranic Gazy naopak Izrael posiluje. Plnou podporu přitom dostává od Spojených států. Ty chtějí Hamás izolovat v Gaze vojensky, ekonomicky i diplomaticky.
Někteří evropští diplomaté jsou k nové izraelsko-palestinské strategii zdrženlivější. "Otázkou je, jestli je správné rozdělovat mezi dobrými a špatnými," řekl nejmenovaný představitel EU agentuře Reuters.
