Gaza /Západní břeh Jordánu - Po kanceláři, která ještě na začátku týdne byla vyhrazena pro palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse a jeho poradce z vládního hnutí Fatah, teď chodí volně zakuklenci s kalašnikovy v rukou.
"Haló, Condoleezza Riceová? Teď musíte jednat s námi, Abú Mázin tu už není," předváděl se jeden z nich fotografům agentury Reuters.
Po několika dnech intenzivních bojů a více než stovce mrtvých radikální hnutí Hamás pásmo Gazy ovládlo. Jeden a půl milionu tamních Palestinců utvrdilo, že sekularizovaný Fatah nemá šanci. "Éra spravedlnosti a šaríi (islámského práva - pozn. red.) nadešla," vzkázal mluvčí Hamásu Islám Šahawán.
"Mluví tady jako by znovu stavěli islámský chalifát," řekl zpravodajům BBC Chalíd, obyvatel uprchlického tábora .
Situaci, kterou izraelská média začala popisovat jako "naplnění katastrofy" a "vytvoření dvou palestinských států", začínají řešit i světoví hráči.
Premiér zakuklenců odmítá odejít
První reakce byli jednoznačné: tzv. blízkovýchodní mírový kvartet (EU, OSN, USA a Rusko) se svorně postavil za palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse.
Ten v pátek ve svém sídle v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu jmenoval novým předsedou prozatímní vlády nezávislého a ve světě respektovaného ekonoma Saláma Fajáda.
ČTĚTE VÍCE: Šéfem palestinské vlády má být nestraník Fajád
V koaliční vládě Fatahu s Hamásem, kterou Abbás ve čtvrtek kvůli násilnostem mezi příslušníky obou hnutí rozpustil, vedl Fajád ministerstvo financí.
"Je to rána proti legitimitě a porušení všech práv," řekl agentuře AFP Sami Abú Zuhrí,imluvčí Hamásu, který je i přes své loňské vítězství v parlamentních volbách považovaný za teroristickou organizaci.
"Stále zdůrazňuji, že dveře jsou otevřené k restrukturalizaci palestinských vztahů na základě národních hodnot," odpověděl Abbásovi odvolaný premiér Haníja s tím, že z vedení vlády neodchází, a Abbásovu autoritu tak nebere vážně.
Násilí nesmí přeskočit na Západní břeh
Zatímco EU, která zastavila veškerou finanční a humanitární pomoc, vyzývá k dialogu mezi znepřátelenými frakcemi, Američané přišli s konkrétnějšími kroky.
Administrativa amerického prezidenta George Bushe chce podle izraelského listu Haarec dosáhnout lepších podmínek na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Očekává se, že Američané zatlačí na Izrael, aby uvolnil některé vojenské blokády a poskytl Abbásově palestinské samosprávě zadržované výnosy z daní. Cílem údajně je, aby Palestinci poznali výhody žití pod vládou Fatahu.
Její ozbrojené složky už zatkly tři desítky představitelů hnutí islámského odporu. Chtějí tak zabránit v posilování jejich vlivu.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí zároveň potrvrdil, že USA bude pokračovat ve výcviku Abbásovy prezidentské stráže.
Izrael zůstává stranou
Izrael oficiální konec koaliční vlády s Hamásem vítá. Humanitární pomoc nicméně pásmu Gazy zajistit chce. Boj s islamisty podle slov ministra výstavby a bydlení Meira Sheetrita nezvažuje: "Nemáme zájem na znovuvstoupení do bažiny. Nemáme důvod intervenovat".
Abbás, Bush a izraelský premiér Ehud Olmert přišli s nápadem na rozmístění mezinárodních jednotek v Gaze. "Jejich účel by nespočíval v monitorování, ale v boji s Hamásem," upozornila ministryně zahraničí židovského státu Cipi Livniová.
Takový scénář je ale v tuto chvíli velmi nepravděpodobný. To potvrdila i Belgie, která momentálně předsedá Radě bezpečnosti OSN.
Zlomová by měla pro budoucí plány být úterní návštěva izraelského premiéra v Bílém domě.
Propustíme Johnstona
Ulice pásma Gazy začínají znovu ožívat. Stále v nich ale převládá strach z násilí. Fotografie popravených příslušníků Fatahu, svlečených do půl těla naznačují, že vyřizování účtů hned tak neskončí.
Hamás oznámil, že zajal několik vysoce postavených velitelů Fatahu z Národní bezpečnostní služby a Prezidentské stráže. Plánuje je ale propustit.
To samé prý platí o reportérovi BBC Alanu Johnstonovi, který je v zajetí už od března.
