New York - Severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi se opět podaří uniknout tomu nejhoršímu.
Rada bezpečnosti OSN má v noci z pondělí na úterý hlasovat o zostřených sankcích vůči KLDR po jejím testu atomové bomby, který provedla 3. září.
Původní požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se přerušily dodávky ropy do země, ale neprošel. Návrh rezoluce tento bod nakonec neobsahuje, uvedla agentura Reuters.
Odstřižení od ropy by bylo pro Kimův režim smrtící. Zásoby má jen na několik měsíců a bez importu z Číny by se zhroutil.
Právě to nechtějí dvě země, které mají v Radě bezpečnosti právo veta: Čína a Rusko. Natolik přísné sankce by tak bez nich neprošly, poznamenává Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin například prohlásil, že ropné embargo v Severní Koreji by způsobilo humanitární katastrofu. Vláda v Pekingu se zase bojí přílivu severokorejských uprchlíků.
Na to Kim Čong-un opakovaně a dosud úspěšně spoléhá: že ho Moskva a Peking nenechají padnout.
V pondělí ostatně pohrozil Američanům, že kdyby Radou bezpečnosti nakonec přesto prošel jejich návrh sankcí, "KLDR se postará, aby za to Spojené státy zaplatily".
Co sankce obsahují
Zmírněný návrh sankcí obsahuje podle agentury Reuters zákaz vývozu severokorejských textilních výrobků. Jejich téměř výhradním odběratelem je Čína.
Zároveň japonská agentura Kjódó píše, že některé čínské banky přerušují transakce se Severní Koreou. Majitelé severokorejských účtů mohou své peníze vybírat, ale nemohou do banky ukládat nové ani je přesouvat na jiné účty.
Jde o velké finanční ústavy Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China.
Roste také tlak na státy, které zaměstnávají Severokorejce, a poskytují tak Kimovu režimu další příjmy. Jedná se zejména o Rusko, Čínu a monarchie v Perském zálivu.
Japonsko například vyzvalo Katar, aby ukončil nabírání pracovních sil z KLDR.
Právě Japonci se cítí nejvíce ohroženi jaderným a raketovým programem Pchjongjangu. Obávají se, že Kim Čong-un v případě války nařídí útok na jejich zemi.
Výhrůžky Američanům
Kim ovšem vyhrožuje i ostrovu Guam, který spadá mezi autonomní ostrovní území USA a kde je americká vojenská základna.
Není zatím jasné, zda severokorejské rakety dlouhého doletu, které by byly schopné nést jadernou hlavici, mohou zasáhnout i americkou základnu.
Britský deník The Guardian hovořil s několika zdroji přímo ze Severní Koreje. Část vedení země údajně nesouhlasí se zbrojními programy a s konfrontační politikou vůči Spojeným státům. Neodporuje ale Kim Čong-unovi, protože za zpochybnění jeho autority hrozí poprava.
Třiatřicetiletý diktátor je u moci šest let a po sérii čistek má podle listu pevnou pozici. Rozhodně nehrozí převrat.
To koresponduje i s analýzami jihokorejského ministerstva sjednocení, které označují Kimův režim za "stabilní".
"Není tam žádný člověk, který by ovlivňoval ve větší míře Kimova rozhodnutí. Pokud by se objevil někdo, kdo by mohl vypadat jako potenciální vůdce, byl by rychle popraven. Kim Čong-un je brutální, nemilosrdný, ale uvažuje racionálně," uvádí Park Bjung-kvank z Institutu pro národní bezpečnostní strategii v Soulu.
