Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti OSN ve středu jednohlasně podpořila prodloužení vojenské mise Evropské unie v Bosně. Informovaly o tom agentury. Rusko se ovšem postavilo proti tomu, aby před RB OSN vystoupil vysoký mezinárodní představitel pro Bosnu se svým varováním před separatistickým chováním bosenských Srbů.

Agentura Reuters připomíná, že Rusko a Čína neuznávají úřad vysokého představitele, který dohlíží na dodržování Daytonské mírové dohody z roku 1995. Letos v červenci se jim nepodařilo odebrat mu část pravomocí a postarat se o to, aby jeho úřad byl za rok zrušen.

Ve své zprávě pro 15člennou Radu bezpečnosti OSN vysoký představitel Christian Schmidt upozorňuje, že Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Schmidt se svým varováním před RB OSN nepředstoupil, což lze podle diplomatů považovat za snahu usmířit si Rusko a Čínu, aby mandát přibližně 600členný kontingent evropské vojenské mise prodloužily.

Rada bezpečnosti OSN je znepokojena výjimečným stavem, který byl vyhlášen v Barmě po pondělním vojenském převratu. Zároveň ve čtvrtek vyzvala k propuštění všech zadržených osob, včetně šéfky svržené vlády Do Aun Schan Su Ťij. Bílý dům dal podle tiskových agentur najevo, že kvůli puči zvažuje sankce, jež by měly zasáhnout barmskou armádu.

"Členové Rady bezpečnosti zdůrazňují potřebu trvalé podpory přechodu k demokracii v Barmě," uvádí se také podle agentury Reuters v prohlášení, které patnáctičlenná rada schválila konsenzem. Agentura AFP přitom poznamenala, že text neobsahuje odsouzení vojenského převratu, jak tomu bylo v předchozím návrhu dokumentu, proti jehož formulaci se postavily Rusko a Čína.

Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jack Sillivan sdělil, že Spojené státy v souvislosti s převratem v Barmě zvažují sankce. Měly by být "zaměřené jak proti jednotlivcům, tak proti subjektům kontrolovaným (barmskou) armádou".

Spojeným státům se nepodařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit prodloužení zbrojního embarga proti Íránu. Z 15 členů se pro prodloužení kromě USA vyslovila ještě Dominikánská republika. Proti byly Rusko a Čína a zbývající země, včetně Francie, Británie a Německa, se zdržely, napsala agentura Reuters. Embargo, které je zakotveno v jaderné dohodě Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015, má vypršet v říjnu.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu prosazuje již delší dobu. Míní totiž, že jeho zrušení islámské republice umožní získat zbraně, které mohou přispět k eskalaci konfliktů na Blízkém východě. Washington pohrozil, že pokud RB OSN embargo neprodlouží, spustí skrze jadernou dohodu proces k reaktivaci všech sankcí OSN vůči Íránu, včetně zbrojního embarga.

Indie, Mexiko, Irsko a Norsko uspěly při středeční volbě nestálých členů Rady bezpečnosti OSN, informovaly světové zpravodajské agentury. Volba ovšem bude ve čtvrtek pokračovat, neboť páté volné místo se ve středu nepodařilo obsadit. Uchází se o něj Keňa a Džibutsko.

Rada bezpečnosti má vedle pěti stálých (Spojené státy, Británie, Francie, Rusko, Čína) celkem deset nestálých členů, kteří jsou voleni představiteli 193 členských zemí OSN vždy na dva roky. Každý rok se mění jedna pětice, přičemž nově zvolení členové budou v radě zasedat od začátku příštího roku.