Sázet stromy nestačí. Naše lesy jsou hořlavější než ty amazonské, varuje vědkyně

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 3. 2020 20:08
S klimatickými změnami se zvyšují rizika lesních požárů. Jenže zatímco pozorujeme katastrofické požáry v Austrálii nebo Amazonii, neuvědomujeme si, že evropské hospodářské lesy jsou mnohem náchylnější. Kirsten Thonickeová z Postupimského institutu dopadu klimatických změn se specializuje na problematiku lesních požárů a varuje, že sázet stromy v rámci boje proti změnám klimatu nestačí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Čím to je, že lesní požáry jsou ničivější a častější než dřív?

Má to co dělat s globálním oteplováním, které způsobuje extrémnější sucho a vlny veder. Když tyhle extrémy spojíte, vytvoříte ideální podmínky pro šíření požárů, které jsou ničivější. To jsme teď viděli v Austrálii.

Německá ekoložka z postupimského Institutu dopadu klimatických změn.
Německá ekoložka z postupimského Institutu dopadu klimatických změn. | Foto: Kirsten Thonicke

Můžeme se na to nějak připravit? Pomáhá třeba kontrolované vypalování lesa?

Čím jsou požáry ničivější, tím hůře se na ně připravuje a bojuje s nimi. Záleží také, o jakém regionu mluvíme. Například v Evropě můžeme udělat hned několik věcí. Můžeme se pozorně zamyslet nad tím, jak sázíme nové lesy. Měli bychom si dávat pozor na to, jaké druhy stromů sázíme. Jestli nejen borovice, ale také listnaté stromy jako třeba duby. Takovýhle mix sám o sobě zpomalí šíření požáru. 

Pokud se chceme připravit na budoucnost a pomoci lesům a přírodě, měli bychom tlačit na naše vlády, aby se snažily snižovat emise a globální oteplování pod dvěma stupni Celsia. Pak zabráníme podobným extrémům jako v Austrálii, které bychom nebyli schopni zvládat.

Říkáte, že bychom měli mít v Evropě víc smíšených lesů. Znamená to, že některé druhy lesa jsou náchylnější na požáry, respektive se v nich oheň šíří rychleji než v jiných?

Ano. Běžné jehličnaté lesy, ve kterých máte jeden druh stejně vysokých stromů, jsou náchylnější. Jakmile oheň pohltí jejich koruny, šíří se velmi snadno a zničí velké území. Když mezi jehličnany rostou i listnaté stromy, které ve svých listech zachycují větší množství vláhy, šíření požáru se zpomalí. Takže lesům můžeme pomoci tím, že do nich vysázíme dřeviny, které lépe zachycují vlhkost.

Když si vzpomenete na Austrálii, tak tam požáry komplikovaly hlavně eukalypty. Mají v sobě hodně oleje a dalších chemických látek, což je činí velmi hořlavými. Ale i eukalypty jsou velmi různorodé a dokážou být odolné. I když jim třeba shoří celá koruna, vyroste nový kmen a vyraší listy. Jiné stromy uhynou. 

V Česku se monokulturní lesy pěstují celá desetiletí. Jsou v dnešní době zranitelnější než třeba amazonský prales?

V podstatě jsou. Tady se lesy sázejí hlavně kvůli těžbě dřeva, cílem je vypěstovat co nejkvalitnější dřeviny. Pozornost se soustředí na tvar a velikost kmene a zapomínáme na to, že se zhoršujícím se suchem více riskujeme lesní požáry.

Musíme si dávat pozor hlavně na mladé lesy, 20 až 40 let staré stromy, jejichž koruny jsou stále nízké. Protože pokud propukne požár, riskujeme, že když se dostane do mladého lesa, bude se velmi snadno šířit po těchto korunách. Zase by v tomto případě pomohla pestrost.

Je na místě se bát, že s ohřívajícím se klimatem budeme s lesními požáry brzy bojovat i tady, ve střední Evropě?

Ne, ničeho srovnatelného s australskými požáry nebo s požáry v tropických oblastech se bát nemusíme. Naše lesy jsou jiné a hlavně bych neřekla, že by u nás v nejbližší době měly nastat tak extrémní podmínky. Přesto se i tady za poslední dva roky velmi zhoršilo sucho.

V Česku a Německu jsou ale zalesněné plochy mnohem menší. Pokud tady propukne lesní požár, hasiči se k němu mnohem snáze dostanou.

Nejhorší je pálení dřeva

Co říkáte na plány některých politiků zasadit v rámci boje proti klimatickým změnám miliardy stromů?

Obecně bych řekla, že je to skvělý nápad. Jenže pak přichází velmi důležité "ale". Záleží na tom, jaké stromy se budou sázet a jestli jich bude víc druhů. V tom musíme být opatrní. Experimentuje se i se stromy, které přirozeně rostou například v Severní Americe nebo východní Evropě a jsou odolnější vůči suchu. Díky nim pak mohou naše lesy prosperovat. 

Určitě bych ale sázela stromy jen v místech, kde předtím rostl les. Místa, kde jsou například mokřady nebo louky, nejsou kvůli složení půdy vhodná. Navíc bychom přicházeli o biodiverzitu a rozmanitost našeho přirozeného prostředí. Tím chci říct, že potřebujeme velmi podrobně sledovat, jak a kde se tyto plány budou uskutečňovat. Všechny tyto kroky by se měly konzultovat s odborníky. Musí vzít v úvahu taky budoucí riziko požáru. 

Je to skutečně tak jednoduché? Stačí vysázet nové stromy a je hotovo?

Ne, často se zapomíná, že to pak chce léta a léta práce a udržování. Zpočátku je musíte zalévat a pečovat o ně, aby skutečně rostly. Musíte taky zapojit místní obyvatele, když takto měníte krajinu.

Důvod, proč se v rámci boje proti klimatickým změnám vysazují stromy, je ten, že dokážou vázat oxid uhličitý z ovzduší. Když se ale v budoucnu pokácejí, naopak obrovské množství oxidu uhličitého do atmosféry uvolní. Není to tak trochu zadělávání si na problém?

O tom se vede debata. Někteří tvrdí, že nejlepší je pak ty stromy vůbec nikdy nepokácet. Proti tomu zase stojí argument, že pokud je pokácíte po 50 nebo 70 letech, tak se na to můžete dívat tak, že zase vysadíte nový les, který oxid uhličitý naváže zpět.

Rozhodně je ale důležité to, co s dřevem po vykáceném lese uděláte. Pokud z něj vyrobíte masivní dřevěné výrobky, tak máte ještě dalších několik desítek let jistotu, že v dřevě oxid uhličitý udržíte. 

Podle mého názoru se snižování emisí dosáhne tím, že se na jedné straně výrazně omezí spalování fosilních paliv a na druhé se změní způsob, jakým zacházíme se dřevem. Nejhorší je ho pálit nebo z něj vyrábět papír.

Začarovaný kruh

Mluvily jsme o tom, jaký vliv může mít globální oteplování na lesy a riziko požárů. A co opačně: jak moc ovlivňují lesní požáry klima?

Když se na to podíváme ze široka, tak požáry tu byly vždycky. Už od dob, co je na planetě kyslík. Jsou součástí ekosystému, a to hlavně v suchých oblastech téměř na všech kontinentech. Do určité míry jsou součástí ekosystému i v  Austrálii. Ovšem ne v takové míře, jakou jsme viděli tuto sezonu.

Co také není přirozené, jsou požáry v tropech. Proto jsou škody v amazonském pralese tak velké. Většinu požárů způsobí lidé, často z nepozornosti.

Zdá se to jako začarovaný kruh. Oteplující se klima zvyšuje riziko požárů a lesní požáry vypouštějí do vzduchu spoustu emisí, které atmosféru zase víc oteplují…

Je to tak. Už teď vidíme, že požáry jsou ničivější a vegetaci trvá déle, než se obnoví. Takže také déle trvá, než nám vyrostou nové stromy, které oxid uhličitý uskladní. Je to součást problému, který klimatická změna přináší.

Video: Boj o klima? Vymýváme kelímky od jogurtů a pak letíme přes půl světa, říká psycholog

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy