Ze zelené se stává hnědá. Nahlédněte do útrob Amazonie, prales je blízko bodu zlomu

Simona Fendrychová Jiří Kropáček šp nou Simona Fendrychová, Jiří Kropáček, šp, nou
Aktualizováno 25. 8. 2019 11:25
Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety". Kdyby zmizel, do ovzduší by se vyloučilo obrovské množství oxidu uhličitého. Přesto amazonský prales stále ubývá. Brazílie, na jejímž území se rozprostírá jeho naprostá většina, ho může zachránit, nebo zničit. Zatím ale Amazonie ustupuje silnicím, dřevorubcům, těžařům drahých kovů a zemědělcům.

Amazonský prales mizí v Brazílii rychleji než loni. Jen během letošního července ubylo 1800 kilometrů čtverečních džungle. Za prvních sedm měsíců tohoto roku zmizelo celkem přes 3400 kilometrů čtverečních, což je podobné rozloze Karlovarského kraje.

Na srovnávacím satelitním snímku se podívejte, jak probíhalo odlesňování v okolí přítoku řeky Amazonky v letech 2000 až 2012.

Poslední šance na záchranu?

Prales ubývá tak rychle, že se možná dostává do bodu, kdy už ho nebude možné zachránit a promění se v savanu. Vymřely by desítky tisíc druhů živočichů a rostlin, proměnilo by se podnebí na celém jihoamerickém kontinentu a zhoršily by se klimatické změny.

S ubýváním porostu prales ztrácí svou schopnost zavlažovat se díky vypařování vody ze stromů. Deštný prales tak dál přichází o svou vláhu a schne. Jakmile kácení dosáhne určitého bodu, prales se začne zmenšovat – nehledě na to, co člověk udělá. Vědci varují, že právě tento bod se teď blíží.

Oblouk odlesňování

Nejrychleji mizí prales na svém jihovýchodním okraji. Místu, odkud se odkrojuje stále více džungle směrem do nitra Amazonie, se říká oblouk odlesňování.

Nejhorší situace je v brazilském státě Rondonia. Tam byl prales velký 208 tisíc kilometrů čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze Česka, Slovenska a Rakouska dohromady. Od 70. let, kdy Brazílie začala využívat území na pastviny pro dobytek a pěstování sójových bobů, do roku 2003 zmizelo asi 67 764 kilometrů čtverečních džungle.

Prales v rukách politiků

Od 70. let bylo vykáceno celkem 800 tisíc kilometrů čtverečních amazonského pralesa, což je zhruba rozloha Turecka. Do roku 2000 ubylo každým rokem průměrně kolem 20 tisíc kilometrů čtverečních. Mezi lety 2004 a 2012 se úbytek pralesa zpomalil. Nyní ale odborníci sledují novou vlnu kácení.

Roční úbytek pralesů v brazilské Amazonii (v km2)

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0

0

1988

1995

2000

2005

2010

2015

2018

Pozn.: 2018 - odhad | Zdroj: The Economist | INPE, PRODES/TerraBrasilis

Jair Bolsonaro

Michel Temer

Dilma Rousseffová

V roce 2012 pod vedením tehdejší brazilské prezidentky Dilmy Rousseffové schválil tamní kongres zákon, který dal amnestii všem, kdo se podíleli na nelegálním kácení pralesa před rokem 2008. V letech 2014 až 2016 byl v důsledku ekonomické krize dramaticky snížen rozpočet ministerstva životního prostředí.

V roce 2017 minulý prezident Michel Temer zase podepsal zákon, který zjednodušil privatizaci pozemků, což podnítilo další zábory amazonské půdy.

Kritici současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara tvrdí, že za mizejícím pralesem stojí i jeho politika, která dává přednost ekonomickým zájmům země před ochranou přírody. Prales sice začal dramaticky ubývat ještě předtím, než Bolsonaro stanul v čele země, prezident se ale nijak netají tím, že jeho ochranu považuje za zbytečnou.

Jak postupně mizí miliardy stromů

Díky umělé družici Terra amerického vesmírného úřadu NASA, která už 20 let zkoumá zemský povrch, víme, jakým způsobem a proč ubývá vegetace v amazonském pralese.

1 2 3 4 5 6 7 8

Do džungle nejprve proniknou cesty a silnice, legální i ty nelegální. Do pralesa se tak dostanou lesníci a farmáři.

Lesníci a farmáři vykácejí a vypálí stromy podél cest.

Vypálenou půdu začnou obdělávat. Obohatil ji totiž popel, a tak je velmi úrodná.

Jenže po dvou až třech letech ji déšť a následná eroze vyčerpají natolik, že výnosy z úrody začnou klesat.

A tak ji lidé přemění na pastvinu pro dobytek a vykácejí další kus lesa, ...

... na kterém začnou znovu pěstovat plodiny.

Nakonec svůj pozemek prodají větším subjektům, například chovatelům skotu, kteří sloučí pozemky do velkých pastvin.

Do džungle nejprve proniknou cesty a silnice, legální i ty nelegální. Do pralesa se tak dostanou lesníci a farmáři, kteří vykácejí a vypálí stromy podél cest a půdu začnou obdělávat. Obohatil ji totiž popel, a tak je velmi úrodná. Jenže po dvou až třech letech ji déšť a následná eroze vyčerpají natolik, že výnosy z úrody začnou klesat. A tak ji lidé přemění na pastvinu pro dobytek a vykácejí další kus lesa, na kterém začnou znovu pěstovat plodiny. Nakonec svůj pozemek prodají větším subjektům, například chovatelům skotu, kteří sloučí pozemky do velkých pastvin.

Za mizení pralesa může i nelegální těžba, ať už nerostných surovin, nebo dřeva. Zlato se nelegálně těží především na severu Brazílie. Těžaři zasahují i do chráněných území domorodých obyvatel, kteří se nemají jak bránit.

Komu patří Amazonie?

V Brazílii žije asi 200 milionů lidí, z nichž necelý milion představují původní obyvatelé. Jsou to kmeny, které žily na tomto území před příchodem evropských dobyvatelů v 16. století. Celkem je v současné Brazílii asi 300 různě početných kmenů, které čítají od desítek příslušníků až po několik tisíc. Z toho až 80 kmenů nejspíš nikdy nepřišlo do kontaktu se západní civilizací.

Brazilská ústava přiznává původním obyvatelům právo na půdu, kterou trvale obývají a která tvoří jejich životní prostor. V Brazílii je nyní na 600 takzvaných domorodých oblastí. Nejvíce jich je v brazilském státě Amazonas, konkrétně 166, a rozkládají se na 527 783 kilometrech čtverečních. Na severu Brazílie je zase pro indiány vyhrazeno 87 procent území státu Roraima. Mnoho domorodých oblastí je taky ve státech Mato Grosso, Acre, Amapá, Pará nebo Rondônia. Právě v posledním zmíněném ubývá prales nejrychleji.

Brazilská vláda

„Amazonie je naše, ne vaše,“ prohlásil brazilský prezident Bolsonaro směrem k evropským novinářům, když se ho ptali na rychlé odlesňování pralesa.

Jair Bolsonaro už loni před volbami sliboval otevřít Amazonii pro obchodní využití. Nový brazilský prezident tvrdí, že před těžaři doposud chráněná území džungle jsou příliš rozsáhlá a brání hospodářskému rozvoji země.

Ricardo Salles, ministr životního prostředí

„Více než 15 procent území státu je vymezeno jako území domorodých kmenů. V těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí, které ve skutečnosti využívají nevládní organizace a manipulují s nimi. Společně tyto obyvatele integrujeme a budeme s nimi jednat jako se všemi ostatními Brazilci,“ prohlásil hned druhý den po nástupu do funkce letos v lednu.

Změny ve správě pralesa

Do čela brazilského ministerstva životního prostředí Bolsonaro dosadil Ricarda Sallese, který byl v minulosti obviněn z porušování zákonů o ochraně životního prostředí. Vládní agentury zabývající se ochranou pralesa považuje za bezvýznamné.

V červenci také Bolsonaro jmenoval do čela vládní agentury na ochranu indiánského obyvatelstva FUNAI důstojníka federální policie Marcela Xaviera da Silvu, který je úzce napojen na zemědělský byznys. Správu domorodých oblastí, ve kterých žije původní obyvatelstvo, převedl z FUNAI na ministerstvo zemědělství. V roce 2017, kdy už působil na ministerstvu, byl obviněn z překročení zákona na ochranu životního prostředí, když se měl pokusit změnit plán na zřízení chráněné oblasti u řeky Tietê s úmyslem uvolnit cestu těžařům.

Vládní agentura na ochranu původního obyvatelstva funguje od roku 1967. Do letošního roku měla spravovat domorodé oblasti. Tyto pravomoce ale přešly na ministerstvo zemědělství. Domorodé obyvatelstvo se proto obává, že úřad bude upřednostňovat zájmy podnikatelů a těžařů.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

USA zruší výjimku ze sankcí týkající se íránského zařízení Fordo

Spojené státy ukončí platnost výjimky ze sankcí, která se týkala íránského zařízení Fordo a umožňovala zahraničním společnostem spolupracovat s íránským civilním jaderným programem bez toho, že by jim hrozily pokuty. Informoval o tom americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Chorvatští obhájci titulu prohráli v Davisově poháru s Ruskem

Chorvatští obhájci titulu vstoupili do nového formátu závěrečného turnaje Davisova poháru porážkou s tenisty Ruska. Ve dvouhrách v Madridu neuspěli Borna Gojo ani Borna Čorič. Třetím týmem ve skupině B je domácí Španělsko.

Skupina B:

Chorvatsko - Rusko 0:3

Gojo - Rubljov 3:6, 3:6, Čorič - Chačanov 7:6 (7:4), 4:6, 4:6, Dodig, Mektič - Chačanov, Rubljov 6:7 (3:7), 4:6.

Skupina D:

Belgie - Kolumbie 2:1

Darcis - Giraldo 6:3, 6:2, Goffin - Galán 3:6, 6:3, 6:3, Gille, Vliegen - Cabal, Farah 7:6 (7:5), 4:6, 6:7 (3:7).

Skupina F:

Itálie - Kanada 0:2 po druhé dvouhře

Fognini - Pospisil 6:7 (5:7), 5:7, Berrettini - Shapovalov 6:7 (5:7), 7:6 (7:3), 6:7 (5:7).

Zdroj: ČTK
Další zprávy