Změna klimatu vábí hmyz z tropů na sever, může přinést i malárii, říká odborník

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 10. 2019 10:04
Na českém území žije nově hmyz, který by tu bez změn klimatu nebyl, říká Petr Šípek, entomolog z pražské Univerzity Karlovy. Jedovatí pavouci z tropických lesů nám nehrozí, agresivní včely a komáři šířící tropické nemoci ale podle něj ano.
Kudlanka nábožná - ilustrační foto.
Kudlanka nábožná - ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Koncem září objevili odborníci ze Správy Krkonošského národního parku v této hornaté části republiky kudlanku nábožnou. Ta je ale dost teplomilná a ve výšce skoro 700 metrů nad mořem nežije. Je možné, že se sem kudlanka a další druhy stěhují kvůli změně klimatu? 

Ano. Přibývají tu teplomilné a stepní druhy a v souvislosti s tím bude naopak ubývat horských druhů. Ty začnou mít problém, protože jim ubývají vhodné lokality k životu.

Jak to, že mizí i lokality? 

Tím, jak se otepluje, některé například zarůstají. V případě Krkonoš a dalších pohraničních hor je to ta bezlesá oblast arkto-alpínské tundry, jejíž původní obyvatelé uhynou, když se ona zalesní. Protože nemají kam jinam jít. Od jihu se k nám ale zároveň tlačí druhy, které u nás dříve nebyly anebo byly jen výjimečně. 

Lze to prokazatelně propojit se změnou klimatu? 

U takzvaných expanzivních druhů ano. Těm se rozšiřuje oblast výskytu směrem na sever, k nám přicházejí především ze Středozemí nebo západní Evropy. Přibývá tu pro ně k životu vhodných dní, nebo naopak ubývá těch mrazivých. Každý druh to má jinak.

Co dál je kromě nárůstu teploty "láká" víc na sever?

Suchá jara. Nebo zimy, během kterých už se tolik nestřídají období holomrazů, dnů se sněhovou pokrývkou a oblevy. To řadě druhů velmi vadí.

Říkal jste, že u expanzivních druhů jejich stěhování souvisí se změnou klimatu. Jaké jsou další druhy?

Takzvané invazivní. Šíření těchto druhů s klimatem nutně souviset nemusí. Hraje tam roli víc faktorů a zpravidla je někam zavleče člověk. K nám se takto dostává hmyz i ze subtropů a tropů, třeba z Asie nebo Severní Ameriky. Je ale pravda, že tím, že je u nás tepleji, se u nás některé z nich usídlí.

Můžete jmenovat nějaké příklady? 

Třeba zlatohlávek tmavý. Ten je v pořád ještě platné vyhlášce z roku 1992 vedený jako ohrožený, ale dnes se rozšířil naprosto všude, i na horách ve Skandinávii. Nebo komár tygrovaný, který přenáší nilskou horečku. A komár anopheles, přenašeč malárie. Dřív se u nás vyskytoval, pak byl vyhuben a teď se vrací.

Přináší s sebou tyto druhy i zmíněné nemoci? 

Je možné, že se k nám některé tropické nebo subtropické nemoci postupně dostávají. Z tropů na sever do subtropů se takto už šíří například horečka dengue (kvůli silným bolestem, které způsobuje, je známá jako horečka lámající kosti, pozn. red.).

Petr Šípek

Petr Šípek entomolog

Pracuje jako entomolog na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se hlavně výzkumu zlatohlávkovitých brouků, chrobáků východního Středomoří a mrchožravých druhů hmyzu.

Fakt velké zvíře

Když se vezme v potaz tempo oteplování planety, dá se čekat, že se na české území budou stahovat druhy i z jižnějších oblastí než ze Středomoří? Budeme tu v budoucnu potkávat i něco "většího" a jedovatého?

Třeba taková žahalka obrovská se tu už objevuje. Je to krásná velká vosa, větší než sršeň. Má poměrně velké žihadlo, píchnutí od ní je velmi bolestivé. Je to "fakt velké zvíře". Žahalka byla v České republice chycena zatím dvakrát, naposledy shodou náhod během naší exkurze na jižní Moravě. Právě na tuhle hranici se teď řada druhů tlačí a některé ji už přeskákaly. 

Neprospěje přírodě, když sem přijdou noví opylovači jako vosy? Mohlo by to pomoci udržet rozmanitost.

Ano, i když ono jich je tak málo, že nás to spíš nevytrhne. Je ale fakt, že krajině zdecimované intenzivním zemědělstvím oteplování může i pomoct, protože se sem vrací dřív zmizelé druhy. Je to ale dvousečné.

Žahalka obrovská
Žahalka obrovská | Foto: Wikimedia Commons- Dzhos Anatoliy - CC BY-SA 4.0

Jak to?

Třeba kolegové motýláři mají teorii, že motýlům, kterých je teď obecně hrozně málo, ubývají kvůli teplu rostliny, na nichž se krmily jejich housenky. Začalo na ně být moc teplo nebo sucho.

Že by tady ale v dohledné době přežili jedovatí pavouci z tropických lesů, to nehrozí?

Určitě ne, přece jen tu pořád máme i zimu. Teď sice zažíváme velmi teplé září a říjen, ale pak přijdou tři dny, kdy bude mrznout. A právě tenhle výkyv je pro řadu druhů rozhodující, neumí ho vydržet. 

Udusit a upéct

V médiích se v posledních letech objevily zprávy o agresivní sršni, která se do Česka dostala z Asie a údajně útočila na lidi. Co je na tom pravdy? 

Jsou různé sršně, o kterých se v té souvislosti mluvilo. Zaprvé sršeň mandarínská, která se sem ale ve skutečnosti nešíří a byla to lživá zpráva. Ta právě útočí na lidi.

Pak je sršeň čínská, respektive asijská, která byla zavlečena z Asie do jižní Francie (se zásilkou bonsají do přístavního města Bordeaux, pozn. red.), a odtud se poměrně rychlým tempem šířila. Myslím, že předloni ji zachytili v Bavorsku. Ta je problematická proto, že má velmi propracovanou strategii získávání cukru a proteinů tím, že likviduje včelstva. Loví naše včely medonosné. 

Jak sršně uloví včelu? 

Používají k tomu kusadla a žihadlo a loví je za letu, i když zrovna někde sedí. To ale umí i naši sršni. Problém je, že tenhle druh k tomu má propracovanou strategii nájezdu na úl. 

Pokud některá sršeň narazí na včelstvo, přivede za sebou celé "nájezdné vojsko" dalších dělnic. Kromě zkonzumování živých obyvatel odnesou i med.

Můžou se včely nějak bránit? 

V místech, odkud k nám tyto sršně přišly, to dokážou. Jakmile zaznamenají průzkumnici, ve velkém počtu ji obalí a začnou produkovat hodně tepla a oxidu uhličitého. Vlastně ji upečou a udusí zároveň. 

Naše včely tohle neumí? 

Ne. Sršní průzkumnici jen zaženou, což se jim může stát osudným.

Video: Hmyz pomůže odhalit týrání i drogy, říká forenzní entomoložka

Nikdy nevíte, co čekat na první pitvě, druhé a třetí tělo už přestanete vnímat, říká forenzní entomoložka Hana Šuláková. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ski Tour skončila absolutním triumfem Norů, Bolšunov vyhořel

Premiérová severská Ski Tour skončila absolutním triumfem norských běžců na lyžích. Vítězství v miniseriálu vybojovali Paal Golberg a suverénní Therese Johaugová, jejich krajané obsadili v Trondheimu i zbylá místa na stupních vítězů. Mužům dokonce patřilo prvních šest příček. Seveřané odsunuli v závěrečném stíhacím závodě na 30 km klasicky na sedmé místo průběžného lídra a vedoucího muže Světového poháru Alexandra Bolšunova z Ruska. Michal Novák, který figuroval na 39. pozici, do poslední etapy nenastoupil.

Johaugová průběžné vedení hravě udržela a stíhačku vyhrála s naprostou převahou. Vedoucí závodnice SP dorazila do cíle s náskokem tří minut a 40 sekund před Heidi Wengovou, třetí skončila Ingvild Flugstad Östbergová.

Jednatřicetiletá Johaugová byla ve finále Ski Tour i při výrazném vstupním náskoku podle očekávání nejrychlejší ženou na trati. Nejvíce se k ní časem přiblížila další Norka Astrid Uhrenholdt Jacobsenová, jež byla o 44,8 sekundy pomalejší a cílem proběhla jako pátá za Švédkou Ebbou Anderssonovou. Jediná česká účastnice v ženské kategorii Kateřina Janatová Ski Tour plánovaně ukončila po 21. místě v úterním sprintu v Aare.

Bolšunov měl na startu stíhačky náskok 34 sekund na Golberga, ale už po čtyřech kilometrech bylo pořadí opačné. Ruský favorit evidentně promazal a v cíli měl ztrátu téměř minutu a tři čtvrtě. Před Bolšunova se postupně dostali i další medailisté Simen Hegstad Krüger a Hans Christer Holund a také Emil Iversen, Martin Löwström Nyenget a Johannes Hösflot Klaebo.

Iversen, který měl na startu stíhačky na Bolšunova bez dvou sekund tříminutovou ztrátu, dosáhl nejrychlejšího času. Golberg se díky třísetbodové porci za vítězství v seriálu posunul v hodnocení SP ze šestého místa na třetí za Klaeba. Bolšunov dál vede s komfortním náskokem přes 400 bodů.

SP v běhu na lyžích v Trondheimu (Norsko):

Muži - stíhací závod 30 km klasicky a konečné pořadí Ski Tour:

1. Golberg 1:23:51,6, 2. Krüger -28,9, 3. Holund -30,1, 4. Iversen -32,3, 5. Nyenget -32,9, 6. Klaebo (všichni Nor.) -34,2, 7. Bolšunov (Rus.) -1:41,0, 8. Niskanen (Fin.) -1:48,2, 9. Röthe (Nor.) -25,8, 10. Cologna (Švýc.) -3:00,8.

Průběžné pořadí SP (po 29 z 40 závodů): 1. Bolšunov 1948 b., 2. Klaebo 1531, 3. Golberg 1202, 4. Röthe 1124, 5. Krüger 1123, 6. Niskanen 1047, …60. Novák 71, 100. Pechoušek 21, 128. Černý 5, 131. Knop 5, 134. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - stíhací závod 15 km klasicky a konečné pořadí Ski Tour:

1. Johaugová 41:13,8, 2. H. Wengová -3:40,8, 3. Östbergová (všechny Nor.) -3:41,5, 4. Anderssenová (Švéd.) -5:54,3, 5. Jacobsenová (Nor.) -6:14,8, 6. Digginsová (USA) -8:40,1, 7. Pärmäkoskiová (Fin.) -9:12,4, 8. T. Wengová (Nor.) -9:14,5, 9. Ribomová (Švéd.) -9:32,1, 10. Maubetová Bjornsenová (USA) -9:43,8.

Průběžné pořadí SP (po 29 z 40 závodů): 1. Johaugová 2268 b., 2. H. Wengová 1611, 3. Něprjajevová (Rus.) 1260, 4. Jacobsenová 1202, 5. Digginsová 1074, 6. Östbergová 1065, …27. Razýmová 255, 39. Janatová 119, 55. Nováková 67, 81. Beranová (všechny ČR) 15.

před 1 hodinou

Na Karlovarsku spadl strom na autobus, lehce zraněni byli dva lidé

V Krásném Jezu na Karlovarsku spadl vinou silného větru strom na autobus v zastávce u železniční stanice. Lehce zraněni byli dva lidé, řekl krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Záchranáři je ošetřili na místě.

Muž údajně upadl ve vozidle a na ženu spadla větev při vystupování z vozidla. "Autobus stál v zastávce. Místo na silnici I/20 (hlavní tah z Plzně na Karlovy Vary) je průjezdné," dodal.

Další zprávy