"Byl jsem vyslýchán, tajná policie na mě namířila zbraň a řekla: 'Možná je nabitá, možná ne.' Hráli se mnou ruskou ruletu," vzpomíná na své dospívání v komunistickém Polsku Mateusz Morawiecki. Jeho otec, teoretický fyzik Kornel Morawiecki, byl významným disidentem a jedním z prvních členů protikomunistického hnutí Solidarita. Sám založil dokonce i radikálnější odnož organizace a šest let se musel před komunistickými složkami skrývat.
Právě tehdy se totalitní režim snažil zlomit jeho ženu a děti. Mateusz Morawiecki, kterému bylo v době zmizení jeho otce teprve 13 let, byl opakovaně zatýkán a bit. "Nejhorší byl ale psychologický tlak," říká v rozhovoru pro stanici TFN.
Policisté mu například vyhrožovali, že jeho matku a sestru zabijí nebo znásilní. Jednou ho také odvezli do lesa, kde si musel vykopat hrob. "Myslel jsem, že to možná bude můj konec," přiznává. Nakonec ho "jen" zbili.
Dospívajícího chlapce se jim ale zlomit nepovedlo. V disidentském prostředí, kterým byl odmala obklopen, se začal sám angažovat. Na protikomunistických demonstracích házel na obrněná auta Molotovovy koktejly a dodnes si prý pamatuje, jak je vyrobit.
"Vyrůstal v disidentském, velmi vlasteneckém, až národoveckém prostředí, takže k současné politice Práva a spravedlnosti (PiS) má ideologicky blízko," vysvětluje pro Aktuálně.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška. Naráží na vládnoucí konzervativní stranu PiS, která se podle svých vyjádření soustředí na obranu tradičních křesťanských hodnot v Polsku nebo na výuku na školách ve vlasteneckém duchu.
Rychlý vstup do politiky
Přesto je ve vrcholné politice 53letý otec čtyř dětí relativním nováčkem. Členem PiS se stal v roce 2016, kdy usedl do čela ministerstva financí. V roce 2017 ale došlo k proházení vládních křesel a skončil na postu premiéra, který se mu o dva roky později podařilo obhájit i v parlamentních volbách.
Ačkoliv by se Morawiecki podle analytika rád vymanil z područí Jaroslawa Kaczynského, který Právo a spravedlnost vede, nemá ve straně dost silnou podporu. Musí tak prosazovat i velmi konzervativní agendu, která mu nemusí být vzhledem k jeho zázemí úplně vlastní.
Na začátku své politické dráhy byl srovnáván například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Po revoluci studoval v americkém Connecticutu, německém Hamburku nebo švýcarské Basileji. Mluví plynně německy i anglicky, pracoval jako bankéř, a krátce byl dokonce poradcem bývalého polského proevropského premiéra Donalda Tuska.
"Morawiecki měl vyvážit obraz polské vlády v Evropské unii," říká Lebduška. To se ale podle něj nepovedlo a nový premiér byl postupně hodnocen ještě příkřeji než jeho předchůdkyně Beata Szydlová.
Všechny kauzy, které unie v souvislosti s Polskem řešila, se postupně stále více spojovaly s jeho osobou. Ať už jde o změny v justici, nebo zvyšující se tlak na státní média, země se navíc dostala do sporu s EU i kvůli přijímání uprchlíků.
"V EU často rezonuje i silná polská rétorika namířená proti LGBT lidem. Jedná se o symbolicky důležité věci," tvrdí Lebduška. Stejně tak se v posledních dvou letech v zemi konaly masové protesty proti nové legislativě, která v podstatě zcela zakazuje interrupce.
Cesta na Ukrajinu
Nyní polský premiér sklízí chválu. Spolu s českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a slovinským premiérem Janezem Janšou se minulý týden vydal za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským do ostřelovaného Kyjeva. "Je to skvělý, odvážný, správný a přátelský krok. Jsem si jistý, že s takovými přáteli, s takovými zeměmi, sousedy a partnery, budeme schopni vyhrát," hodnotil návštěvu Zelenskyj.
It is here, in war-torn Kyiv, that history is being made. It is here, that freedom fights against the world of tyranny. It is here that the future of us all hangs in the balance. EU supports UA, which can count on the help of its friends - we brought this message to Kyiv today. pic.twitter.com/Us7k9xTq5f
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) March 15, 2022
Před Putinovou agresí Morawiecki varoval západní evropské státy dlouho dopředu, když mluvil například o ruském uznání dvou povstaleckých republik na Donbasu na východě Ukrajiny.
"Rozhodnutí uznat samozvané 'republiky' je konečným odmítnutím dialogu a flagrantním porušením mezinárodního práva. Jde o akt agrese vůči Ukrajině, který se musí setkat s jednoznačnou reakcí v podobě okamžitých sankcí. To je jediný jazyk, kterému Putin rozumí. Vyzývám k naléhavému zasedání Evropské rady k této záležitosti," prohlásil tři dny před začátkem války.
Současná vláda se navíc snaží upozorňovat, že její nejvýraznější oponent, bývalý premiér Donald Tusk, během své vlády v letech 2007 až 2014 normalizoval vztahy s Ruskem. Například státní tajemník kanceláře premiéra a poslanec za PiS Adam Andruszkiewicz na sociálních sítích sdílel záběry Tuska s ruským prezidentem Vladimir Putinem. Český analytik Lebduška ale připomíná, že za Tuskovy vlády Putin normalizoval vztahy s řadou evropských zemí.
Polsko Ukrajinu podporuje dlouhodobě, doplňuje. "Od roku 1989 je to klíčová součást polské politiky - nezávislost Litvy, Ukrajiny i Běloruska na Rusku. Pro Polsko je to hlavně otázka vlastní bezpečnosti," vysvětluje Lebduška.
V pátek Varšavu navštívil také americký prezident Joe Biden, aby zemi vyjádřil podporu. Polsko přijalo vůbec nejvíce ukrajinských uprchlíků v Evropě. Do Polska před válkou uteklo už více než dva miliony lidí, hlavně žen a dětí. "Přijmeme kohokoliv, kdo to potřebuje. Jsme připraveni na desítky, stovky, tisíce ukrajinských uprchlíků," řekl Morawiecki na začátku března.
WAŻNE! D. Tusk w pełnym manipulacji wystąpieniu zapomniał, że kiedy rządził - to właśnie on i ludzie PO, bratali się z Putinem, współpracowali z Rosją i wyśmiewali Prawo i Sprawiedliwość, które już wtedy przed tym ostrzegało. Przypomnijmy mu to. Podaj dalej! #BezpiecznaPolska pic.twitter.com/WhTtAQG4ht
— Adam Andruszkiewicz (@Andruszkiewicz1) March 19, 2022
Morawiecki minulý týden prohlásil, že současná situace je pro Polsko příležitostí, jak se vymanit z "nespravedlivé izolace", ve které se země ocitla. Tvrdý postoj vůči Rusku nicméně jeho kritiky neumlčel. Varšava navíc stále čeká na peníze z koronavirového fondu obnovy, které jí chce EU vyplatit, až když země vyřeší stav ve své justici.
K mírným změnám ale podle Lebdušky přesto dochází. Morawiecki využívá toho, že je pozornost upřena na Kyjev a Moskvu, a zmírňuje některé své předešlé kroky. Snižuje například tlak na soukromou stanici TFN, kterou vlastní americká společnost a vláda ji chtěla vystrnadit z Polska. Stejně tak dochází k mírným ústupkům v soudnictví. Na svůj post se například vrátil prominentní vládní kritik, soudce Igor Tuleya. "Vláda tak může snížit napětí, aniž by to bylo vnímáno jako její prohra," dodává Lebduška.
