Žena, která stojí v čele polských protestů. Chodí jí bombové výhrůžky, čelí žalobám

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 10. 2021 20:15
Může strávit několik let ve vězení a stojí proti ní desítky žalob. Už si postupně zvykla na výhrůžky bombovými útoky a přítomnost ochranky. Život Marty Lempartové, jedné z vůdkyň polských protestů proti zákazu potratů, se v posledním roce výrazně změnil. "Někdo to holt musí dělat. Vidím, jak má rozhodnutí vlády vliv na mladší lidi. Zaslouží si veškerou pomoc," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Marta Lempartová.
Marta Lempartová. | Foto: Jakub Plíhal

Lempartová vystudovala práva, pracovala na ministerstvu práce a sociálních věcí a následně měla vlastní firmu. O úspěšnou kariéru ale přišla, když loni na podzim polský ústavní soud, ve kterém zasedají soudci zvolení vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), de facto postavil umělé přerušení těhotenství mimo zákon.

Dvaačtyřicetiletá Lempartová měla několikaletou zkušenost s pořádáním protivládních protestů, a tak se rozhodla pomoci i teď. Postupně se stala jednou z nejvýraznějších tváří velkých demonstrací. Od té doby je ale podle vlastních slov v Polsku nezaměstnatelná. 

"Kvůli tomu, co by vláda mohla takové firmě udělat, mi nikdo práci nedá," popisuje své obavy pro Aktuálně.cz.

Lempartová je nejen častým terčem slovních útoků, ale čelí i celkem 79 žalobám za pořádání nepovolených protestů v době pandemie koronaviru. "Můžu strávit ve vězení až osm let," říká. 

Strach ale moc nemá. Jak dokazují případy dalších účastníků demonstrací, soudci v 95 procentech rozhodnou ve prospěch aktivistů. "Na téhle úrovni soudnictví máme stále nezávislé soudce. Samozřejmě se něco může stát a můžu skončit mezi těmi pěti procenty prohraných případů, ale to je součást mé práce," uvádí Lempartová, která je jedním z hostů Inspiračního fóra, konaného na konci října na 25. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

Stala se i ředitelkou polské nadace Strajk Kobiet (Stávka žen), se kterou vybírá peníze na hladký průběh protestů i pomoc demonstrantům - například s náklady na soudní řízení. Sama Lempartová v ní pobírá stejnou odměnu jako ostatní zaměstnanci. Něco málo nad hranicí minimální mzdy. 

"Můj život je výrazně těžší než před rokem. Částečně ale také cítím zadostiučinění. Nezabýváme se jen potraty, stala se z toho protivládní věc. Díky protestům poprvé klesla podpora vládní strany PiS pod 40 procent a až 70 procent středoškoláků nechodí na hodiny náboženství," vyjmenovává.

Kontakt na linku pomoci s potraty je podle statistik třetím nejčastěji rozpoznaným číslem v Polsku. Číslo +48222922597 visí na budovách, tričkách, billboardech - dokonce i opoziční politici nosili kartičky s ním do televize. "Všichni toto číslo znají," dodává Lempartová.

Demonstranti mají i těžká traumata

Ani desítky tisíc demonstrujících ale nedokázaly zvrátit rozhodnutí soudu a v lednu vstoupil zákaz interrupcí v platnost. Změnil se však přístup policie k potlačování protestů.

"Nebyla jsem jenom svědkyní policejního násilí, sama jsem ho zažila. Loni v říjnu se protiteroristická jednotka v civilu vydávala za účastníky protestu. Pak ale začala bít lidi obušky. Popadli i mě a něco se stalo s mojí páteří. Měsíc nebo měsíc a půl jsem nemohla chodit," vzpomíná na loňský rok. 

Kromě zranění si aktivistka odnesla i trauma, které teď řeší s lékaři. Není však jediná. Někteří lidé údajně trpí i posttraumatickou stresovou poruchou. "Lidé zažili násilí, přihlíželi mu. Nebo byli obklopeni davem policistů a nemohli jít domů. Zároveň věděli, že jim můžou policisté něco udělat a nikdo s tím nic neudělá," vysvětluje. "Bezpečnostní složky za to žádnou odpovědnost nenesou. Z jejich pohledu je to v pořádku," dodává. 

Organizace Strajk Kobiet proto zřídila i telefonní linku, na kterou se mohou lidé s podobnými problémy obrátit. Nadace jim případně proplatí i sezení s psychologem. Této služby využívá sedm set lidí, aktivistka se ale domnívá, že ve skutečností je lidí s těmito problémy víc. "Myslím, že bez psychologické pomoci bychom ani nevydrželi."

„Jsme ve válce.“ Poláci v Den žen vyrazili do ulic. Žádali právo na potrat. | Video: Reuters

Nadace ale působí i na dalších frontách. Kromě pomoci demonstrantům a poskytování informací o potratech také letos v říjnu spustila program, který se zaměřuje na domácí násilí. Vytváří síť lidí na různých místech Polska, na které se mohou oběti obrátit.

Dosud v zemi funguje oficiální linka pomoci, Strajk Kobiet se ale kvůli dosavadnímu jednání konzervativní vlády obává, že i ta by mohla brzy ohluchnout. "Předpokládáme, že vláda zavrhne Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Pak by linka nefungovala, nevznikal by ani registr případů a bylo by pro lidi složité sehnat pomoc," vyjmenovává možné problémy.

Na vině je vláda i Evropská unie

Aktivisté nyní sbírají podpisy, které by přiměly vládu projednat protipotratový zákon. Vyjadřují se ale dál i ke svobodě médií, nezávislosti soudů, zacházení s migranty na hranicích nebo k právům sexuálních menšin.

"Nálada ve společnosti je jiná, než o jaké mluví vláda. Podpora legalizovaných potratů je na 69 procentech, v roce 2016 přitom byla jen 37 procent. Více než polovina lidí by hlasovala pro zrovnoprávnění svazků homosexuálních párů. Je šílené, jak moc je vláda nesnášenlivá," hodnotí situaci v Polsku. 

Server Balkan Insight uvádí, že propad v popularitě strany zapříčinila i pandemie koronaviru. Průzkumy veřejného mínění na konci července ukázaly, že stranu by ve volbách volilo pouze 30 procent dotázaných. Pro totální zákaz potratů je podle americké televize NBC News jen deset procent Poláků.

To všechno by podle Lempartové mohlo přispět k odlivu mladých lidí ze země. Naději vidí v případné změně vlády, volby jsou ale až za dva roky. "Máme čas, musíme ho využít stejně, jako jsme využili protestů. Budeme tlačit na opozici, aby se přeměnila a vnímala, co lidé skutečně chtějí. A na samotné lidi, aby šli volit. Víme, že změna nepřijde sama," doplňuje.

Lempartová ale viní ze současných problémů v Polsku i Evropskou unii a její pomalou reakci - ať už na stav polské justice, nebo ohledně potratů. Evropský parlament nakonec letos v červnu prohlásil interrupci za lidské právo. Podle aktivistky ale příliš pozdě. "Očekávala bych něco víc. Že začnou jednat dřív, než se něco hrozného stane," dodává. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Házenkářky na MS prohrály i s Maďarskem, o postupu rozhodne boj se Slovenskem

České házenkářky prohrály na mistrovství světa ve Španělsku s Maďarskem 29:32 a ani ve druhém utkání základní skupiny E nebodovaly. Ve čtvrtek v úvodním zápase podlehly Německu.

Svěřenkyně trenéra Jana Bašného dnes s dalším favoritem držely krok do začátku druhého poločasu, pak Maďarky odskočily do rozhodujícího náskoku.

Český celek se v pondělním závěrečném duelu skupiny v přímém souboji o postup do další fáze utká se Slovenskem, které rovněž úvodní dva zápasy prohrálo.

Na světovém šampionátu poprvé v historii startuje 32 zemí. Účastníci jsou rozděleni do osmi čtyřčlenných základních skupin, do další fáze postoupí vždy první tři celky. Poté se týmy utkají ve čtyřech šestičlenných skupinách, z nichž vždy nejlepší dvojice projde do čtvrtfinále.

Mistrovství světa házenkářek ve Španělsku:

Základní skupina E (Llíria):

Maďarsko - Česko 32:29 (17:15)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Řezáčová - Knedlíková 2, Polášková, Kordovská 3, Andrýsková, Mikulášková, Hurychová 2, Stříšková, Franková, Zachová 4, Kovařová 2, Jeřábková 10, V. Malá 4, Holanová 2, Cholevová.

Nejvíce branek Maďarska: Klujberová 11, Kácsorová 4. Rozhodčí: K. Gasmiová, R. Gasmiová (obě Fr.). Sedmimetrové hody: 3/3 - 3/3. Vyloučení: 7:2. Diváci: 1145.

Slovensko - Německo 22:36 (12:17)

1. Německo 2 2 0 0 67:43 4
2. Maďarsko 2 2 0 0 67:58 4
3. ČR 2 0 0 2 50:63 0
4. Slovensko 2 0 0 2 51:71 0
Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tři mrtví, další v nemocnici. Lavina na hoře Lackenspitze zasáhla výpravu

Při výstupu na horu Lackenspitze v rakouském Salcbursku zasáhla lavina jedenáctičlennou výpravu. Podle agentury APA se tak stalo kolem 2. hodiny odpolední, ve výšce asi 2400 metrů nad mořem. Část výpravy zasypala až 4,5 metru hluboko, dva její členy podařilo vyhrabat až po smrti. Třetího s těžkými zraněními transportoval vrtulník do nemocnice v Klagenfurtu, kde jim však podlehl. Všechny oběti byly mladší 30 let.

Dva další členové výpravy jsou v nemocnici v nedalekém městě Tamsweg. Na záchranné akci se podílelo pět vrtulníků a celkem 120 lidí z horské služby a Červeného kříže.

V oblasti teď na pětibodové škále platí třetí stupeň varování před lavinami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy