Izraelské jednotky ve středu minometem zasáhly obytnou palestinskou oblast v Pásmu Gazy, a to navzdory křehkému příměří, uvedla agentura AP. Podle zdravotníků bylo zraněno nejméně deset lidí. Armáda sdělila, že případ vyšetřuje a tvrdí, že se minomet odchýlil od původního cíle. Palba se odehrála v oblasti překračující takzvanou žlutou linii vymezenou mírovou dohodou.
Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Orbán žádá pozastavení ruských sankcí, plánuje tak vyřešit rostoucí ceny ropy
Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí podle agentury Reuters řekl, že v dopisu požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něho nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku.
ŽIVĚ Ceny ropy kvůli eskalaci války na Blízkém východě stouply nad 100 dolarů
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
ŽIVĚ Do Prahy se repatriačním letem z Rijádu vrátilo 180 Čechů
Do Prahy se v pondělí krátce před 07:00 vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, kterým ze saúdskoarabského Rijádu přicestovalo 180 Čechů. V noci přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková.
Stát se má omluvit Deníku Referendum a zaplatit 200 tisíc korun za Babišovy urážky
Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má také listu zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom v pondělí rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1.
Možná je tam dáváte taky. Které potraviny do lednice nepatří a proč si na ně dát pozor?
Lednice je symbolem bezpečného skladování potravin: prodlužuje trvanlivost potravin a chrání je před zkažením. Nové poznatky vědců ale ukazují, že ne všechno do ní patří. Některé potraviny v chladu ztrácejí chuť i strukturu, jiné mohou dokonce představovat hygienické riziko. Podle odborníků je proto důležité nejen vědět, co do lednice patří, ale také jak ji správně používat a udržovat.