Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Jeho hlavní teze je jednoznačná: moderní válka už není o masových mobilizacích, tankových bitvách ani o hrdinství jednotlivců. Bojiště je dnes „naprosto průhledné“ a vznikla „robotizovaná zóna ničení“ o hloubce nejméně 25 kilometrů.
Klasické týlové zázemí přestává existovat a lidská přítomnost na frontě se rychle omezuje. „Počet lidí, kteří mohou fyzicky plnit úkoly v bojové zóně, je minimální. Stále jich ubývá a situace směřuje k tomu, že je nahradí roboti,“ konstatuje Zalužnyj. Tradiční mobilizace se podle něj „v moderním válčení naprosto vyčerpala“ – člověk je dnes „nejdražším zdrojem“, jehož „obnova trvá příliš dlouho“.
Válka jako test průmyslové a ekonomické odolnosti
Zalužnyj tvrdí, že probíhá revoluce srovnatelná s nástupem střelného prachu či jaderných zbraní. Tentokrát ji však představují bezpilotní systémy a umělá inteligence. Budoucnost podle něj patří rojům autonomních dronů schopných útočit ze vzduchu, ze země i z vody.
Připomíná konkrétní zkušenost: „V noci z 6. na 7. září 2025 bylo na Kyjev zaútočeno 862 sebevražednými drony typu Shaheed současně.“ Autonomie těchto systémů se bude dál prohlubovat – od centralizovaného řízení až po plně samostatné „roje“, které budou operovat i bez spojení s velením.
Zásadní proměnou podle něj prochází i ekonomika války. Drahé a technologicky vyspělé zbraňové systémy 20. století jsou nahrazovány „zbraněmi opotřebovávacími“ – levnými, masově vyráběnými, ale vysoce přesnými prostředky, které dokážou ničit násobně dražší cíle. Válka se tak mění v dlouhodobý test průmyslové kapacity a ekonomické odolnosti.
„Úspěch ve vysoce intenzivní vyčerpávací válce (…) závisí na stabilitě ekonomiky a její schopnosti neustálého doplňování,“ zdůrazňuje. Právě proto se energetická infrastruktura stala jednou z hlavních front – do konce roku 2024 bylo podle něj vyřazeno až 80 procent kapacity ukrajinských tepelných elektráren.
Zalužnyj varuje před rozpory uvnitř NATO
Zalužnyj zároveň tvrdě kritizuje zastaralé modely centralizované infrastruktury. Energetika budovaná podle sovětského vzoru se podle něj stala „Achillovou patou národní bezpečnosti“. Řešením má být decentralizace – přechod k distribuované výrobě energie v menších, rozptýlených zdrojích. „Decentralizace se proměnila z otázky efektivity na otázku přežití,“ píše. Energetický systém se podle něj stal „novou válečnou frontou“ a jeho stabilita přímo určuje výsledek konfliktu.
Geopolitický rozměr komentáře je neméně ostrý. Zalužnyj varuje před oslabováním mezinárodního řádu a před rozpory uvnitř NATO. Rusko podle něj využívá situace k posilování svého vojensko-průmyslového komplexu a hledání podpory v Číně.
Jedinou cestou k ukončení války je podle něj nekompromisní ekonomický tlak. „Restrikce ekonomických příležitostí a izolace Ruska musí být nezvratná. Je to jediná cesta, která může vést k ukončení války,“ píše muž považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a připomíná, že právě ekonomická krize přispěla k odchodu Sovětského svazu z Afghánistánu.
Zalužnyj svůj komentář uzavírá apelem, který míří nejen na Ukrajince, ale i na světové společenství. Každá válka podle něj jednou skončí, ale způsob, jakým skončí ta současná, určí podobu budoucnosti.
„Světové společenství má na výběr: buď se stane ‚mnichovskými zrádci‘ 21. století a akceptuje válečné utrpení, nebo jej zastaví tak, aby se předešlo další pohromě.“ Pro Ukrajinu je však rovnice podle něj jednoduchá: „My – Ukrajinci – nemáme jinou možnost. Buď zahyneme, nebo přežijeme. Vzorec přežití je jednoduchý – pokračovat v boji, posilovat ekonomiku a udržovat jednotu.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rektor Univerzity Karlovy jedná s Prázným o návratu do vedení katolické fakulty
Vedení Univerzity Karlovy jedná s bývalým proděkanem Katolické teologické fakulty Alešem Prázným o jeho možném návratu do vedení fakulty. Mohl by se opět stát proděkanem. V pátek to uvedla mluvčí univerzity a členka kolegia rektora Michaela Lagronová.
Německá tajná služba bude stranu AfD dál sledovat, uvedl ministr vnitra
Německá tajná služba bude dál sledovat stranu Alternativa pro Německo (AfD), protože jsou v ní proudy, které se staví proti demokratickému zřízení země. Řekl to v pátek německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na čtvrteční rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem.
ŽIVĚPo Hillary Clintonové čeká grilování v kauze Epstein i jejího muže, exprezidenta USA
Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes bude ve městě Chappaqua ve státě New York svědčit za zavřenými dveřmi před sněmovním výborem pro dohled, který vyšetřuje kauzu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a síť jeho kontaktů. Jeho manželka Hillary Clintonová svědčila před výborem ve čtvrtek.
ŽIVĚPrezident Zelenskyj pozval slovenského premiéra Fica na návštěvu Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po pátečním telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. V tuto chvíli není zřejmé, zda Robert Fico pozvání přijal.
Soud vyhověl návrhu na ukončení léčby seniora odsouzeného za terorismus
Soud v pátek vyhověl návrhu na ukončení ochranné psychiatrické léčby Jaromíra Baldy, který byl v roce 2019 odsouzený na čtyři roky do vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Soudce mladoboleslavského okresního soudu Tomáš Křivský uvedl, že léčba splnila účel a neexistuje nebezpečí, že by osmasedmdesátiletý Balda opakoval jednání, pro něž byl stíhán.