Pokud chce Evropská unie snížit emise skleníkových plynů a zpomalit globální oteplování, bude muset investovat jen do sektorů, které jsou v tomto směru udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí.
Jejich seznam Evropská komise zveřejnila tento týden. Nachází se na něm například výroba elektřiny a tepla ze solární či větrné energie, produkce biopaliv, systémy pro zadržování vody nebo výroba baterií.
Na zbrusu novém seznamu se nicméně zatím neobjevila ani jaderná energie, ani zemní plyn. Česko se tak dostává do složité situace. Do budoucna totiž sází na to, že právě jimi nahradí uhlí.
Seznam označovaný jako taxonomie by měl investory motivovat k investicím do klimaticky příznivých odvětví, která jim komise doslova servíruje na talíři. Pozornost se upíná zejména k obnovitelným zdrojům energie, které Brusel dlouhodobě prosazuje.
"Nezbytnost rozvoje obnovitelných zdrojů, myšleno zejména solární a větrné energie, se v kontextu klimatických ambicí EU dnes v podstatě nezpochybňuje. Přesto je ten rozvoj velmi pomalý," upozornil analytik odborného energetického pracoviště EGÚ Brno Matěj Hrubý.
S urychlením rozvoje by mohla pomoci právě taxonomie, protože "špinavým zdrojům" omezuje přístup ke kapitálu. "Přijetí taxonomie tak může být chápáno jako pozitivní stimul, který rozvoj obnovitelných zdrojů urychlí," dodal Hrubý.
Taxonomie se dostala do centra pozornosti zejména kvůli dopadům na energetiku. Právě tento sektor je zodpovědný za 22 procent emisí skleníkových plynů v EU. Pokud se zohlední využití energie v ostatních sektorech ekonomiky, dělá to dokonce 75 procent.
Nad jádrem a zemním plynem visí otazník
Skupina členských států včetně Česka na Evropskou komisi tento týden apelovala, aby do seznamu taxonomie zahrnula i zmíněnou jadernou energii a zemní plyn, neboť jsou pro ně nutné jako mezikrok na cestě k čistě zeleným zdrojům energie a pomohou jim s odklonem od uhlí.
Obávají se také, že jejich vynechání negativně dopadne na investice do těchto zdrojů, jelikož je taxonomie odkloní spíše k jejich zelenějším kolegům.
Jaderná energie a zemní plyn budí v evropské politické aréně vášně. Na jejich dopadu na životní prostředí a roli v ozelenění energetiky se totiž neshodnou ani politici, ani odborníci. Výstavba a provoz těchto zdrojů energie je nákladná a investice dlouhodobé. Komise se tedy rozhodla vyřešit tuto otázku později.
Co se týče jaderné energie, výzkumný unijní orgán Evropské komise nedávno dospěl k závěru, že ji lze považovat za udržitelnou. Analýza však ještě neskončila. Právě na její výsledky chce komise počkat.
Jádro má své příznivce i odpůrce
Seznam se setkal s kritikou poslanců Evropského parlamentu. "Komise tak dlouho lavírovala, co zahrnout, až nakonec představila vykuchaný dokument, který vzbuzuje víc otázek, než nabízí odpovědí," sdělil na dotaz redakce europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
"Podle mě si Evropa pod sebou svým ideologickým přístupem k jádru podřezává větev. Máme-li směřovat ke klimaticky neutrální Evropě, jen s obnovitelnými zdroji energie si nevystačíme," upozornil Vondra.
Zatímco Vondra jadernou energii podporuje, jeho slovenský kolega Martin Hojsík (Progresivní Slovensko) je k ní spíše skeptický. "Pokud odhlédneme od bezpečnostních rizik spojených s jadernou energií, obnovitelné zdroje energie včetně úložných řešení jsou stále dlouhodobě ekonomicky výhodnější variantou," prohlásil Hojsík.
K jaderné energii se kriticky staví i analytička Institutu pro evropskou politiku Europeum a Centra pro dopravu a energetiku Kateřina Davidová. "Pokud se podíváme na celý životní cyklus jaderné energie, pak nám nejenom vychází, že má větší uhlíkovou stopu než obnovitelné zdroje jako vítr a slunce, ale také způsobuje přílišné škody životnímu prostředí, například těžbou nebo nakládáním s radioaktivním odpadem," sdělila redakci.
Složitou otázkou je i zemní plyn. Předsedové vlád členských států se sice v prosinci loňského roku dohodli na tom, že plyn je přechodným zdrojem energie, na druhou stranu se jedná o fosilní palivo.
"Na základě našich výpočtů víme, že by bylo mimořádně nepragmatické označit oba zdroje jako neudržitelné. Jak zemní plyn, tak jádro mají své klady i zápory, nicméně lepší výchozí pozici má dnes zemní plyn," uvedl analytik Hrubý.
Energie z obnovitelných zdrojů nemusí stačit
Podle Hrubého energie z obnovitelných zdrojů na evropskou poptávku nevystačí a dovoz takového množství energie, který by rozdíl mezi produkcí a poptávkou vyrovnal, by nebyl proveditelný.
"Co udělat s rozdílem? Budeme takto masivně importovat? Odkud? V prvé řadě na to nejsou dimenzovány sítě. Navíc, celý evropský region bude postižen podobným problémem, a sice deficitem elektřiny. Nebude nikdo, kdo by nám elektřinu prodal za akceptovatelnou cenu," uvedl Hrubý s tím, že jaderná energie a zemní plyn tak budou ještě nějakou dobu součástí evropského energetického mixu.
