Češi jsou v EU součástí toxického spolku. Visegrád má mizernou pověst, napsal Martin Ehl

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 10. 5. 2018 12:35
Do eurovoleb zbývá zhruba rok. Evropská unie se už teď obává, že by hlasování mohlo navýšit počty euroskeptiků v Bruselu, například ze zemí Visegrádu. Na vaše dotazy o visegrádské čtyřce a její roli v EU odpovídal šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.
Online rozhovor s redaktorem HN Martinem Ehlem
Rozhovor skončil
Čtenářům odpovídal novinář Martin Ehl.
Přečíst si rozhovor

Brusel/Praha - "Visegrád má v některých věcech odlišné názory od hlavního proudu Evropské unie. Problémem je, že je neumí představit a prodat tak, aby je partneři vzali vážně a začali o nich přemýšlet," shrnul v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.

Země tzv. visegrádské čtyřky, mezi které patří i Česká republika, podle něj mají v EU špatnou pověst. Některé západní státy proto raději nedávají příliš najevo, pokud některé jejich názory sdílejí.

"Jde především o to, že jsme si v migrační krizi vytvořili pověst, že jen všechno boříme a odmítáme, nejsme ochotni něco stavět, nabízet řešení. Pořád říkáme, že něco nechceme, ale nejsme schopni nabídnout místo toho něco jiného a vyjednat si pro to podporu," vysvětluje Ehl.

Euroskepticismus Visegrádu se od ostatních zemí liší a různý je podle něj i v každém z jeho čtyř států. Váže se k národní historii. Polsko se pak za euroskeptické podle Ehla označit nedá. "Oni si - podobně jako třeba Viktor Orbán (maďarský premiér, pozn. red.) - Evropskou unii představují poněkud jinak," říká Ehl.

V Česku pak podle něj debatu o Evropě už před lety naprosto ovládl Václav Klaus, který "neměl a nemá v řadách proevropských politiků rovnocenného protivníka". Vznikl tím obraz Čechů jako euroskeptiků doma i v zahraničí.

Volby do Evropského parlamentu, které se konají příští rok, pak podle Ehla přístup střední Evropy zřejmě nezmění. Už teď v Evropském parlamentu sedí lidé skeptičtí k EU. "Jejich síla spočívá právě v tom, že si dokážou ve veřejném prostoru vykřičet velký prostor bez faktů a argumentace. Samotné zvolení euroskeptických europoslanců EU rozložit nemůže, ale jejich posílení k celkovému rozkladu přispět může," uvedl novinář v on-line rozhovoru.

Online rozhovor s redaktorem HN Martinem Ehlem

Rozhovor skončil
10. 5. 2018
Ptá se: Milan

Dobrý den, jak je to vlastně s Andrejem Babišem a jeho evropskou politiku. Stále se snaží říkat, že je proevropský, ale kdy může, EU zkritizuje. Dal by se označit za euroskeptika? Díky.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
myslím, že nejpřesnější odpověď dostanete zítra v pátečním speciálu HN o Evropě, kde máme velký rozhovor s premiérem o jeho postoji k EU. Za euroskeptika bych ho vyloženě neoznačil, spíš europragmatika.

10. 5. 2018
Ptá se: Janek

Dobrý den,

mám jeden dotaz ohledně jednoho z aktuálních sporů mezi "národně" založenými vládami Maďarska a Rakouska ohledně sociálních dávek pro děti maďarských občanů pracujících v Rakousku. Nejdříve se obě vlády plácaly po zádech, jak to EU nandají, pak ale Rakousko začalo hájit svoje národní zájmy a chce snížit dávky na děti pro pracovníky z dalších zemí, kde nejsou tak vysoké životní náklady a Maďarsko se ozvalo, načež dokonce chce po Evropské komisi, té samé, které to chtěli natřít (hlavně v Maďarsku před jejich volbami), aby to Rakousku zatrhla.
Podle mě to jen ukazuje to, jak jsou tyto nacionalistické tendence nebezpečné a vedou spíš ke konfliktům mezi státy, než k hledání kompromisních řešení. Pokud by tento trend v Evropě převážil, mohlo by to vést k rozkladu EU zevnitř? V co by pak takové konflikty mohly vést? K rozdělení Evropy?

Děkuji a hezký denJanek

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
úplně nejobecněji takové situace vedou ke ztrátě důvěry mezi státy a jejich politiky, což je jedna ze základních hodnot, na nichž EU ale stojí. Ano, podobné konflikty mohou unii nahlodávat zevnitř až do bodu, kdy si jedna nebo druhá strana řekne, že ji to nestojí za to - a buď se z unie pokusí vystoupit, nebo naopak vystrkat toho, kdo nedodržuje pravidla a bere si jen to, co se mu hodí.

10. 5. 2018
Ptá se: Petr Šárka

Je zřejmé, že Evropa nedokáže obstarat všechny potenciální migranty z Afriky a Asie aniž by to ovlivnilo životy občanů EU . Stačí se podívat kolik jich je v Jordánsku Turecku a dalších zemích mimo Evropu.
Co se bude dít, až to všem angažovaným politikům dojde?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
nevím, co myslíte pojmem angažovaný politik. Obecně řečeno, politikům v EU dochází, že musejí něco dělat v okolí Evropy, aby zajistili do budoucna bezpečnost Evropanů. Některé země se více angažují v Africe, jiné na Blízkém východě. Problém ale je, že to právě dělají jen jednotlivé země, že tu chybí nějaký společný, koordinovaný postup celé EU.

10. 5. 2018
Ptá se: Emanuel Marek

Proč rozumné a vzdělané lidi s životními zkušenostmi už apriori nazýváte nacionalisty a populisty?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
nenazývám tak všechny rozumné a vzdělané lidi s životními zkušenostmi, ale takové, kteří ve své politické praxi zastávají nacionalistické postoje a řídí se jimi, stejně jako lidmi manipulují na základě nesplnitelných slibů nebo falešných informací, což by ve zkratce mohla být definice populismu.

10. 5. 2018
Ptá se: Lada N.

Jakou pověst v EU má vůbec Visegrádská čtyřka? Pověst kverulantů? Děkuju

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
stručně řečeno, dost špatnou. Kolega Ondřej Houska to nazývá "toxickou" - že některé západní země mohou zastávat stejné nebo podobné názory jako Visegrad, ale nedávají to příliš najevo, aby nebyly označeny za ty špatné. Jde především o to, že jsme si v migrační krizi vytvořili pověst, že jen všechno boříme a odmítáme, nejsme ochotni něco stavět, nabízet řešení. Pořád říkáme, že něco nechceme, ale nejsme schopni nabídnout místo toho něco jiného a vyjednat si pro to podporu.

10. 5. 2018
Ptá se: Petr

Nezahájil již úřednický aparát EU spolu se ziskovkami akce proti "populistům" z Visegrádu s cílem rozbít jeho jednotnou politiku zejména pokud jde o odmítání povinného přijímání invaze z Afriky a Blízkého Východu? Jak jinak lze pohlížet na to, že na Slovensku byl běžný kriminální čin proti novináři druhé kategorie zneužit k rozpoutání protivládní kampaně? Nebo snaha zvrátit výsledek demokratických voleb v Maďarsku? Kdy máme očekávat generální útok ziskovek na naší politickou reprezentaci, když k drobnějším útokům dochází za podpory veřejnoprávní ČT každý týden? Jakou roli při těchto útocích na politické reprezentace zemí Visegrádu vzešlé ze svobodných voleb hraje EU?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
na tuto směs poněkud zmatených poznámek (ziskovky?) a domněnek se bohužel nedá racionálně odpovědět.

10. 5. 2018
Ptá se: Václav Šobr

Není snad v demokracii normální, že prostě vyhraje jiná garnitura která má jiné zájmy a priority a tak změnít předcházející politiku na to co chce, bez ohledu na to jaká byla politika garnitury předchozí?

Či máme opět nějakou politiku "Na věčné časy a nikdy jinak?"

Mimochodem - co má dělat člověk který si myslí že cílem "vlády" by mělo být pouze exekuce vůle občanů s tím že politici mají být doslova a do písmene nikoliv "vůdci" ale především sluhové kteří mají naplnit program který předložili před volbami... (tzn- splnit sliby, které dali a ne je zradit tím že budou dělat a hlasovat pro pravý opak)

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
ano, v demokracii by mělo být normální, že politické garnitury se střídají a mění politiku. Zároveň by v demokracii měl být normální respekt k jinému názoru a ne (ekonomická) likvidace opozičních názorů, stejně jako by měla být normální racionální argumentace na základě faktů a nikoli domněnek a polopravd, také by mělo být normální, že existuje nějaký dlouhodobý cíl, na němž se shodne většina a ten cíl by měly sledovat různě se střídající politické reprezentace. Například drtivá většina slovenské politické reprezentace se shodla, že cílem země je být v jádru evropské integrace a vyjma krajní pravice to nikdo nezpochybňuje.
Ano, popisujete zajímavé dilema, které jde daleko do historie zastupitelské demokracie o tom, jakou roli vlastně má volený politik. Na to neexistuje jednoznačná odpověď, protože politik má být vůdcem, neboť potřebuje lidi přesvědčit, aby ho následovali, ale zároveň těm lidem potřebuje něco nabídnout, aby splnil. Já si myslím, že v dnešní rychle a informačně méně přehledné době má být o něco víc vůdcem a o něco méně sluhou, abych použil vaši terminologii.

10. 5. 2018
Ptá se: Marek C.

Dobrý den.

Chtěl bych se zeptat, jestli je euroskeptismus v zemích Visegrádu něčím specifický, pramení třeba z jiného podloží apod., nebo je v podstatě součástí vlny, stejně jako Le Penová ve Francii apod.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
je jiný a to v každé zemi Visegradu, kde má jiné, většinou z národní historií svázané kořeny. Přičemž si myslím, že je třeba chybou nazývat dnešní vládní stranu v Polsku euroskeptiky, protože i jejich voliči z větší části podporují členství Polska v EU. Oni si - podobně jako třeba Viktor Orbán - Evropskou unii představují poněkud jinak. Nikdo ze středoevropských euroskeptiků zatím neformuloval konzistentně nějakou alternativu vůči členství v EU, výkřiky jako "Odejdeme po anglicku" nenabízejí nic jiného než líbivé heslo bez obsahu.

10. 5. 2018
Ptá se: Lucie Střelecká

Dobrý den,

zaujaly mě ty volby do Europarlamentu. Vážně si myslíte, že v Bruselu mohou nakonec sedět lidé, kteří o Brusel ani nestojí a mít na něj takový vliv? Přojde mi to trochu absurdní. Aby se tam hlásili lidé, kteří by nejradši "-exit". Může to EU rozložit, nebo ji to pouze nasměruje novým směrem? Takovým, který možná bude nakonec kuprospěchu všem?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
takoví lidé už v Bruselu sedí a jejich síla spočívá právě v tom, že si dokáží ve veřejném prostoru vykřičet velký prostor bez faktů a argumentace. Samotné zvolení euroskeptických europoslanců EU rozložit nemůže, ale jejich posílení k celkovému rozkladu přispět může. Nemyslím si, že by v době globalizace byl rozklad či reforma EU směrem k větší roli národních států byla ku prospěchu všem, především ekonomicky.

10. 5. 2018
Ptá se: Euroskeptik

Dobrý den, kolik let (jako expert na zahraniční politiku) ještě dáváte EU? Už je ve stavu, kdy se nejedná o to zda se rozpadne ale kdy se rozpadne, stejně jako všechny útvary před ní, počínaje Rakouskem-Uherskem, přes "tisíciletou říši" až po "světovou socialistickou soustavu". Já a kolegové jí dáváme tak 10 - 20 let. Rád bych znal názor odborníka. Díky.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
nemyslím si, že EU je před rozpadem srovnatelným s příklady, o nichž mluvíte, protože není svojí podstatou srovnatelná s centralizovanými říšemi. Pokud něco spíš nastane, tak je to větší centralizace kolem jádra (například eurozóny) a oddělení periferie (střední Evropy), k níž vlastně patříme. Se všemi negativními, hlavně hospodářskými následky, které to s sebou přinese (navázání české ekonomiky na německou například).

10. 5. 2018
Ptá se: Pavel

Považuji EU v současné podobě (respektive její současné směřování) za potenciálně horší systém, než někdejší RVHP a východní blok. Neomarxisti z vedení EU už se svou orientací ani netají, viz. Juncker, který odhaluje sochy K. Marxe.

Proč nemáme právo vyslovit se v referendu, zda v takovémto spolku nadále chceme setrvávat?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
referendum o českém členství v EU už bylo. V roce 2003 pro vstup hlasovalo 77 % obyvatel.

10. 5. 2018
Ptá se: Davideo

Proč se na našich právnických fakultách neučí, jak aplikovat právní předpisy EU? Proč se studenti v předmětu správní právo neučí nic o používání nařízení a směrnic EU v praxi? Není divu, že potom nefunguje náš vztah k jednotnému trhu EU. U nás nevyrůstají žádní administrativní a právní odborníci, kteří by byli schopní aplikovat třeba předpisy o homologaci aut nebo předpisy o uvádění růzých výrobků na jednotný trh EU. Potom se nedivme, že máme s EU problém. Irsko, Německo, Dánsko takový problém nemají a prosperují, protože mj. jejich právní školy jim připravují spousty odborníků, kteří EU rozumějí a umějí briskně pomoci firmám s jakoukoli agendou, která se týká předpisů jednotného trhu. Naše učebnice správního práva (např. od Dušana Hendrycha, a tenhle člověk je prý dokonce profesorem!) absolutně nic studenty neučí třeba o procesu homologace aut, takže Škodovka nebo Dekra v ČR nenajdou jediného odborníka, který by jim s touto agendou pomáhal. Potom nadáváme na EU, ale chyba je přitom v našem uzavřeném systému a v našem školství. Souhlasíte? Hezký den.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,

Nejsem právníkem, takže váš argument o tom, co se učí nebo neučí na právnických fakultách nemohu takto konkrétně posoudit. Obecně mohu souhlasit, že bychom měli více dbát na to, aby Česko mělo dostatek odborníků, kteří budou schopni hájit české zájmy v EU. Na začátku ale musí být především politické zadání, že takové odborníky chceme a potřebujeme, ne pořád jen brblání, že něco někdo v Bruselu dělá špatně.

10. 5. 2018
Ptá se: Lukschova

Neměli by opravdu konečně média i politici objektivně a rozsáhleji informovat o tom, co EU znamená?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,

Pokud čtete Hospodářské noviny nebo Aktualne, tak byste měla mít informací o tom, co EU znamená dost. Hned zítra máme páteční HN speciál o Česku a Evropské unii, kde bude třeba rozhovor s premiérem Andrejem Babišem o tom, jak vidí Evropu on, reportáž o roce vlády Emmanuela Macrona nebo o tom, jak se v Česku probouzejí stoupenci EU. Pokud jde o politiky, tak si oni sami musejí sáhnout do svědomí, zda si uvědomují, co pro ně osobně (třeba i formou dotací pro podniky, které až donedávna vlastnili, když už ne hodnotově) EU znamená a kde by třeba oni sami byli, kdybychom se nestali členy Evropské unie.

10. 5. 2018
Ptá se: Mirek Sova

Nemáte dojem, že občané České republiky jsou nedostatečně informováni o fungování EU o důvodech jejího vzniku přínosech, které nám členství přináší? O hodnotách a společenských normách, které se snaží EU prosazovat? O dotacích, které zahrnujeme do našeho ekonomického růstu, kterým se chlubíme? Nemělo by být více viditelné, jak se politici, úředníci vymlouvají na nařízení EU a na druhou stranu využívají dotací pro zdůraznění svých zásluh?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
Tady bych se částečně odvolal na jednu z předchozích odpovědí: informace tu jsou, ale jak EU, tak proevropský tábor je neumí dobře zabalit a prodat. O kladech členství v EU i o přínosu eurodotací se píše (kolega Ondřej Houska je v tom například velmi pilný), ale mezi euroskeptiky chybí vůle argumenty druhé strany vnímat. V Česku debatu o Evropě už před léty naprosto ovládl se svým euroskepticismem Václav Klaus, který neměl a nemá v řadách proevropských politiků rovnocenného protivníka. Tím vzniká obraz Čechů jako euroskeptiků v zahraničí a prohlubují se euroskeptické názory doma.

10. 5. 2018
Ptá se: Petr P.

Dobré dopoledne. Zdá se mi, že z Maďarska, stejně jako Česka i jiných zemí V4, slyším stále jen vyhraněné hlasy, ať už na jednu nebo na druhou stranu (pro Orbána + proti EU a naopak, pro Zemana + proti EU a naopak...). Je tomu opravdu tak a společnost je tak rozdělená, nebo je to spíše obraz způsobený mediálním pokrytím, tím, že nás FB uzavírá ve vlastní bublině přítel se stejnými názory apod. Vy do Maďarska a po V4 určitě hodně jezdíte. Když mluvíte s místními, vidí opravdu svět tak černobíle?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
V Maďarsku mnohem více než v Česku nebo na Slovensku je vidět, jak důležitá jsou, v maďarském případě byla média s různými názory a pohledy. Orbánovi se podařilo naprosto ovládnout mediální prostor, takže pokud Maďar aktivně nechce, jiné než vládu podporující názory a zprávy sám "nepotká". Orbán si nejprve naprosto podřídil veřejnoprávní média a potom různými kroky zkrotil ta soukromá, která buď zanikla, nebo je koupily vládní straně spříznení podnikatelé. Takže až na drobné projekty online ovládá vládní strana opravdu veškerý mediální prostor. To opravdu prohlubuje ono černobílé vidění světa, na němž usilovně pracují bubliny uvnitř sociálních sítí.¨
Další věcí je, že veřejná debata - ať už v médiích nebo na sociálních sítích - se stala ostřejší a vyhraněnější, což platí obecně. Jistá anonymita debat na sociálních sítích - nemusíte se svému protivníkovi dívat do očí, nemusíte se podepsat vlastním jménem - pak umožňuje formulovat vyhrocenější názory, což velmi přispívá k oné černobílosti. To je vidět všude, v Polsku, Česku, Slovensku i Maďarsku.

10. 5. 2018
Ptá se: Jiří

EU je dobrý projekt a díky němu roste životní úroveň nových členů včetně ČR mnohem rychleji než by jinak bylo vůbec možné.
Úkolem zemí Visegrádu je korigovat EU v oblastech, kde selhává:
1) zpackaná migrační politika
2) nešťastná podpora terorismu u Palestinců (EU platí Palestincům a ti platí rodinám teroristů)
3) nedostatečná podpora Izraele, od kterého bychom se měli učit, jak přežít mezi muslimy

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
tady nevidím otazník. Ano, Visegrád má v některých věcech odlišné názory od hlavního proudu EU. Problémem je, že je neumí představit a prodat tak, aby je partneři vzali vážně a začali o nich přemýšlet.

10. 5. 2018
Ptá se: Pavel K.

Dobrý den,

Jak ovlivní blížící se volby reakci politických špiček EU na americké vypovězení Iránské dohody a sankce vůči evropským firmám?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
mám obavu, že odpověď na Trumpovu politiku se prolne s debatou o clech a následným vypuknutím obchodní války s USA, což evropské ekonomice nepřinese nic dobrého. Jak hodně to ovlivní volby do Evropského parlamentu za rok si v tuto chvíli netroufám odhadnout. Ale pokud půjde vývoj tímto směrem, tak se obávám, že hodně.

10. 5. 2018
Ptá se: Dusan

Dobry den,

Myslite si, ze krajiny zapadnej EU, najma Nemecko a Francuzsko, stale rataju s Ceskou republikou ako so spojencom a krajinou, kde je bezpecne nadalej investovat ? Aj napriek prezidentovi Zemanovi a vladnucej Babisovej strane spojenej s komunistami.

Dakujem za odpoved.
S pozdravom,Dusan

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
ano, stále s tím tak počítají. Doporučují zítřejší rozhovor Andreje Babiše o Evropě v Hospodářských novinách, kde se všemi silami snaží přesvědčit, že není euroskeptik.

10. 5. 2018
Ptá se: Čert

Nemyslíte si, že by se vládnoucí levicová elita měla vrátit k ideám zakladatelů jako Robert Schuman, Konrád Adenauer, namísto adorování Karla Marxe? Vždyť jeho učení púsobí rozklad tradičních hodnot jako spořádaná rodina, láska k vlasti a vede k nesmyslným sociálním konstruktům (gender, multikutti, homorodiny). To se může EU divivit, že lidem, kterým zůstal aspoň kousek rozumu je z jejich ideologie špatně a ti odvážnější si to dovolí kritizovat? Protože kritika = nálepkování a odstavení na okraj, diskuse se nekoná jen, nafoukaná gesta (viz situace PL,HU). Pak jenon stačí aby těm méně prozíravím zabrkal na správnou strunu někdo jako Putin a má zde armádu užitečných idiotů. Kdo tedy může za nesporný úspěch RU propagandy? Putin se veza hlavně na vlně západní dekadence a tím úspěšně maskuje svojí podstatu. Začněme hledat vyšší pravdu a mluvme pravdu, zbavme se materialistického bludu. A hlavně se zbavme těch, kteří se pravdy bojí. A bude radost žít v EU..

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
kdyby si Visegrad nevybudoval tak mizernou pověst (viz jedna z předchozích odpovědí), tak mohl nynější debatu o Marxovi a jeho dědictví v EU lépe ovlivnit. Ruská propaganda se spíš než na vlně západní dekadence veze na vlně sebeuspokojení a ztráty kritického myšlení v západních společnostech a diskusí postavených na faktech, nikoli na domněnkách.

10. 5. 2018
Ptá se: Jiří

Jak vnímáte snahu EU tvářit se, že existují jakési "společné politiky"? Jaký má např. smysl mít evropského ministra zahraničí, když v praxi nemá žádný vliv a pokud se něco zásadního řeší, tak se s ním nikdo ani nebaví? Anebo společná energetická politika, když si např. Němci postaví dva plynovody z Ruska a obejdou tím všechny státy od Německa na východ? Já myslel, že společná energetická politika znamená, že budou státy EU jednat s Ruskem jakožto největším dodavatelem plynu jako jeden celek.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
ano, společné politiky jsou nedotažené. V éře globální ekonomiky a politiky se s vámi ale budou spíš bavit, když budete reprezentovat větší celek. V oblastech jako je energetická politika se prostě postupuje ke společné politice pomalu, protože jednotlivé státy hájí svoje zájmy a dokud nezjistí, že je pro ně výhodnější jednak společně, tak budou postupovat sami. Je to prostě běh na delší trať.

10. 5. 2018
Ptá se: Marková

Hezké skoropoledne.

Zmínil jste euroskeptik versus europragmatik. Byli jsme ve V4 dlouhodobě vůči EU hodně málo pragmatičtí a teď jsme příliš skeptičtí? Změní to příští volby do Bruselu, když je účast v těchto zemích na evropských volbách tak mizerná?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
evropské volby náš přístup k EU nezmění. Především jsme se nenaučili našeho členství v EU dobře využít nebo ho dobře použít (viz jeden z předchozích příspěvků o nedostatku odborníků).

10. 5. 2018
Ptá se: Tomas

Opravdu nevidíte polskou politickou scénu jako boj dvou nanajských chlapečků?
Nekoledují si polské tzv. elity o další Smolensk? To jim nestačilo jedno varování od nejvyššího?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
nevím přesně, koho máte na mysli, protože polskou politiku nyní naprosto ovládá jeden člověk a opozice proti němu marně hledá protiváhu. Pokud jde o další Smolensk, tak Polsko už nakoupilo modernější stroje pro vládní letku. Ale chybu lidského faktoru (což byla nejpravděpodobnější příčina katastrofy ve Smolensku) nelze vyloučit nikdy.

10. 5. 2018
Ptá se: Marek

Dobrý den,
proč je nám neustále EU předkládána jako něco, co potřebujeme a bez čeho nelze existovat? Proč nejsou objektivní informace o tom, co by pro nás skutečně odchod z EU znamenal? Proč je každý, kdo chce EU opustit označován za populistu a někoho, kdo dané věci nerozumí. Myslím si, že občané mají jasný obraz o existenci a způsobu fungování EU a jednoduše nesouhlasí s tím, že máme diktát od někoho, koho si nevolíme a kdo o nás rozhoduje.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
ano, bez EU lze existovat, ale je otázka, jak by ta existence vypadala.

10. 5. 2018
Ptá se: Rudolf Boáz

Dobrý den,

proč je EU přinejmenším, tak příkrá až laxní k tradičním hodnotám, jako je rodina, vztah k domovu?
Vycházím z knihy autorky Gabriele Kuby, jež se jmenuje Globální sexuální revoluce, a kde vidíme myšlenkový vývoj a realizaci,dle mého názoru protirodinné politiky.

Proč EU tolik vadí, když si maďaři dali do ústavy cituji,, "Maďarsko chrání stav manželský, pojímaný jako manželské spojení muže a ženy, založené na jejich dobrovolném souhlasu; Maďarsko rovněž chrání rodinu, kterou uznává jako základ pro přežití národa. Sňatek a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou základem rodiny." Co je na tom špatně?Děkuji za odpověď

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
vámi zmiňovanou knihu neznám. Nejde o to, že by EU byla příkrá až laxní k tradičním hodnotám, ale vadí, když si někdo nárokuje právo na absolutní pravdu a nepřipouští jiné možnosti. Maďarská ústava nevadí kvůli tomuto bodu, ale kvůli koncentraci moci.

10. 5. 2018
Ptá se: Jiří Svoboda

Dobrý den,
v debatách je často zmiňována nová dohoda Dublin IV. Její nekomentování v médiích a od politiků nahrává všem možným spekulacím a katastrofickým vizím. Bylo by dobré podat jasné informace.
Nebylo by dobré, aby jste na acz tak udělali? Prospělo by to společenskému klimatu....
Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
o reformě azylového systému (Dublin IV), píšeme poměrně často, tady jsem našel například jeden odkaz: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/azylovy-system-v-eu-nefunguje-evropsky-parlament-navrhuje-zm/r~ace59884de5b11e7adc2ac1f6b220ee8/

10. 5. 2018
Ptá se: Jiří

Dobrý den, býval jsem eurorealista. Samotná myšlenka spojené Evropy je dobrá, ale nějak se to celé zvrhlo.
Vám se líbí, že je EU řízena sociálními inženýry? Mám na mysli doktrínu Frankfurtské školy - zvláštní trestnost rasových zločinů, zavádění nového jazyka a změnu obsahu a vnímání pojmů;
sexuální výchovu a šíření homosexuality mezi dětmi; podkopávání autority učitelů a školy; podporu přistěhovalectví ke zničení kulturního rázu země; rozšíření užívání drog; útok na náboženství; nejistý právní systém nastavený proti obětem zločinů; závislost na státu nebo státních příspěvcích; ovládnutí sdělovacích prostředků; oslabování role rodiny a její rozbití, útok na autoritu otce, odmítání rozdílných rolí otce a matky a uzmutí rodičům jejich práv jakožto hlavním vychovatelům dětí, odstranění rozdílů ve výchově chlapců a dívek, prohlášení žen za „vykořisťovanou třídu“ a mužů za „vykořisťovatele“..
Úpadek nastal schválením Lisabonské smlouvy, když to neprošlo referendy, tak se to protlačilo parlamenty. Místo toho, aby se EU spojovala přirozeně, evolučně, všechno se řeší "na sílu". Nedivte se, že lidé o takovou EU nestojí - nařízení, regulace, směrnice. A nečekejte, že po schválení Dublinu IV bude euroskepticismus na ústupu, to se teprve budete divit.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
také nejsem nadšem vším, co "z Bruselu" příjde. Jen bych si ale dovolil podotknout, že jsme plnoprávnými členy a máme možnost debatu a rozhodování ovlivňovat, takže je jen na nás, zda a jak toho využijeme (viz dřívější odpovědi na téma toxického Visegradu).

10. 5. 2018
Ptá se: Radek K.

Dobre dopoledne, co se da delat s tristni debatou o EU a ovladnutim medialniho prostoru demagogy a ideologickymi fanatiky? Bohuzel dedictvi V.Klause, jeho rodinnych prislusniku a ideovych souputniku nas bude provazet jeste roky. Medialni prostor neni v CR doposud natolik ovladnut a kontrolovan vladnouci stranou, jako je tomu v Madarsku, ale negativni postoj a prebirani nejhorsich bulvarnich informaci na ukor vecne debaty neni uplne dobrou vizitkou.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
s tristní debatou se dá dělat to, že se o věcech bude mluvit častěji a otevřeněji a budou se používat fakta a argumenty a nikoli polopravdy a lži.

10. 5. 2018
Ptá se: Stan

Velice správně píšete, že „v demokracii měl být normální respekt k jinému názoru“. Proč se toho nedržíte i vy, novináři?

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
pokud mohu mluvit za sebe a za redakce Aktualne.cz a HN, tak se toho držíme.

10. 5. 2018
Ptá se: Pavel

Dobrý den. Mám dlouhodobý dojem, že informovanost minimálně v ČR o dění v evropském parlamentu a evropských institucích obecně je na velmi špatné úrovni. Přestože většina našich přijímaných zákonů dnes vychází z Bruselu, tak ani nevíme o čem se tam denně jedná. Pokud tyto informace chceme, je nutné pracně hledat na zahraničních serverech, na což většina lidí nemá čas a schopnosti. Není toto velký problém českých médií (a možná i médií dalších států EU) obecně? Vzniká tak obrovský demokratický deficit v EU, kdy občané prakticky nevědí a nemají kontrolu nad tím, co se zde děje a snadno podlehnou dezinformacím.

Odpovídá: Martin Ehl

Dobrý den,
ano, je to problém, s nímž se i my snažíme něco dělat, například prostřednictvím této debaty. Děkuji všem za položené dotazy a přeji klidný zbytek dne.

 

Právě se děje

Další zprávy