Brusel/Praha - "Visegrád má v některých věcech odlišné názory od hlavního proudu Evropské unie. Problémem je, že je neumí představit a prodat tak, aby je partneři vzali vážně a začali o nich přemýšlet," shrnul v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.
Země tzv. visegrádské čtyřky, mezi které patří i Česká republika, podle něj mají v EU špatnou pověst. Některé západní státy proto raději nedávají příliš najevo, pokud některé jejich názory sdílejí.
"Jde především o to, že jsme si v migrační krizi vytvořili pověst, že jen všechno boříme a odmítáme, nejsme ochotni něco stavět, nabízet řešení. Pořád říkáme, že něco nechceme, ale nejsme schopni nabídnout místo toho něco jiného a vyjednat si pro to podporu," vysvětluje Ehl.
Euroskepticismus Visegrádu se od ostatních zemí liší a různý je podle něj i v každém z jeho čtyř států. Váže se k národní historii. Polsko se pak za euroskeptické podle Ehla označit nedá. "Oni si - podobně jako třeba Viktor Orbán (maďarský premiér, pozn. red.) - Evropskou unii představují poněkud jinak," říká Ehl.
V Česku pak podle něj debatu o Evropě už před lety naprosto ovládl Václav Klaus, který "neměl a nemá v řadách proevropských politiků rovnocenného protivníka". Vznikl tím obraz Čechů jako euroskeptiků doma i v zahraničí.
Volby do Evropského parlamentu, které se konají příští rok, pak podle Ehla přístup střední Evropy zřejmě nezmění. Už teď v Evropském parlamentu sedí lidé skeptičtí k EU. "Jejich síla spočívá právě v tom, že si dokážou ve veřejném prostoru vykřičet velký prostor bez faktů a argumentace. Samotné zvolení euroskeptických europoslanců EU rozložit nemůže, ale jejich posílení k celkovému rozkladu přispět může," uvedl novinář v on-line rozhovoru.