Už ani jediný cent na migranty, bouří se proti rozpočtu EU Orbán. Hrozí, že ho zablokuje

Radim Klekner Zahraničí Radim Klekner, Zahraničí
4. 5. 2018 19:39
Evropská komise tento týden předložila návrh rozpočtu na roky 2021-2027. Jedním z hlavních bodů je více peněz na boj s migrací. To však vadí maďarskému premiérovi Orbánovi.
Maďarský premiér Viktor Orbán kritizuje návrh evropského rozpočtu na roky 2021-2027.
Maďarský premiér Viktor Orbán kritizuje návrh evropského rozpočtu na roky 2021-2027. | Foto: Reuters

Brusel - Nový rozpočet Evropské unie počítá s více penězi na vědu a výzkum, podporu mladých lidí, ale především také na boj s migrací. A právě kvůli tomu hrozí, že ho Maďarsko zablokuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán se nechal v pátek slyšet, že jeho země nepodporuje navýšení financí na pomoc běžencům. A proto zvažuje, že rozpočet unie na léta 2021-2027, který tento týden předložila Evropská komise, neschválí.

"Nepodporuji rozpočet EU, který bere peníze zemědělcům, vědcům a prostředky určené na místní rozvoj a dává je zemím, které přijímají migranty," zdůraznil podle agentury MTI předseda maďarské vlády.

"Domníváme se, že by migrantům neměl připadnout ani jediný cent," řekl Orbán s tím, že náklady na řešení migrační krize by měly příslušné země čerpat ze svých vlastních rozpočtů. Navýšení peněz na boj s migrací přitom požadovalo i Česko.

Navýšení výdajů na řešení migrační krize je jedním z klíčových bodů návrhu rozpočtu, píše list Politico. O návrhu teď bude jednat Evropský parlament a jednomyslně se na něm musí shodnout i členské země. "Pokud Maďaři rozpočet neschválí, žádný nebude," varoval Orbán.

Marshallův plán pro Afriku

Ačkoliv do Evropy v uplynulých dvou letech proudilo výrazně méně běženců z Afriky a zemí Blízkého východu než v krizovém roce 2015, evropské instituce se rozhodly do budoucna soustředit na boj s nelegální migrací.

"Je důležité, abychom ještě před evropskými volbami v květnu 2019 rozhodli o financích. Abychom dali voličům jasný signál, kde leží v budoucnu naše politické priority," řekl ve čtvrtek německému deníku Spiegel předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

Zdůraznil taky potřebu společné obranné strategie, a tím i společné evropské armády. Podle jeho názoru EU potřebuje vytvořit jakýsi Marshallův plán pro Afriku, tedy obdobu americké poválečné pomoci Evropě.

"Poprvé vidím odvahu vložit nové peníze tam, kde je to třeba, jako například do inovací a výzkumu či ochrany hranic," uvedl pak i významný belgický europoslanec Guy Verhofstadt.

Na ochranu vnějších hranic EU a boj s migrací by dle návrhu finančního rámce dávala unie v budoucnosti 35 miliard eur ročně, tedy téměř 900 miliard korun. To je dvaapůlkrát vyšší částka, než jaká je pro tyto účely vyhrazena ve stávajícím evropském rozpočtu.

Součástí návrhu je i výrazné posílení Evropské pohraniční stráže, která má pomáhat právě s ochranou vnějších hranic schengenského prostoru.

V roce 2050 budou v Africe žít dvě a půl miliardy lidí a už dnes se podle odhadů k cestě na evropský kontinent chystá na padesát milionů z nich. Odradit je od nebezpečné pouti přes Saharu a Středozemní moře chce EU právě mohutnými investicemi, kterými by zmírnila tamní chudobu. Ta je hlavním důvodem, proč se migranti odtamtud snaží dostat se do Evropy.

Podle Evropské komise hrozí další velká migrační vlna, proto chce příště posílat více peněz zemím, které jsou touto vlnou nejvíce postiženy - tedy jihoevropským státům, jako je ItálieŘecko či Španělsko.

Co ještě vadí Orbánovi?

Méně prostředků z eurofondů naopak dostanou země střední Evropy, včetně Česka a Maďarska.

Češi ale i nadále zůstanou čistými příjemci evropských peněz. Česká republika dostala od svého vstupu do unie 700 miliard korun a další desítky miliard získá i v následujícím období.

"V kapitolách, kde dochází ke snížení rozpočtu, nás to snad bude motivovat k efektivnějšímu využití prostředků," uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová, zvolená za ANO. "Záležet bude i na tom, do jaké míry budou moci jednotlivé státy posoudit, do jakých oblastí chtějí peníze směrovat."

Peníze pro členské země jsou v návrhu také propojeny s respektováním principů právního státu. A to je jeden z dalších bodů, které vadí Maďarsku nebo také Polsku.

"Pokud nějaká vláda členského státu nechce respektovat evropské hodnoty, pak také nepotřebuje evropské peníze," prohlásil nicméně belgický europoslanec Verhofstadt. "Ty se mají vynakládat na to, aby pomáhaly občanům, a ne na to, aby se dávaly rodině pana Orbána."

Příbuzní maďarského premiéra jsou totiž podezřelí z toho, že jejich firmy použily evropské peníze, na které neměly nárok.

Zemědělství o peníze naopak přijde

Celkové výdaje unie se mají postupně mírně zvyšovat. Pro příštích sedm let Brusel navrhuje navýšení na 1,25 bilionu eur, což je o 0,11 procenta více než činí výdaje stávajícího finančního rámce.

Snížit se však mají výdaje na zemědělství, mimo jiné v souvislosti se zastropováním financí pro velké podniky. To se nelíbí České republice, která podědila z časů komunistického režimu zemědělská družstva obhospodařující velké plochy.

"Předložený návrh je prakticky o 219 miliard eur nižší, než požadoval Evropský parlament," upozorňuje český europoslanec Pavel Poc (ČSSD). "Na jednu stranu je dobře, že se Evropská komise konečně odvážila začít prosazovat financování evropského rozpočtu z vlastních zdrojů, na druhou stranu měla projevit víc kuráže, pokud jde o výdajový strop."

Poc navíc kritizuje i podle něj nedostatek peněz na s tím spojené ekologické cíle. "Opatření proti změně klimatu nejsou plněna ani nyní, přestože významně souvisí s efektivitou našeho zemědělství," míní Poc.

Video: Ve veřejném prostoru zaznívají na adresu běženců slova, která by ještě před deseti lety nezazněla, líčí italský novinář

Ve veřejném prostoru zaznívají na adresu běženců slova, která by ještě před deseti lety nezazněla, líčí italský novinář Andreas Pieralli. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Görgesová v Lucemburku neobhájila, Muchová si zahraje Elite Trophy

Lotyšská tenistka Jelena Ostapenková překazila Julii Görgesové obhajobu titulu v Lucemburku. Ve finále porazila druhou nasazenou Němku 6:4, 6:1 a vyhrála turnaj WTA po dvou letech. Dvaadvacetiletá vítězka předloňského Roland Garros získala třetí titul v kariéře.

Nezdar Görgesové znamená, že Karolína Muchová má jistou účast na WTA Elite Trophy v čínské Ču-chaji příští týden. Na takzvaný malý Turnaj mistryň české tenistce pomohlo i odhlášení řady hráček. Muchová začínala sezonu na 145. místě světového žebříčku, po semifinálové účasti v Moskvě se poprvé posune do první třicítky.

Görgesová měla šanci jako první tenistka v této sezoně na druhou úspěšnou obhajobu, ale na rozdíl od lednového turnaje v Aucklandu ve finále neuspěla. První set souboje bývalých hráček Top Ten rozhodl jediný brejk, ve druhém Němka přišla o podání hned třikrát. Ostapenková, která do turnaje vstoupila jako 63. hráčka žebříčku, nečelila ve finále jedinému brejkbolu.

Další zprávy