Barcelona - Dvaadvacetiletého Younese Abouyaaqouba, který minulý týden řídil vražednou dodávku v Barceloně, popisují sousedé jako "plachého a rezervovaného mladíka". Neměl džihádistickou minulost a nijak nevybočoval.
Ani další členové teroristické buňky z Katalánska nevzbudili žádné podezření.
Několik měsíců se přitom pravidelně scházeli a připravovali velký teroristický atentát. Plánovali, že zaútočí na nedokončený chrám Sagrada Família v Barceloně a zanechají za sebou stovky obětí.
Španělské policii, která byla dosud v boji proti džihádistům úspěšná, se nepodařilo jejich úmysly zachytit. Podle expertů musí proto do budoucna přehodnotit strategii boje proti terorismu.
Zvlášť, když se útoky mohou opakovat. Teroristická skupina Islámský stát nově zveřejnila video, ve kterém hrozí Španělsku dalšími atentáty.
"Džihád nemá hranice. Pokud nemůžeš odejít do Islámského státu, dělej džihád tam, kde jsi," říká na videu muž, kterého španělská média identifikovala jako Muhammada Jasína Péreze.
Zaměřují se na prevenci
V roce 2004 Španělsko prožilo nejkrvavější teroristický útok ve svých dějinách. Skupina teroristů nastražila bomby do příměstských vlaků směřujících do Madridu. Atentát si vyžádal 192 obětí.
Španělská policie ještě před samotným útokem sledovala několik pozdějších pachatelů - přesto proti nim nezakročila. Čekala, zda se jí podaří získat pevné důkazy o plánech islamistů.
Z toho se Španělé poučili. "Změnilo to pravidla. Úřady se rozhodly, že něco podobného se už nesmí nikdy opakovat," uvedl pro list Financial Times expert na džihádismus Manuel Torres ze sevillské Univerzity Pabla de Olavideho.
Španělsko po úderech v Madridu přijalo přísnější teroristické zákony, než má Velká Británie, Francie nebo Německo. Ty umožňují, aby se bezpečnostní složky plně soustředily na prevenci. Policie díky nim zasahuje dlouho předtím, než džihádisté vůbec začnou nějaký útok plánovat.
To v praxi znamená, že islamisté jsou ve Španělsku souzeni za málo významné trestné činy, jako je třeba sdílení džihádistické propagandy na internetu.
"Pro španělské úřady je lepší, když budou džihádisté odsouzeni na relativně nízkou dobu, než aby běhali po ulicích," dodává Torres.
I to je podle odborníků jedním z důvodů, proč ze Španělska odešlo na území ovládané Islámským státem relativně málo lidí − jen něco přes 200. Například z Francie to bylo až desetkrát více.
Radikalizovat se může každý
Tato strategie fungovala třináct let, kdy Španělé jen zdálky sledovali další útoky, které se odehrály v Paříži, Bruselu, Nice nebo Manchesteru. Jenže dění z minulého týdne vše změnilo.
Profil útočníků z Barcelony se naprosto vymyká dosavadní praxi. Španělská policie se vždy soustřeďovala na lidi, kteří už měli záznam v trestním rejstříku a nezapadali do společnosti.
Jenže to neplatí pro členy teroristické buňky z Katalánska.
"Byli to mladí muži, kteří mluvili perfektně katalánsky, chodili tu do školy, měli dobré známky a nikdy se nedostali do žádných větších problémů," uvedla Maria Dolors Vilaltaová, radní z města Ripoll, odkud útočníci pocházeli.
Samotné radikalizaci navíc často předchází období, kdy se člověk dostane na pokraj společnosti a dopouští se méně významných trestných činů. To ho může dovést až do vězení, popsal pro španělský list El País Jordi Moreras, expert na islamismus z univerzity v Tarragoně.
"Jenže všichni členové buňky v Katalánsku byli velmi mladí a tímto obdobím neprošli. Jako by přeskočili jednu etapu. A to je velmi zvláštní a nové," dodal.
"Nyní víme, že radikalizovat se může každý," konstatuje pak Manuel Gazapo, ředitel Národní bezpečnostní agentury. "Dříve jsme se soustřeďovali na muže nad 25 let a bez vzdělání, nyní se záběr musí rozšířit i na děti a také na dobře integrované mladé lidi."
Nebezpeční imámové
Policie podle Gazapa musí navíc posílit dohled nad mešitami a imámy. Právě imám Abdelbaki Es Satty z města Ripoll zřejmě radikalizoval skupinu mladých a vytvořil z nich teroristickou buňku.
"Vrátil se také starý styl al-Káidy. K radikalizaci imám nepoužíval internet, ale rozhovory tváří v tvář - s mladými se scházel v tajných bytech," upozornil Gazapo.
Policii i katalánským úřadům navíc uniklo, že byl v minulosti trestán za pašování drog a podnikl řadu podezřelých cest po Maroku a Belgii, kde mohl navázat vztahy s dalšími džihádisty.
Analytici ale připomínají, že sebelepší protiteroristická strategie nemusí ještě odvrátit útok.
"Vždy jsme věděli, že Španělsko je cílem a že to, co se stalo ve Francii, Velké Británii a Německu, se může stát i tady. Až dosud jsme měli štěstí," říká Torres ze sevillské univerzity.
Spolupráce s Marokem
Španělé od roku 2004 zadrželi na 700 lidí a desítky jich odsoudili. Podařilo se jim taky překazit několik plánovaných teroristických útoků.
Ve Španělsku funguje "tichá" armáda čítající 3000 lidí - žalobců, speciálních vyšetřovatelů, soudců nebo analytiků, kteří se pokouší odvrátit útoky a postihovat džihádisty, píše list El País. Tito lidé sledují asi tisícovku podezřelých, odposlouchávají na 500 telefonů, projíždějí účty na sociálních sítích nebo pracují s informátory.
Vedle toho Španělé taky spolupracují s Marokem. Právě Maročané tvoří nejpočetnější muslimskou komunitu ve Španělsku.
Marocká vláda má mnoho vlastních vyzvědačů i mezi komunitami na Západě. Španělé pak s ní sdílí informace.
Vztahy mezi oběma státy ale v poslední době narušuje napětí kvůli španělským enklávám Ceuta a Melilla, které leží na severu Maroka.
Minulý týden navíc marocký král Mohamed VI. při příležitosti státního svátku udělil milost celkem 415 vězňům, z nichž třináct bylo odsouzeno za terorismus. Král uvedl, že tito omilostnění už zavrhli extremismus a zapojili se do programu na návrat do společnosti.
Jeho krok přesto vyvolal kritiku. V Maroku je sice běžné, že král při podobných příležitostech uděluje milosti, dosud se to ale netýkalo odsouzených džihádistů.
