Trump chystá deportaci 800 tisíc amerických "snílků". Jsme tady doma, volají mladí přistěhovalci

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 9. 2017 11:42
Americký prezident Donald Trump zvažuje podle serveru Politico, že ukončí program tzv. "snílků" ("dreamers"). Tedy mladých přistěhovalců, kteří přišli do USA "ilegálně" s rodiči jako malé děti. V rámci tohoto programu (DACA), který v roce 2012 vyhlásil Trumpův předchůdce Barack Obama, pracuje nebo studuje v USA legálně víc než 800 tisíc lidí. Kdyby program skončil, hrozila by jim deportace. Už v loňské prezidentské kampani přitom Donald Trump slíbil, že tento program okamžitě zruší. Po příchodu do Bílého domu ale zatím s rozhodnutím váhá.
Demonstrace pro zachování programu DACA ve Spojených státech.
Demonstrace pro zachování programu DACA ve Spojených státech. | Foto: Reuters

Washington - Jessica Rojasová dostudovala minulý rok Illinoiský technologický institut v americkém Chicagu. Teď pracuje pro tamní firmu Exelon na modernizaci elektrické rozvodné sítě.

Jirayut Latthivongskorn, přezdívaný spolužáky "New", studuje medicínu na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Čtyřiadvacetiletá Monica Lazaroová pracuje jako vědecká asistentka na univerzitě v Miami. Brzy by také měla začít pracovat v nemocnici, která patří pod americké ministerstvo pro záležitosti veteránů.

Jedenadvacetiletý Cristian Bardales z Virginie chce být inženýr a v současnosti studuje na George Mason University ve Washingtonu.

O sedm let starší Juan Escalante už studia ukončil a pracuje jako advokát v Tallahassee v americkém státě Florida.

Ilegální děti

Bydlí v různých koutech USA, osobně se neznají, ale jednu věc mají společnou. Z hlediska amerických imigračních zákonů mají status ilegálních přistěhovalců.

Jedna z tzv. snílků na demonstraci v USA.
Jedna z tzv. snílků na demonstraci v USA. | Foto: Reuters

A jejich další osud teď má v rukou prezident Donald Trump. 

Podle informací serveru Politico se rozhodl dostát svému předvolebnímu slibu a jejich legální pobyt v USA zrušit. Bílý dům ani další americká média ale tuto informaci zatím nepotvrdily. 

Program Trumpova předchůdce Baracka Obamy poskytoval ochranu mladým lidem, již do USA přišli s rodiči "ilegálně" jako děti, ale dodnes nemají americké občanství.

Výnos z června roku 2012 se vztahuje na mladé lidi, kterým bylo při příchodu do USA nejvýš 16 let, v Americe žijí nejméně pět let a mají čistý rejstřík. Právě oni získali status přistěhovalců, kteří můžou v USA legálně pracovat, případně studovat na vysoké škole.

Do Obamova programu, známého pod zkratkou DACA, se podle dosavadních statistik přihlásilo nejméně 800 tisíc lidí a v Americe se pro ně vžilo označení "snílci ("dreamers").

Mladí lidé, kteří dostali šanci naplnit si svůj americký sen.

Donald Trump ale v loňské předvolební kampani prohlásil, že po případném vstupu do Bílého domu program DACA zruší.

Exekutivní výnos, kterým Obama program DACA vyhlásil, Trump nazval "ilegální" a "protiústavní amnestií".

Návrat do šedé zóny

Trumpův tvrdý postoj proti ilegální imigraci byl jedním z klíčových témat, kterým si loni získal americké voliče a se kterým vstoupil do Bílého domu. Řada jeho voličů teď čeká, že svůj slib splní.

Američtí "snílci" jako Jessica, Jirayut, Monica a mnozí další tak můžou o svůj sen brzy přijít.

Pokud by Trump program ukončil, ztratí v USA zákonnou ochranu a znovu by z nich byli de facto ilegální imigranti, kterým hrozí deportace ze země.

"Byli bychom zbaveni šance vést normální život," napsal před pár dny Juan Escalante pro web Vox.com.

Jeho rodiče přišli do USA v roce 2000 z jihoamerické Venezuely. Juanovi bylo v té době 11 let.

"Moji rodiče odešli ze své země jen s tím, co měli na sobě. A Spojené státy jsou teď můj domov, Virginia je můj stát. George Mason je moje univerzita," napsal přednedávnem Cristian Bardales do amerického deníku Washington Post. Rodnou Guatemalu opustil s rodiči, když mu bylo 6 let.

Monica Lazaroová původem z Mexika nepochybuje, že by bez ochrany programu DACA okamžitě ztratila práci. Do USA přišla s rodiči ve svých pěti letech.

Americká veřejnost tyto příběhy zná. A zná i analýzy a studie, které dokládají, že tzv. snílci jsou přínosem pro americkou ekonomiku.

Většina "dreamers" má nejméně střední školu, nejsou to nevzdělaní, nekvalifikovaní imigranti, proti kterým vystupuje současný prezident Donald Trump.

Z nejnovějších průzkumů veřejného mínění navíc vyplývá, že nejen většinová americká společnost, ale i republikánští voliči jako celek jsou proti zrušení programu DACA.

Rozpolcený prezident

Přes jednoznačnou rétoriku kampaně tak Donald Trump po svém nástupu do Bílého domu naznačil, že osud Obamova programu a statisíců mladých přistěhovalců za ním ještě zváží.

"Situace s programem DACA je pro mě osobně velmi, velmi složitá. Mám ty děti rád, mám rád děti. Sám mám děti a vnuky," uvedl prezident Trump letos v únoru.

O pár týdnu později na adresu "snílků" uvedl: "Jsou tam některé naprosto skvělé děti, řekl bych většina. Projevíme velké srdce."

Dívka, patřící k tzv. snílkům, pláče na demonstraci v USA.
Dívka, patřící k tzv. snílkům, pláče na demonstraci v USA. | Foto: Reuters

Řada Trumpových voličů a taky mnozí republikánští politici v Kongresu i v jednotlivých státech USA ale chtějí, aby prezident svůj předvolební slib splnil.

Texas a dalších devět amerických států program DACA dokonce zažalovaly. Bílému domu zároveň daly lhůtu do 5. září - tedy do tohoto úterý, aby Obamův výnos sám zrušil.

Prezidentův tým je ale v této otázce (stejně jako v řadě jiných) ostře rozdělený.

Ministr spravedlnosti Jeff Sessions byl už jako senátor státu Alabama tvrdě proti ilegální imigraci, a právě proto si ho Donald Trump vybral do vlády. Vedle Sessionse trvá na zrušení programu DACA i Trumpův poradce Stephen Miller.

Na druhé straně stojí například prezidentova dcera a poradkyně Ivanka a její manžel Jared Kushner. Proti zrušení  programu jsou také někteří lídři Republikánské strany, například i vlivný šéf americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

Čekání na osudový verdikt

Donalda Trumpa od zrušení programu odrazují i někteří vlivní američtí podnikatelé.  

"Tzv. snílci jsou zásadně důležití pro budoucnost našich společností a naší ekonomiky," stojí například v petici, kterou zorganizoval CEO Facebooku Mark Zuckerberg a kterou mezi stovkami dalších podepsali i šéfové firem Apple, Microsoft, Amazon, Hewlett-Packard nebo General Motors.

Petice kromě jiného zmiňuje, že bez "dreamers", kteří platí daně a přispívají do systému sociálního a zdravotního zabezpečení, by přišla americká ekonomika o více než 460 miliard dolarů.

V 90. letech se k moci u nás dostal Mečiar, mezi ním a Trumpem najdeme zajímavé paralely, USA se z nich mohou poučit, říká analytik Dalibor Roháč. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy