V prvním velkém povolebním rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC News nově zvolený americký prezident Donald Trump naznačil, co bude jeho administrativa prosazovat v prvních 100 dnech své vlády. Ukázal tak, co jsou pro něj politické priority i kde plánuje od svých radikálních předvolebních prohlášení trochu ubrat.
"V rozhovorech se zatím Trump zdál být poměrně vyhýbavý, a když se ho novináři ptali například na konkrétní kroky ke snižování cen, řekl pouze, že nemůže nic slibovat," upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.
Lze ale očekávat, že hned první den v úřadu Trumpovi přistane na stůl spoustu exekutivních rozkazů, které stejně jako během své první administrativy, nebo jako to udělal dosluhující prezident Joe Biden, rychle podepíše.
Migrace
"No, něco uděláme s hranicí, něco velkého, obrovského. To bude náš první signál - první signál Americe, že si na nic nehrajeme," prohlásil Trump v rozhovoru. Je tedy více než pravděpodobné, že nový šéf Bílého domu přijme nějaké velké opatření související s migrací.
V prvním týdnu svého předchozího mandátu v roce 2017 zakázal občanům šesti převážně muslimských zemí přicestovat do USA a na čtyři měsíce pozastavil vstup všech uprchlíků do Spojených států. Trump již dříve hovořil o mobilizaci armády k většímu nasazení na hranicích a o faktickém uzavření hranice s Mexikem.
Beneš nicméně zdůrazňuje, že první krok v otázce migrace bude hlavně symbolický. "Nikdo vůbec neví, jak přesně by masivní deportace měly probíhat. Určitě symbolicky podepíše nějaký exekutivní příkaz ke zvýšení ochrany jižní hranice s Mexikem a 'k zastavení masivního přílivu nelegálních imigrantů, vrahů a bláznů z Jižní a Střední Ameriky do USA'. Tak nějak by to mohl formulovat," domnívá se amerikanista.
Zavádění konkrétních opatření ale bude mnohem složitější. Trump sliboval, že ze země deportuje všechny nelegální migranty, což podle odhadů může být asi 11 milionů lidí. Na tak masivní akci nejsou v současné chvíli instituce připravené.
Přehodnocení útoku na Kapitol
Trump se zcela jistě vrátí také k událostem z ledna 2021, kdy jeho podporovatelé zaútočili na Kongres. Tam senátoři tehdy stvrzovali výsledek prezidentských voleb, v nichž republikána porazil demokrat Joe Biden. Trump datum útoku označil za "den lásky". Čin nikdy jasně neodsoudil a během kampaně i po svém zvolení prohlašoval, že chce útočníky propustit.
"Na lidi z 6. ledna se podívám hned na začátku, možná v prvních devíti minutách," řekl Trump časopisu Time. "Podíváme se na každý jednotlivý případ a uděláme to velmi rychle a začne to v první hodině, kdy nastoupím do úřadu. A naprostá většina z nich by neměla být ve vězení," dodal pro magazín Time.
Beneš ale připomíná, že se jedná asi o tisícovku lidí a není jasné, jestli chce Trump osvobodit všechny, nebo jen některé z nich. Trumpovi poradci také pro stanici NBC News potvrdili, že prezident není s případy plně obeznámen a musí si situaci lépe prostudovat a případné amnestie dobře odůvodnit.
Pomsta politickým oponentům
Trump se netají tím, že chce jít po svých politických oponentech. Už během své první administrativy se mstil těm, kteří ho veřejně kritizovali, a nyní v tom plánuje pokračovat. Opakovaně například prohlásil, že je nutné porazit "nepřítele uvnitř", klidně i s nasazením armády.
V prosinci mu zvláště byla trnem v oku někdejší republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, která se podílela na vyšetřování útoku na Kapitol. Republikáni mu k tomu navíc na konci roku vytvořili ideální příležitost, když ve své zprávě doporučují, aby FBI političku za vyšetřování stíhala.
Trump prohlásil, že Cheneyová by měla jít do vězení. Sílu jeho slovům dodává i fakt, že si do čela FBI vybral loajálního Kashe Patela, který má svůj vlastní seznam odplaty.
Záležet bude právě na tom, jak na Trumpova přání bude reagovat celá administrativa. "Může se pak jednat o vyšetřování na úrovni Kongresu, které jsme viděli v posledních dvou letech ohledně Huntera Bidena a dalších lidí, může to být na úrovni ministerstva spravedlnosti, že skutečně bude probíhat vyšetřování jako takové, pomocí speciálního prokurátora," míní Beneš.
Ekonomika
Amerikanista upozorňuje, že ekonomicky je pro Trumpa priorita číslo jedna prodloužení daňových škrtů, které schválil ve svém prvním funkčním období a z nichž by většina na konci příštího roku přestala platit.
Když byl Trump v letech 2017 až 2021 prezidentem poprvé, trávil většinu prvního roku pouze snahou o zrušení reformy zdravotního pojištění známé jako Obamacare, kterou zavedl jeho předchůdce Barack Obama. Tím podle Beneše vlastně promarnil první část mandátu. Nyní proto chce jednat strategičtěji.
Ačkoliv Trump sliboval zastavení inflace, snižování cen a uvalení cel na zboží dovážené do Spojených států, konkrétní plán v ekonomické otázce zatím nepředstavil.
"Když už jsou ceny vysoké, je těžké je snížit. Víte, je to velmi těžké. Ale myslím, že se to podaří. Myslím, že je srazí dolů energie a také je sníží lepší dodavatelský řetězec," prohlásil Trump v rozhovoru pro Time. Více těžby ropy a konec dotací pro elektromobily jsou tak podle něj součástí plánu, jak ceny snížit. Žádné konkrétnější kroky ale zatím nepředstavil.
Válka na Ukrajině
Trump "proslul" prohlášením, že by válku na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko v únoru 2022, ukončil během 24 hodin. I nyní ukazuje, že to pro něj nějaká priorita je, protože jmenoval speciálního vyjednávače Keitha Kellogga, někdejšího bezpečnostního poradce.
"Trump ukazuje, že to je něco, co bude chtít řešit, bude chtít být vidět jako ten 'dealmaker', takže bude relativně aktivní. Tohle ho vlastně docela baví. Dřív nebo později asi dojde k nějakému jednání," myslí si Beneš.
Ani tady ale není jasné, jakou přesně pozici Trump zaujme a zda nezastaví finanční a vojenskou pomoc napadené zemi. I proto se nyní Biden před koncem mandátu snaží napadené zemi ještě poslat co nejvíce peněz.
Mohlo by vás zajímat: Trump je byznysmen. Dohodnout se s ním je hlavně otázka ceny, vysvětluje analytik (13. 11. 2024)
