V podzemním komplexu o dvou patrech a s poličkami, které by naskládané za sebe měřily 85 kilometrů, je uložena největší sbírka historických dokumentů na světě. Ve Vatikánském apoštolském archivu se nachází veškeré dochované materiály vydané Svatým stolcem, nejstarší pochází z 8. století.
Jsou zde účetní knihy i státní dokumenty, uchovaná je i korespondence mezi papeži a různými osobnostmi. Svatému otci psal například někdejší americký prezident Abraham Lincoln, královna Marie Stuartovna ho žádala o přímluvu a záchranu před popravou. Dopisy od Jindřicha VIII. Tudorovce z 16. století, který chtěl anulovat svůj sňatek, aby se mohl znovu oženit, jsou zase významné proto, že stály u zrodu anglikánské církve. Panovník ji nechal založit poté, co papež jeho žádost zamítl.
Významné jsou i zde uložené dokumenty popisující rozhodnutí soudů. Jeden z nich přibližuje spor s astronomem Galileo Galileiem usilujícím o svobodné vědecké bádání. Vatikán ho za to poslal na doživotí do domácího vězení.
Vzácné písemnosti se ve vatikánském archivu skladovaly po staletí, přesto docházelo ke krádežím nebo ztrátám. Na začátku 19. století sbírky dokonce vyraboval francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte, píše agentura AP. Sbírka, jejímž oficiálním majitelem je vždy úřadující papež, je proto přísně střežená a většinu času do ní téměř nikdo nesměl vstoupit. Badatelé dostali přístup až na konci 19. století. Dnes je situace jiná, přesto je archiv kvůli řadě cenných dokumentů velmi striktně chráněn.
Do protipožárního bunkru vedou dveře chráněné švýcarskou gardou. K nim se dostanou jen lidé s povolením ke vstupu, které platí maximálně půl roku. Nedostane ho žádný reportér, student nebo amatérský historik. Přístup mají jen akademičtí pracovníci, které někdo doporučí. Uvnitř se pak nikdo nemůže pohybovat volně. V místnostech speciálně určených k badatelské činnosti mohou zkoumat jen ty dokumenty, na nichž se předem dohodli a které jim archiváři přinesou. Omezený je i počet svazků na den - tři.
Výzkumníci si smí vzít s sebou počítač, nic ale nesmí fotografovat. Pokud se chtějí občerstvit nebo si dát kávu, musí si zajít do města, uvádí server zaměřený na bezpečnostní systémy Identiv. Na všechny navíc dohlíží archiváři sledující velké obrazovky napojené na kamery ve čtecí místnosti.
Výjimky potvrzující pravidlo
Přesto existují výjimky, kdy byl vstup povolen i jiným skupinám. V roce 2002 dostali speciální povolení k bádání odborníci na druhou světovou válku. V té době se totiž spekulovalo o propojení Vatikánu a nacistického Německa, protože tehdejší papež Pius XII. se ke krvavým válečným událostem téměř nevyjadřoval.
"Víme, že během války se papež rozhodl: nemohl a nechtěl mluvit. Byl přesvědčen, že by došlo k ještě horšímu masakru," vysvětluje pro AP arcibiskup a do nedávna i archivář Sergio Pagano. "Po válce bych očekával, že za všechny ty lidi, kteří šli do plynových komor, řekne papež víc," dodává Pagano, který o Vatikánském apoštolském archivu poskytl dlouhý rozhovor, který italský novinář zpracoval do knihy s názvem Secretum.
Další výjimku Vatikán udělil v roce 2010 skupině novinářů. Ti dostali pozvání od Svatého stolce poté, co se do kin dostal film Andělé a démoni na motivy bestselleru Dana Browna, v němž archiv hraje významnou roli. Církev chtěla ukázat, že skutečný archiv ten filmový a knižní nepřipomíná.
Digitalizace stovky let starých dokumentů
Bezpečnostní opatření zde nejsou zavedena proto, že by Vatikán ukrýval tajné informace, ale kvůli citlivosti jednotlivých spisů. Ty jsou uloženy naplocho ve speciálních pouzdrech z nekyselé lepenky a umístěny ve velkých posuvných zásuvkách. V místnostech je přísně kontrolovaná vlhkost i klima, na bezpečnost zde kromě lidí dohlíží i nejmodernější technologie, píše se na webu archivu.
Ty hrají roli i při uchování prastarých dokumentů do budoucna. Od začátku tisíciletí Vatikán pracuje na digitalizaci archivu. V roce 2018 už bylo naskenováno přes sedm milionů stránek o velikosti 180 terabytů.
Archiv zároveň spolupracuje s místní univerzitou, která za pomoci umělé inteligence texty psané stěží čitelným písmem převádí do běžného jazyka. Následně naskenované dokumenty upravuje tak, aby v nich šlo textově vyhledávat.
Seriál o nejstřeženějších místech světa
Deník Aktuálně.cz přinese sedmidílný seriál o nejstřeženějších místech světa. Čtenáři díky němu poznají archivy, kde leží ty nejtajnější dokumenty, úkryty v případě přírodních katastrof nebo nedobytné trezory plné zlata
