Tomu ano, tomu ne. Vyplácení krizového kompenzačního bonusu vládne svévole úředníků

Tomu ano, tomu ne. Vyplácení krizového kompenzačního bonusu vládne svévole úředníků

Nejnovější zprávy do e-mailu

Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.

25. 1. Miloš

archiv

Foto: Palachův obraz je vzdálený skutečnosti. Nebyl jen oběť, ale především bojovník

Foto: Palachův obraz je vzdálený skutečnosti. Nebyl jen oběť, ale především bojovník

Prohlédnout si 146 fotografií

Dům rodiny Palachových i s jejich cukrárnou v druhé polovině 30. let 20. století.

Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech na archivním snímku. Nedatováno. Ale už po roce 1948 - tedy po znárodnění a zrušení rodinné cukrárny.

Afghánští mudžahedíni fotili válku se Sověty. Podívejte se na unikátní barevné snímky

Afghánští mudžahedíni fotili válku se Sověty. Podívejte se na unikátní barevné snímky

Prohlédnout si 76 fotografií

... a zůstali tam skoro deset let.

Mudžahedíny podporovaly miliardami dolarů Spojené státy, ale také Spojené království nebo Saúdská Arábie.

100 unikátních fotek Karla Čapka. Vedl výjimečný život, jeho smrt ukončila epochu

100 unikátních fotek Karla Čapka. Vedl výjimečný život, jeho smrt ukončila epochu

Prohlédnout si 100 fotografií

Bratři Čapkové při studijním pobytu v Paříži, rok 1911.

Bratři Čapkové v Podzámku, rok 1930.

Před 130 lety Karlovy Vary devastovala povodeň, která stála život slavného starostu

Před 130 lety Karlovy Vary devastovala povodeň, která stála život slavného starostu

Prohlédnout si 31 fotografií

Povodeň v roce 1890 v Karlových Varech (fotomontáž).

Obrazem: 75. výročí vzniku StB - 44 let šmírování, únosů, ale i mučení a zabíjení

Obrazem: 75. výročí vzniku StB - 44 let šmírování, únosů, ale i mučení a zabíjení

Prohlédnout si 35 fotografií

1978 - slavnostní vyřazení prvních absolventů fakulty StB Vysoké školy SNB (včetně rozvědčíků).

Josef Toufar (14. července 1902 Arnolec – 25. února 1950 Praha). Český římskokatolický kněz, jehož poslední kněžské působiště byla menší venkovská obec Číhošť u Ledče nad Sázavou. Poté, co se během jeho kázání při bohoslužbě v číhošťském kostele 11. prosince 1949 rozpohyboval půlmetrový dřevěný křížek na oltáři, o čemž svědčilo 19 svědků, a rychle se rozšiřovala zpráva o tzv. číhošťském zázraku, tak se vedení KSČ rozhodlo tuto událost zneužít ke zdiskreditování katolické církve (a následně proticírkevním opatřením). Toufar byl 28. ledna 1950 unesen do Valdic, kde se jej členové speciální instruktážní skupiny StB snažili krutým mučením donutit ke lživému doznání, že pohyb křížku sám inscenoval. Toufar se však neměl k čemu přiznat a ani technikům StB se nepodařilo sestavit podvodný mechanismus tak, aby fungoval. Po čtyřech týdnech bestiálního mučení Toufar 25. února 1950 zemřel po operaci ve Státním sanatoriu v Praze v Legerově ulici.

Obrazem: Spejblovi je 100 let. Podívejte se na unikátní snímky legendárních loutek

Obrazem: Spejblovi je 100 let. Podívejte se na unikátní snímky legendárních loutek

Prohlédnout si 51 fotografií

Spejbl v začátcích

Josef Skupa před Eiffelovou věží (28. října 1929)

Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let

Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let

Prohlédnout si 51 fotografií

Fotografie nároží Staroměstské radnice (nedatováno)

U Staroměstského orloje (polovina stereofotografie kolem 1890)

Obrazem: Brutální potlačení protestů v srpnu 1969. Stát odškodní oběti násilí

Obrazem: Brutální potlačení protestů v srpnu 1969. Stát odškodní oběti násilí

Prohlédnout si 60 fotografií

Fotografie z Prahy vyvolané z filmu, který policie zabavila Jaroslavu Kuldovi. Snímky se staly součástí složky, jenž shrnuje události ze srpna 1969.

Zvětšený výřez skupiny osob z předcházející fotografie. Na zemi leží Stanislav Valehrach.

Obrazem: Julius Fučík: herec, zanícený novinář, oběšený odbojář i národní hrdina

Obrazem: Julius Fučík: herec, zanícený novinář, oběšený odbojář i národní hrdina

Prohlédnout si 43 fotografií

Julius Fučík jako odvedený voják čs. armády z přelomu třicátých let XX. století. Policejní fotografie.

Julius Fučík se svou budoucí manželkou Gustou v roce 1932. Snímek byl zřejmě pořízen ve Vysokých Tatrách.

Foto: Zimní válka, Stalinova noční můra. Rudou armádu ničili finští střelci na lyžích

Foto: Zimní válka, Stalinova noční můra. Rudou armádu ničili finští střelci na lyžích

Prohlédnout si 60 fotografií

Systém opevnění Finové vybudovali ve 20. a 30. letech minulého století napříč Karelskou šíjí.

Šlo mimo jiné o několik tisíc čtverečních kilometrů v Karélii, část pobřeží Severního moře, strategicky ležící finské ostrovy v Baltském moři a další území.

Osm let od Havlovy smrti. Lidé si ho připomínají čtením textů i novou pamětní deskou

Osm let od Havlovy smrti. Lidé si ho připomínají čtením textů i novou pamětní deskou

Prohlédnout si 63 fotografií

Akce Svíčka Václava Havla na Jungmannově náměstí v Praze v den osmého výročí úmrtí prvního porevolučního prezidenta. Začala v 11 hodin.

Lidé mohou zapálit svíčku nebo se připojit ke kontinuálnímu čtení z díla Václava Havla. Jako jeden z prvních četl bývalý ministr kultury Daniel Herman.

Obrazem: Kuriózní automobilová monstra. Před desítkami let lidem fantazie nechyběla

Obrazem: Kuriózní automobilová monstra. Před desítkami let lidem fantazie nechyběla

Prohlédnout si 23 fotografií

Už v roce 1929 dokázalo auto dosáhnout rychlosti 372,459 km/h. Na tuto metu se ve americkém Daytona Beach dostal britský pilot Henry Segrave, přičemž šlo v své době o absolutní pozemní rychlostní rekord. Segrave pilotoval speciál nazvaný Golden Arrow - v překladu zlatý šíp - s aerodynamickou karoserií a leteckým dvanáctiválcem o objemu 23.9 litru. Maximální výkon? 690 kW. Rychlostní rekord nicméně Segravovi nevydržel dlouho. V roce 1931 jej s hodnotou 396,025 km/h překonal jiný Brit Malcolm Campbell.

Motocykl, ovšem jen s jedním velkým kolem. To byl vynález Itala M. Goventosy z města Udinese. Tento stroj údajně pochází z roku 1931 a zatímco řidič sedí uprostřed kola, to se kolem něj točí. K pohonu měl sloužit vzduchem chlazený jednoválec, některé zdroje pak udávají maximální rychlost až 150 km/h.

Webový portál Czechiana zpřístupní české kulturní dědictví, stát bude 450 milionů

Webový portál Czechiana zpřístupní české kulturní dědictví, stát bude 450 milionů

Uživatelé si budou moct prohlédnout fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, archivní materiály nebo audiovizuální díla.

Foto: Nadšení Němců i geniální útěk zpravodajců. Před 80 lety okupovali nacisté ČSR

Foto: Nadšení Němců i geniální útěk zpravodajců. Před 80 lety okupovali nacisté ČSR

Prohlédnout si 91 fotografií

Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně. "Důstojník německé rozvědky Paul Thümmel nevaroval Moravce z lásky k Čechoslovákům, nýbrž proto, aby v Praze nepadly do rukou gestapa důkazy o jeho dvojí hře," říká Karel Straka z Vojenského historického ústavu. Ty také Čechoslováci důsledně zlikvidovali, nebo si je odvezli do Londýna. "Pamětníci říkají, že Moravcovi lidé po sobě nechali prázdné trezory, obláčky cigaretového kouře a hromady popele ze spálených dokumentů na dvoře dnešního generálního štábu. Museli neuvěřitelně dřít a improvizovat, aby to do blížícího se příjezdu nacistů stihli," dodává Straka.

Dalším Moravcovým krokem byla dohoda s Brity, aby 14. března přistavili na ruzyňské letiště stroj pro jedenáct zpravodajců. Šéf rozvědky je vybíral podle tvrdého kritéria: čím víc toho víš o Thümmelovi, tím větší máš šanci odletět. Moravec řešil strašné dilema. Ti, kdo letěli, měli naději žít. Naděje rozvědčíků, kteří zůstali, byla minimální. A mnozí z nich také zahynuli. Výčitek, koho vzal s sebou a koho nechal v Praze, se Moravec až do smrti nezbavil. Na snímku zleva Moravcova londýnská jedenáctka: Václav Sláma, Karel Paleček, Oldřich Tichý, Vladimír Cigna, Josef Fořt, Emil Strankmuller, František Moravec, František Fryč, Josef Bartík, Alois Frank a Jaroslav Tauer.

Legendární Bismarck. Před více než 80 lety spustil Hitler na moře obří bitevní loď

Legendární Bismarck. Před více než 80 lety spustil Hitler na moře obří bitevní loď

Prohlédnout si 42 fotografií

Bismarck byla německá bitevní loď z druhé světové války, pojmenovaná po říšském kancléři Bismarckovi.

Bitevní loď Bismarck byla dílem hamburské firmy Blohm & Voss. Od počátku byl konstruován jako vlajková loď německého námořnictva. Práce na ní byly zahájeny 1. července roku 1936.

Obrazem: Den, kdy se lidé přestali bát. Připomeňte si detaily událostí listopadu 1989

Obrazem: Den, kdy se lidé přestali bát. Připomeňte si detaily událostí listopadu 1989

Prohlédnout si 41 fotografií

Albertov 17. listopadu 1989. Mírová studentská demonstrace přerostla týž den na Národní třídě v policejní masakr.

Albertov 17. listopadu 1989. Dívka v brýlích zprava Monika Pajerová, jedna z organizátorek demonstrace. Její povolení na úřadech vyběhala i s přispěním výmluvnosti a vizáže nevinné a naivní studentky.

Foto: 80 let od mobilizace. Byli připraveni padnout za vlast, ale osud rozhodl jinak

Foto: 80 let od mobilizace. Byli připraveni padnout za vlast, ale osud rozhodl jinak

Prohlédnout si 67 fotografií

Od všeobecné mobilizace 23. září 1938 uplynulo osmdesát dva let.

Pochod příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu ulicemi Broumova.

Obletěla svět, skončila ale "sešrotovaná". Unikátní snímky vzducholodi Zeppelin

Obletěla svět, skončila ale "sešrotovaná". Unikátní snímky vzducholodi Zeppelin

Prohlédnout si 39 fotografií

Po sérii úspěšných testů přišel na řadu první komerční mezikontinentální let. 11. října 1928 Graf Zeppelin vzlétl z Friedrichshafenu a zamířil ke svému cíli - Lakehurstu v New Jersey.

Čtyřicet členů posádky a dvacet cestujících čekala 9926 kilometrů dlouhá cesta, která trvala 111 hodin a 44 minut.

Foto: Výročí 100. let Československa – Baťův Zlín, to byla Amerika v Československu

Foto: Výročí 100. let Československa – Baťův Zlín, to byla Amerika v Československu

Prohlédnout si 13 fotografií

Ministr zahraničí Edvard Beneš na návštěvě Zlína v roce 1935. Na snímku zleva starosta Zlína Dominik Čipera, Edvard Beneš a Jan Antonín Baťa.

Jan Antonín Baťa. Nedatováno.

Foto: Přišel čas chmele. Zelené zlato dřív česali studenti, co spali na žocích a jedli z ešusů

Foto: Přišel čas chmele. Zelené zlato dřív česali studenti, co spali na žocích a jedli z ešusů

Prohlédnout si 21 fotografií

Odjezd na chmel byla událost, která se podobala hromadnému odjezdu dětí na pionýrský tábor, jen s tím rozdílem, že to nebyly děti, ale středoškoláci či vysokoškoláci.

Studenti se sjížděli na brigády od jara do podzimu. Na snímku jsou vidět jarní práce - drátkování.

Nejnovější zprávy do e-mailu