Chuligán i hrdina z Mariupolu. Kdo je nový generál, kterým Kreml hájí „denacifikaci“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý povýšil šest polních velitelů do generálských hodností. Signál je jasný: válku povedou mladí, ale bojem prověření důstojníci. Nejstaršímu z nových generálů je pouhých 41 let, průměrný věk generálů v armádách NATO je přitom víc než o deset let vyšší.

Největší pozornost však budí ten nejmladší. Generálem se nově stal i teprve čtyřiatřicetiletý Denys „Redis“ Prokopenko. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml si jeho jménem obhajuje „denacifikaci“ a rozděluje i řadu západních komentátorů.

Z fotbalového stadionu na frontu

Rodák z Kyjeva vystudoval katedru germánské filologie na Kyjevské národní univerzitě. Namísto učitelské kariéry se ale vydal na dráhu vojenskou.

Po anexi Krymu v roce 2014 vstoupil jako dobrovolník do pluku Azov, podobně jako řada lidí z prostředí fotbalových chuligánů. Právě tato část jeho minulosti stále vyvolává kontroverze.

Prokopenko byl totiž členem ultras skupiny White Boys Club napojené na Dynamo Kyjev, která byla spojována s krajně pravicovou scénou. I samotný Azov je dlouhodobě kritizován za vazby některých jeho členů na ultranacionalistické kruhy a za užívání nacistické symboliky.

Související

„Buď zahyneme, nebo přežijeme.“ Hlavní rival Zelenského poslal do NATO naléhavý vzkaz

Neonacista a chuligán?

Kreml označuje Azov i samotného Prokopenka za neonacisty s genocidními úmysly vůči Rusku.

Když pluk navštívil v roce 2024 Prahu, i česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná označila Prokopenka za „neonacistu a fotbalového chuligána“.

Kritika ale nezaznívá pouze z proruských kruhů. I americký novinář ukrajinského původu Lev Golinkin se v magazínu The Nation ostře opíral do Prokopenkovy minulosti v ultras prostředí. Tvrdil také, že Prokopenkova četa přezdívaná „Borodach Division“ měla používat symboliku SS Totenkopf.

Související

00:32

Ukrajina posunula hranice svých možností. Masivní střela zasáhla klíčovou továrnu

Britský magazín The Spectator však taková obvinění zpochybnil. Uvedl, že ačkoli se může zdát, že Prokopenko inklinuje k určité „estetice“ spojované s prostředím Azovu, sám opakovaně popřel, že by zastával jakékoli krajně pravicové názory.

Britský sociolog Michael Ashcroft pak podobná tvrzení označil za ruskou propagandu a Prokopenka popsal jako „jednu z nejlegendárnějších postav 21. století“.

86 dní v obklíčení

Prokopenko se během několika let v Azovu vypracoval od řadového vojáka až na velitele pluku. V roce 2017 se stal nejmladším velitelem v ukrajinských ozbrojených silách. Do centra světové pozornosti se dostal až v roce 2022, kdy se Mariupol stal jedním z klíčových bojišť války.

Související

01:38

Boj o poslední baštu. Ukrajinský důstojník spočítal, jak dlouho tam Rusové přežijí

Po dobu 86 dní vedl obranu obklíčeného města a oceláren Azovstal, které se staly symbolem ukrajinského odporu. Až po téměř třech měsících bojů se spolu s posledními obránci vzdal ruským silám.

Ze zajetí se dostal až v rámci velké výměny vězňů. Po téměř roce stráveném v tureckém „exilu“ se vrátil zpět na ukrajinskou frontu a dnes jeho jednotka pokračuje v bojích v severovýchodní Charkovské oblasti.

Sám Prokopenko svůj odpor proti ruskému imperialismu považuje za osobní záležitost úzce spojenou s jeho rodinou, která má karelské a finské kořeny. Jeho dědeček byl jediným členem jeho rodiny, který přežil službu ve finské armádě během rusko-finské zimní války.