


Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu.
Jaraová uznala porážku a Kastovi již blahopřáli politici ze Spojených států či Argentiny. Telefonoval mu i současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během dneška sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu.
„Chile vyhrálo... Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast, který v kampani sliboval mimo jiné tvrdý postup v boji proti nelegální migraci a nárůstu kriminality.
V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů. Sedmdesát procent hlasů ale voliči dali kandidátům pravice, kteří Kasta před druhým kolem podpořili, takže byl podle průzkumů favoritem.
Kast, který je obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa a jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a starší bratr působil začátkem 80. let jako ministr za Pinochetovy diktatury, hodlá prosazovat přísné rozpočtové škrty, chce ale naproti tomu například snížit daně firmám.
K vítězství mu blahopřál americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů,“ uvedl Rubio v prohlášení. Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.
Právník Kast, který bývá označován za krajně pravicového politika, se o prezidentský úřad ucházel už potřetí. V předchozích volbách koncem roku 2021 vyhrál první kolo. Ve druhém ho porazil Gabriel Boric, dosavadní prezident, který se nemohl pokoušet o druhý mandát v řadě. Kast je od roku 2019 šéfem Chilské republikánské strany (PRCh), kterou také založil.
V letošní prezidentské kampani sliboval tvrdou ruku v bezpečnosti. Chce také zavřít hranice a zahájit masivní deportace migrantů, kteří jsou v zemi bez povolení k pobytu. Těch je zhruba 300 tisíc, mnozí z nich pochází z Venezuely. V minulosti měl názorově blízko ke krajně pravicovému brazilskému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, ke kterému bývá přirovnáván.
V prezidentské kampani v roce 2021 si vysloužil kritiku za to, že o režimu chilského diktátora Augusta Pinocheta (u moci 1973–1990) prohlásil, že „nepronásledoval opozici“, nebyl diktaturou a organizoval „demokratické volby“. Ve volebním programu měl i záměr zrušit ministerstvo pro ženy a genderovou rovnost a obnovit absolutní zákaz interrupcí. Od obojího před druhým kolem voleb ustoupil. Odmítá také homosexuální sňatky, které v roce 2021 schválil chilský parlament.



O víkendu se po chladném pátku zřejmě mírně oteplí až na 13 stupňů Celsia. Objeví se ale přeháňky a hlavně na horách může padat i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sněžit asi začne už ve čtvrtek. Podle ústavu může na východě Česka napadnout do pátečního rána na severním návětří hor až 30 centimetrů sněhu.



Je to pár dní, co se Alžběta Karásková a Radovan Síbrt vrátili z amerického Los Angeles, kde osobně převzali od Americké filmové akademie Oscara za nejlepší celovečerní dokument.



Tohle byla česká superjízda. David Pastrňák a Pavel Zacha zářili při výhře hokejistů Bostonu 4:3 v prodloužení na ledě Buffala, nejlepšího celku Východní konference NHL.



Ve kterém českém městě se nejvíc bere pervitin a kde se naopak nejvíc kouří marihuana? Odpověď překvapivě nenabízejí policejní statistiky, ale kanalizace. Analýza odpadních vod dokáže odhalit stopy drog, které lidé ve městech skutečně užívají. Vědci díky ní sestavili detailní – a místy překvapivou – mapu drogových zvyklostí v Evropě, včetně Česka.



Nejméně 40 procent ruských kapacit pro přepravu ropy je přerušeno, vypočetla agentura Reuters. Je to důsledek ukrajinských dronových útoků. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily 100 dolarů za barel.