"Ruská agrese obrátila pozornost Spojených států zpátky do střední a východní Evropy," prohlašuje Stašek, který je českým ambasadorem ve Washingtonu od loňského prosince. Momentálně je Česko společně s Polskem pro USA nejbližším partnerem v regionu. K užším vztahům přispělo kromě aktivní podpory Ukrajiny i to, že po odchodu Velké Británie z Evropské unie museli Američané hledat v unii nové blízké spojence.
"Dostali jsme se na geopolitickou mapu Spojených států a oni nás opravdu dnes vnímají jako jednoho ze dvou největších partnerů, kterého ve střední Evropě mají," upozorňuje Stašek, který se koncem srpna zúčastnil porady českých velvyslanců v Praze. Pomáhá podle něj i to, že má Česko po dlouhé době jasně prozápadní vládu i prezidenta.
V novém balíčku americké pomoci, který musí ještě schválit Kongres, myslí prezident Joe Biden nejen na Ukrajinu, ale i na okolní země. Asi 8,5 miliardy dolarů (téměř 190 miliard korun) je vyčleněno na ekonomickou, humanitární i další asistenci státům ležícím nedaleko Ruska a Ukrajiny. "Od Polska přes Česko a Slovensko až pro Rumunsko," říká diplomat.
Vysvětluje, že balíček je nejnovějším článkem stále bližších kontaktů. Česko už z Washingtonu od začátku ruské invaze získalo 106 milionů dolarů (více než 2,3 miliardy korun) jako součást zahraniční vojenské spolupráce. Peníze spojenců mají spojencům pomoci k odstrašení a obraně proti rostoucí ruské hrozbě a také k doplnění těch vojenských kapacit, které Česko poskytuje Ukrajině.
Do Česka nyní putují první armádní vrtulníky společnosti Bell, víceúčelový Venom a bitevní Viper. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS v polovině srpna potvrdila, že finišují i jednání o nákupu letounů F-35. Během podzimu čeká vládu rozhodování, zda dá přednost nejmodernějším americkým strojům, nebo bude Česko pokračovat se švédskými Gripeny.
"Je to další nový element ve spolupráci se Spojenými státy," potvrzuje velvyslanec. Zdůrazňuje, že důležitou roli hraje i příslib vlády dát v příštím roce na obranu dvě procenta HDP, jak ukládá členství v NATO. "Je to samozřejmě v kontextu konfliktu na Ukrajině i toho, že opravdu všichni pochopili, že naše svoboda a demokracie není samozřejmá."
Stašek se kloní k názoru, že do budoucna bude pro Evropu důležité nespoléhat se v obraně jen na Spojené státy. Bidenův předchůdce Donald Trump vyčítal evropským představitelům právě to, že dávají na obranu méně, než kolik je zavazují pravidla Severoatlantické aliance, a příliš spoléhají na USA. Ameriku čekají příští rok prezidentské volby, a pokud se do Bílého domu vrátí republikánský kandidát, je možné, že podporu Ukrajině a Evropě přehodnotí.
"V republikánské straně se objevují ostrůvky kongresmanů, kteří volají po tom, aby se pomoc Ukrajině omezovala a aby se USA zaměřily na domácí problémy. Hlavně na ekonomiku a zamezení migrace," popisuje situaci Stašek. Ve spolupráci se svým ukrajinským protějškem se právě těmto lidem snaží vysvětlovat, proč je potřeba Kyjev podporovat a brát Rusko jako globální hrozbu.
Zatím Kongres balíčky pomoci Ukrajině a spojeneckým zemím schvaluje. Za rok ale může demokrat Biden v čele Spojených států skončit - a s ním i současné směřování zahraniční politiky. Není sice jasné, kdo se proti němu ve volbách za republikány postaví, všechny průzkumy ale jasně vede bývalý prezident Trump. Ten opakovaně tvrdí, že by pomoc Ukrajině omezil, hrozí dokonce vystoupením z NATO.
"Je potřeba si uvědomit, že jsme ve volební kampani, během níž zazní spousta věcí, které se nakonec nestanou," zmírňuje obavy Stašek. "Navíc Donalda Trumpa už známe. Zažili jsme jedno jeho volební období a víme, jak funguje."
Už nyní se ale český velvyslanec stýká s vysoce postavenými republikány nebo guvernéry, kteří mají k Trumpovi blízko, aby se na možnou změnu v Bílém domě připravil. "Naším cílem je samozřejmě udržet pozornost Spojených států ve střední a východní Evropě," ujišťuje.
Spolupráce se Spojenými státy se prohlubuje i v jiných než bezpečnostních otázkách. Válka na Ukrajině způsobila v Evropě energetickou krizi. Do Česka proto od loňského podzimu přichází z Texasu zemní plyn přes nizozemský LNG terminál. Spolupráce běží i v otázce jaderné energie nebo obnovitelných zdrojů, vyjmenovává Stašek.
Klíčová podle něj bude v příštích letech hlavně vědecká spolupráce. "Ve Spojených státech se vytváří platforma firem a výzkumných ústavů na vodíkové technologie a nám se podařilo to, že toho budeme součástí," dodává.
Ministr zahraničí Jan Lipavský ze strany Pirátů na své poslední návštěvě USA podepsal připojení Česka k iniciativě Artemis pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Praha se tak stala členem VIP klubu, jak Stašek skupinu 24 států nazývá. Český výzkum i soukromé firmy tak budou spolupracovat s vesmírnou agenturou NASA i soukromými společnostmi, které stále častěji létají do vesmíru.
