Politici a jejich poradci se k prezidentskému souboji v USA zatím moc veřejně nevyjadřují. Primárky, kde republikáni vyberou svého kandidáta, začnou příští rok v lednu a samotné prezidentské volby dokonce až na podzim. Během roku se může stát cokoliv.
Americký deník Wall Street Journal ale hovořil s diplomaty a úředníky, kteří se v mnoha případech anonymně podělili o své názory na to, co by Trumpův návrat na světovou politickou scénu znamenal.
Mezi nejčastěji zmiňované obavy patří, že Trump vyvolá globální obchodní válku. Bývalý prezident pohrozil, že zavede nová cla na veškeré zboží dovážené do USA, což by dopadlo jak na americké spojence, tak na nepřátele. To by v době války na Ukrajině mohlo zkomplikovat transatlantické vztahy.
"Když firmy vysypou své výrobky do Spojených států, měly by automaticky platit řekněme desetiprocentní daň," řekl Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox Business. "Líbí se mi 10 procent pro všechny."
Ekonomové rychle varovali, že Trumpův návrh může v důsledku zvýšit ceny pro americké spotřebitele. Bílý dům uvedl, že současný prezident Joe Biden, který bude svůj post příští rok obhajovat, se proti plánu důrazně ohrazuje.
Německé přípravy a pomoc Ukrajině
Nejlidnatější země Evropy se už nyní připravuje na případný Trumpův návrat. Německo chce zamezit opakování situace z roku 2016, kdy ho zvolení republikánského kandidáta zaskočilo. Vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové se pak marně snažila navázat spojení s Bílým domem, když Washington zavedl celou řadu cel.
Přední členové tří stran vládní koalice současného kancléře Olafa Scholze se od svého nástupu k moci koncem roku 2021 setkávají nejen s představiteli americké vlády, ale i republikány. Stejně tak klíčový Scholzův poradce Wolfgang Schmidt, dodává list. V září se německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vydá na desetidenní návštěvu USA, kde zavítá i do státu Texas, republikánské bašty.
Nebezpečím je ale podle oslovených představitelů i potenciální oslabení americké vojenské pomoci. Trump v minulosti varoval, že Spojené státy nebudou tolik podporovat Evropu, a hrozil i odchodem ze Severoatlantické aliance. Jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton se nedávno nechal slyšet, že tento krok je téměř jistý, pokud bude Trump skutečně zvolen.
Některé evropské země v souvislosti s tím varují před příliš velkou závislostí na Spojených státech. Zvlášť v době, kdy velkou část dodávek zbraní a munice do Evropy zajišťují právě americké zbrojařské firmy. Mezi nimi je třeba Francie, kterou zaskočilo, když koalice vedená Německem oznámila, že plánuje utratit miliardy eur za nákup raketových systémů Patriot z USA. Odmítla přitom konkurenční systém vyvinutý Francií, Itálií a Spojeným královstvím.
Ostatně francouzský prezident Emmanuel Macron byl údajně skeptický, že Trumpova volební porážka v roce 2020 znamená konec jeho éry. Joe Biden například vzpomínal, jak přijel na svůj první summit G7 ve funkci prezidenta a oznámil kolegům: "Amerika je zpět." Macron mu odpověděl: "Na jak dlouho?"
Putinův plán B
"V případě Ukrajiny jsme měli štěstí na americkou administrativu, která nám pomohla," řekl nedávno Macron v rozhovoru pro časopis Le Point. "Můžeme nechat Ukrajinu prohrát a Rusko vyhrát? Odpověď zní: ne. (…) Musíme vydržet delší dobu." To by ale bez americké pomoci bylo složité. Jen během prvního roku války Spojené státy slíbily Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 46 miliard dolarů (přes bilion korun).
Pokud Trump přeruší dodávky zbraní, válka skončí tak, jak bude chtít Rusko, což je nejhorší noční můra Západu, uvedl pro stanici BBC bývalý šéf britské tajné služby Alex Younger. "Putin neměl plán B, když napadl Ukrajinu, ale toto je jeho současný plán B - přečkat to."
Podpora americké veřejnosti pro pomoc Ukrajině od začátku války klesla a nejen Trump, ale i další republikánští kandidáti na prezidenta nyní tvrdí, že by ji omezili. Bývalý prezident nicméně vyzval Kongres, aby dodávky rovnou zastavil, dokud nebudou dořešeny údajné kauzy současné hlavy státu. Narážel tím na republikánské vyšetřování podnikání Bidenova syna Huntera na Ukrajině, kde byl členem dozorčí rady tamní energetické společnosti v době, kdy byl jeho otec americkým viceprezidentem.
"Nemáme pro sebe munici. Příliš ji rozdáváme," prohlásil také Trump a obvinil evropské země, že samy dost nepřispívají. V minulosti zase tvrdil, že pokud by byl prezidentem on, válka by skončila během jediného dne, připomíná agentura AP.
Spojenci v Asii
Stejně tak by pod Trumpovým vedením mohla oslabit i americká podpora Tchaj-wanu. Ostrova, na který si dělá Čína nárok, ale jenž funguje de facto nezávisle. "Trump si spojenců USA cení méně, a proto Peking očekává, že se spojenectví a koalice USA roztříští a zmírní tlak na Čínu," uvedla například Bonnie Glaserová, šéfka indo-pacifického programu v think-tanku German Marshall Fund.
Byl to sice Trump, kdo zpřetrhal obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, ale Biden na něj navázal a ještě přitvrdil. "Ačkoli Trump obchodní válku odstartoval, Biden tuto politiku realizoval efektivněji a dokázal přivést důležité spojence, které si Trump znepřátelil," vysvětluje Mary Gallagherová, profesorka politologie na Michiganské univerzitě.
Jižní Korea a Japonsko po letech neshod našly společnou notu a pod záštitou Washingtonu dosáhly větší vojenské koordinace. Trump přitom kritizoval Soul za to, že dostatečně neplatí za zhruba 28 500 příslušníků americké armády umístěných v Jižní Koreji. Dokonce navrhl stažení vojáků z oblasti.
Podpora Trumpa by ale v Asii mohla vzrůst, pokud podnikne rozhodné kroky ke zmírnění napětí s Čínou, myslí si bývalý japonský diplomat Jorizumi Watanabe.
Nejasný vztah k Trumpovi má i Izrael. Současný premiér Benjamin Netanjahu k němu měl velmi blízko, po Bidenově volební výhře ale spolupracoval i s ním, což se Trumpovi nelíbilo. Biden je navíc v lepší pozici pro vyjednávání příměří s okolními státy, uvádí Wall Street Journal.
