Červenec byl měsícem bez plastů. Celosvětové hnutí Červenec bez plastů funguje devět let a za tu dobu se rozšířilo do 177 zemí světa. Jenže letos se plasty opět vrací na scénu.
Kvůli koronaviru v obchodech roste spotřeba igelitových sáčků i jednorázových igelitových rukavic. Lidé se často chrání jednorázovými rouškami, které v sobě mají mikroplasty. Ochrana přírody šla při pandemické krizi trochu stranou.
Koncem června na znečištění přírody plastovým odpadem upozornila turecká potápěčka a světová rekordmanka ve volném potápění Sahika Ercumenová. Ponořila se do Bosporského průlivu a to, co tam viděla, pak popsala serveru Aktuálně.cz. "Byl to tak trochu ponor do plastů," řekla. "Narazila jsem na spoustu roušek, rukavic a lahviček od dezinfekce," dodala.
Podobně alarmující je současná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Podle studie, která vyšla v prestižním časopisu Nature, stoupá tak rychle, že někdy kolem roku 2025 dosáhne takové hodnoty, jakou Země zažila naposledy před 15 miliony lety. Tehdy byla teplota na Zemi vyšší v průměru o dva až tři stupně Celsia.
Oxid uhličitý se nejvíce ze všech skleníkových plynů podílí na ohřívání planety. Dopady zvýšené koncentrace CO2 vidíme už nyní. Sibiří se prohnala vlna rekordních veder, která způsobila tání permafrostu a rychlé zažehnutí lesních požárů. Podle vědců za to může klimatická změna způsobená lidskou činností. Vypočítali, že globální oteplování způsobilo, že šance na vlnu veder v arktické oblasti se 600krát zvýšila. Bez lidí by k ní nejspíš nedošlo.
A long #heatwave in #Sibera was no accident. A new study says it’s clear evidence of the damage people are doing to the environment. #extremeweather #climatechange pic.twitter.com/gP9ENJftil
— Pattrn (@pattrn) July 17, 2020
Navíc požáry zase vypouštějí CO2. Jen v červnu lesní požáry vyprodukovaly 59 milionů tun oxidu uhličitého, což je víc než například roční produkce Norska.
Druhým pro klima nejnebezpečnějším plynem je metan, který produkuje zemědělství a živočišná výroba, hodně ho ale podle nových poznatků uniká také při těžbě a zpracování ropy a zemního plynu. Také koncentrace metanu v atmosféře rekordně roste.
Ryby v ohrožení
Podle Roba Jacksona ze Stanfordské univerzity, který vedl výzkum množství metanu ve vzduchu, bychom mohli brzy dosáhnout vrcholu vypouštění emisí CO2. A poté už by jejich množství klesalo. Co se týče metanu, je ale daleko pesimističtější - pro jeho snižování zatím svět nic nedělá. "Množství produkovaného metanu neklesá ani v zemědělství, ani ve zpracovávání fosilních paliv," sdělil Jackson své pesimistické vyhlídky americkému deníku New York Times.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
Oteplují se také oceány, které absorbují velké množství tepla ze vzduchu. Podle vědců to vede ke snižování kyslíku ve vodě a to má spolu s vyššími teplotami ničivý dopad na život pod vodou. Pokud neudržíme oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, do konce století vyhyne skoro 700 druhů mořských i sladkovodních ryb.
Rok 2100 by mohl být osudný i pro lední medvědy. Život bílých polárních šelem přímo závisí na mořském ledu, na kterém loví především tuleně. Jenže jak ledu ubývá, slábnou také populace medvědů, kteří nedokážou sehnat dostatek potravy na to, aby přečkali teplejší období, která jsou čím dál delší. Jejich počty tak pořád klesají.
"#PolarBears are already sitting at the top of the world; if the ice goes, they have no place to go." https://t.co/ze3qRj5y4x @PolarBears
— EcoWatch (@EcoWatch) July 27, 2020
Ochrana lesů
V Evropě zase ubývají lesy. V letech 2016 a 2018 se zvýšila plocha vytěžených porostů oproti letům 2011 až 2015 o 49 procent, což vyplývá ze satelitních dat. Lesy přitom mají schopnost absorbovat a uchovávat (když se nevykácí) oxid uhličitý, který lidstvo vypouští do vzduchu, a jsou proto důležité pro brzdění klimatické změny.
Abychom ale nekončili pesimisticky, na ochraně lesů se také pracuje. A to dokonce i v Česku. Nejen v národních parcích se obnovují rašeliniště, čímž se zabraňuje usychání lesů. Začali s tím před lety na Šumavě a mokré a vlhké smrkové lesy dnes najdeme i třeba v Krkonoších.
