Brusel (od naší zpravodajky) - Ministři vnitra členských zemí Evropské unie se v pondělí musí dohodnout, kolik který stát přijme uprchlíků.
Země EU si podle rozhodnutí červnového summitu musí přerozdělit 40 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie, dalších 20 tisíc by pak měly přijmout z uprchlických táborů mimo Evropu.
Kvóta pro uprchlíky, kteří se už do Evropy dostali, není přitom zdaleka naplněná.
Česko na začátku července přislíbilo poskytnout azyl 1500 lidem. To je sice zhruba o tři sta uprchlíků méně, než mu původně vypočetla Evropská komise, podle zdrojů Aktuálně.cz by se už toto číslo ale zvyšovat nemělo.
"Podle toho, jak zarputile jsme bojovali proti povinným kvótám, si většina lidí myslela, že nebudeme chtít vzít téměř nikoho," řekl Aktuálně.cz a Hospodářským novinám český diplomat působící v Bruselu.
Víc, než se čekalo
Česko totiž společně se státy visegrádské čtyřky tvrdě odmítalo povinné kvóty pro uprchlíky, které byly původně navržené Evropskou komisí. Údajně tedy příjemně překvapilo, když se zavázalo celkem vysoký počet lidí přijmout.
Ze zemí visegrádské čtyřky je nabídka Česka prý nejvelkorysejší.
"Nemohli jsme přece tvrdit, že povinné kvóty odmítáme, ale jsme připraveni solidárně s uprchlickou krizí pomáhat, a pak přijmout jen desítky lidí," vysvětlil postup Česka bruselský diplomat.
Při dnešní schůzce tak může být ministr vnitra Milan Chovanec klidný. Řešit se budou spíše jiné země, jako například Španělsko.
To zatím totiž vůbec žádné číslo, kolika lidem je ochotno azyl udělit, neřeklo. Španělům se už dříve nelíbilo to, podle jakého klíče se vypočítává, kolik má který stát přijmout uprchlíků.
Madridu vadilo, že není dostatečně zohledněno, kolik lidí už v předešlých letech země přijala. Podle současného přepočtu, do kterého se kvůli akutnímu náporu imigrantů nezapočítává Maďarsko, by pak měli Španělé přijmout uprchlíků ještě víc.
Čtvrtinu chce přijmout Německo
S vyššími čísly, než jaká po nich byla požadována, naopak přišli politici Německa nebo Švédska. Například Berlín se zavázal přijmout devět tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Tedy téměř čtvrtinu požadovaného celkového počtu.
Česko podle dřívějších vyjádření ministra Chovance bude v pondělí tlačit hlavně na to, aby země měly větší moc nad tím, kdo k nim bude z táborů z Itálie a Řecka poslán. Podle vysoce postaveného zdroje z Evropské komise to ale nebude výběr jako "z jídelního lístku".
Země budou moci jim vybrané jedince odmítnout pouze kvůli bezpečnostním obavám, ne na základě barvy kůže nebo vyznání. Na druhou stranu: u člověka, který dorazil k evropským břehům bez jediného dokumentu, si úředník, který ho zapisuje, nikdy nemůže být jistý, jestli mu migrant nelže.
Džihádisté na vratké bárce? Těžko
"Uhlídání bezpečnosti není složité. Pokud by Česko přijalo někoho, o kom má pochybnosti, může ho přece nechat určitou dobu sledovat a napíchnout jeho telefon," odmítá tento argument zdroj z Evropské komise s tím, že k lidem, u kterých panují vážné pochyby, přicházejí na výslech navíc vyškolení agenti.
Zároveň zpochybnil, že by se mohli do Evropy společně s uprchlíky dostat teroristé: "Je opravdu velmi nepravděpodobné, že nějaký terorista bude riskovat život na vratké bárce ve Středozemním moři, když může do Evropy pohodlně a často nepozorovaně přijet autem nebo přiletět."
Jedním dechem také dodává, že všechny teroristické útoky v Evropě za poslední dobu spáchali rodilí Evropané.
