Ačkoliv republikánská převaha bude zdaleka menší, než předpovídaly průzkumy, na politickou paralýzu Washingtonu to stačí. USA mají před sebou dva roky rozdělené vlády, kdy jedna strana bude blokovat aktivity té druhé. Kromě nezbytných zákonů, jako je například státní rozpočet, tímto politickým "klinčem" patrně nic neprojde.
Republikáni se budou snažit zpětně zvrátit některé dosavadní kroky prezidenta Joea Bidena, například jeho investice do zelené agendy nebo zvýšení daní pro korporace. A protlačit některé vlastní, třeba federální zákaz interrupcí po patnáctém týdnu těhotenství.
Jenže demokraté, kteří si po volbách udrželi většinu v horní komoře, Senátu, budou mít tyto pokusy pod kontrolou a zastaví je. Nebo je v konečné instanci může vetovat přímo prezident Biden. Jeho pozice ale také bude zásadně oslabena, nic většího už neprosadí. Z hlediska podstatné demokratické agendy jeho prezidentství v podstatě skončilo.
Biden vyhlásil, že je připraven s republikány spolupracovat. "Budu pracovat s každým - s republikánem nebo demokratem - ochotným pracovat se mnou," uvedl minulou středu, když republikáni během pokračujícího dopočítávání výsledků voleb překročili nutný počet křesel ke sněmovní většině.
Pochyby ohledně Ukrajiny
Reakce druhé strany ale žádné kompromisy neslibuje. "Éra jednostranné demokratické vlády ve Washingtonu skončila. Američané teď mají ve vládě své slovo," uvedl lídr republikánů Kevin McCarthy, nastupující předseda Sněmovny reprezentantů.
Část republikánů po volbách potvrdila svá předchozí upozornění, že přísnému dohledu hodlají podrobit další vojenskou a finanční pomoc pro Ukrajinu. Z vyjádření těchto zákonodárců přitom vyplývá, že jejich skutečným cílem je ji výrazně omezit nebo zcela zastavit.
"Je teď Ukrajina 51. státem (USA)? Američané by měli vědět, kam tyto peníze šly a jak byly utraceny," kritizovala kongresmanka Marjorie Taylor-Greenová minulý čtvrtek na tiskové konferenci této skupiny dosavadní americké výdaje pro Kyjev. Podle ní Bidenova administrativa posílá peníze na Ukrajinu na úkor řešení domácích problémů, jako je ochrana jižní hranice USA s Mexikem.
.@RepMTG: "The question is, is Ukraine now the 51st State of the United States of America? And what position does Zelensky have in our government?" pic.twitter.com/tdk5uv6Dg5
— The Post Millennial (@TPostMillennial) November 17, 2022
"Od začátku Bidenovy administrativy naši hranici ilegálně překročilo pět milionů lidí. A teď to srovnejme s tím, kolik Rusů podniklo invazi na Ukrajinu. 82 tisíc Rusů podniklo invazi na Ukrajinu. Myslím, že Američané a plátci daní v této zemi si zaslouží vědět, proč se Bidenova administrativa tak moc zajímá o ochranu ukrajinské hranice, a ne o ochranu naší hranice," tvrdila doslova.
V amerických médiích v souvislosti s tím probíhá debata, jakou reálnou sílu budou mít tyto hlasy, volající po omezení pomoci pro Ukrajinu, v novém Kongresu. Podle jednoho výkladu jde jen o menšinu, zatímco většina republikánů, především v Senátu, chce Kyjev dále podporovat a je na tom ochotna s Bidenem spolupracovat.
S tím zatím počítá i Bílý dům. "Ano, možná přibývá hlasů, které vznášejí tyto otázky, ale stále to bude výrazná menšina," uvedl prezidentův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Podle něj se nenaplní "černé scénáře" zastavení pomoci pro Ukrajinu.
Jiní analytici ale připomínají, že v republikánské základně si už před volbami bezmála polovina voličů myslela, že pomoc pro Ukrajinu je příliš vysoká. A že to byl nastupující šéf sněmovny Kevin McCarthy, kdo už předem vyhlásil, že Kyjev by už neměl počítat s žádnými "bianco šeky" od USA.
Terčem je prezidentův syn
Podle těchto hlasů je ale McCarthy ve složité pozici. Republikáni budou mít ve sněmovně jen velmi těsnou většinu, což znamená, že jednotlivé frakce ho mohou tlačit ke zdi. Pokud by například nevyhověl právě jejich nárokům na omezení pomoci pro Ukrajinu, nemuseli by ho podpořit v jiných, důležitějších hlasováních.
Politickou atmosféru ve Washingtonu budou navíc ještě více komplikovat četná vyšetřování, která už předem oznámili republikánští zákonodárci. Kromě jiného budou mířit na prezidentova syna Huntera Bidena.
"Byl Joe Biden přímým účastníkem byznysových dohod Huntera Bidena a je tím kompromitován? To je naše vyšetřování," potvrdil republikánský kongresman James Comer, který se stane předsedou kontrolního výboru sněmovny, co bude jeho prioritou.
Republikáni tvrdí, že Hunter Biden ve svém předchozím podnikání v Číně a na Ukrajině přinejmenším využil toho, že jeho otec byl ve stejné době viceprezidentem v Bílém domě Baracka Obamy. Tato kauza bude mediálně nejviditelnější, ale zároveň bude jen jedním z mnoha šetření, která republikáni hodlají spustit.
Mimo to chtějí vyšetřit Bidenův loňský odsun z Afghánistánu a také přezkoumat aktivity Anthony Fauciho, který byl ústřední osobností reakce americké vlády na pandemii covidu-19. Avizují rovněž vyšetřování imigrační politiky Bidenovy administrativy, konkrétně situace na hranici s Mexikem.
Někteří republikáni vyhlásili, že se pokusí uplatnit proti členům Bidenovy administrativy nebo přímo proti prezidentovi ústavní žalobu, takzvaný "impeachment". Už také oznámili, že šetření podrobí i postupy ministerstva spravedlnosti, například v souvislosti s jeho vyšetřováním loňského lednového útoku na Kongres nebo také okolnosti srpnového zásahu FBI v sídle exprezidenta Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě, při kterém tam federální vyšetřovatelé zabavili přísně tajné dokumenty. Podle ministerstva spravedlnosti tím Trump mohl porušit zákon. Republikáni ale tvrdí, že jde o politické zneužití výkonné moci.
Tohle jsme ještě neviděli
Jejich kongresman Jim Jordan, nastupující předseda legislativního výboru sněmovny, už zaslal ministerstvu dopis, ve kterém úřad vyzval, aby pro potřeby příštího kongresového vyšetřování uchoval všechny dokumenty, které se k výše zmíněným kauzám vztahují.
Obdobnou situaci, která teď čeká Joea Bidena, zažili už dva jeho bezprostřední předchůdci v Bílém domě. Demokrat Barack Obama a po něm Donald Trump, kteří rovněž po dvou letech v úřadě přišli o většinu v Kongresu. A oba se pak potýkali s opozicí, která jim toho už moc nedovolila.
Zároveň lze ovšem předpokládat, že nyní bude tento souboj ještě intenzivnější. Důvodem je Trump, který minulý týden oznámil svoji prezidentskou kandidaturu do voleb 2024 a který bude chtít po republikánech, aby šli proti Bidenovi a jeho vládě co nejtvrději. Trumpův vliv se navíc v minulých letech projevil už v tom, že ve srovnání s Obamovým obdobím v Kongresu posílili radikální republikáni.
"Bude to něco, co ještě nikdo nikdy neviděl," předpověděl Dan Pfeiffer, bývalý poradce Obamy, v deníku list Wall Street Journal, že nadcházející střet demokratické vlády s republikánskou opozicí může být i na poměry politicky už tak ostře rozděleného Washingtonu bezprecedentně vyhrocený.
