Kábul - Afghánský ministr obrany a náčelník generálního štábu afghánské armády v pondělí rezignovali na své funkce.
Stalo se tak poté, co bojovníci Tálibánu v pátek při útoku na armádní základnu u města Mazáre Šaríf na severu země zabili 140 vojáků a mnoho dalších zranili.
"Ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím s okamžitou platností odstupují ze svých funkcí," oznámil prezidentský palác.
"Prezident Ašraf Ghaní jejich demisi přijal," dodala Ghaního kancelář ve svém prohlášení na Twitteru.
Prezidentův mluvčí agentuře Reuters řekl, že důvodem rezignace zmíněných vysokých představitelů je páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu.
Agentura Reuters o víkendu uvedla, že šlo o dosud nejkrvavější útok na armádní základnu v Afghánistánu. Tálibán udeřil v době večerních modliteb v mešitě na základně.
Dva útočníci se odpálili uvnitř mešity, další ozbrojení těžkými a lehkými zbraněmi začali střílet na vojáky, kteří se modlili, i na ty, kdo právě vycházeli z mešity.
Krveprolití ukončil zásah afghánských speciálních sil, útočníci byli zlikvidováni, jeden byl zadržen. Podle povstalců byl masakr odplatou za nedávné zabití několika významných členů Tálibánu.
Nečekaná návštěva šéfa Pentagonu
Shodou okolností v den, kdy ministr Habíbí podal demisi, přijel do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu šéf Pentagonu. Americký ministr obrany James Mattis se v Kábulu setkal s americkými vojáky, kteří v zemi působí, a také s afghánskými činiteli.
Na společné tiskové konferenci po setkání s Mattisem nejvyšší americký generál v Afghánistánu John Nicholson obvinil Rusko, že vyzbrojuje Tálibán.
"Ne, to nehodlám popřít," odpověděl na dotaz, zda Rusko poskytuje Tálibánu širokou škálu pomoci včetně zbraní.
Vysoký americký vojenský činitel, který si nepřál být jmenován, novinářům řekl, že podle informací rozvědky Rusko poskytuje Tálibánu pomoc ve formě peněz i zbraní, jako jsou kulomety, uvedla agentura Reuters.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa chce vypracovat novou strategii pro Afghánistán, kde místní prozápadní režim stále neúspěšně bojuje s povstalci z hnutí Tálibán a dalšími islamistickými skupinami. Mezinárodní jednotky ukončily bojové operace v zemi v roce 2014.
Podle Reuters nyní v Afghánistánu působí asi 13 tisíc zahraničních vojáků, včetně 8400 Američanů, kteří poskytují podporu svým afghánským kolegům. Velitel afghánské mise generál Nicholson v únoru prohlásil, že americká armáda potřebuje v Afghánistánu několik tisíc dalších vojáků, aby mohla efektivně plnit asistenční úlohu.
Tálibán kontroluje velké části afghánského území a po zimním období tradičně přechází do ofenzivy. Při pátečním útoku na armádní základnu u města Mazáre Šaríf na severu země zabili bojovníci Tálibánu 140 afghánských vojáků a mnoho dalších zranili.
Mattis v Afghánistánu v minulosti sloužil jako člen amerických ozbrojených sil, ve funkci šéfa Pentagonu je v zemi poprvé. Na návštěvu přicestoval deset dní poté, co americké letectvo shodilo svou nejsilnější nejadernou bombu se zhruba 11 tunami výbušniny na jeskynní komplex na východě Afghánistánu a zabilo nejméně 90 bojovníků Islámského státu.
