Pandemie zastínila události, které mění svět. Deset dramat "covidového" roku

Martin Novák Jiří Kropáček Martin Novák, Jiří Kropáček
Aktualizováno 5. 4. 2021 12:05
Před rokem se Česko vypořádávalo s první vlnou pandemie. Počet obětí nemoci covid-19 nyní přesáhl 26 tisíc a koronavirus je jednoznačně dominantním tématem veřejného dění. Jiné důležité události tak ustoupily do pozadí. Vybíráme to nejpodstatnější, co se během "covidového" roku ve světě stalo a děje.
1

Tichý Biden

Od nástupu Joea Bidena do úřadu amerického prezidenta uplynuly jen dva měsíce. Krátká doba, ale dvě věci se rýsují jasně: Tou první je rychlost, s jakou Spojené státy očkují obyvatele a země se díky tomu dostává z kritické situace způsobené pandemií koronaviru. K pátku obdrželo obě dávky vakcíny už 40 milionů Američanů a první dávku dokonce 74 milionů.

Druhým rysem Bidenova dosavadního prezidentství je mediální ticho, které kolem hlavy státu panuje. Biden ve srovnání s Donaldem Trumpem není příliš aktivní na sociálních sítích a nepronáší slova, nad kterými by se rozpoutala po celém světě vášnivá diskuse.

Dříve jsme napsali:
2

Navalnyj přežil, aby mohl být uvězněn

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj upadl loni v srpnu po otravě novičokem do kómatu. Kritik Kremlu se vyléčil v Berlíně, obvinil prezidenta Vladimira Putina z úmyslu jej zavraždit a pak se vrátil do Ruska.

Podle očekávání mu režim neodpustil. Policie jej zadržela na letišti a soud poslal Navalného na tři a půl roku do vězení. Demonstrace za jeho svobodu policie opakovaně tvrdě rozehnala a Kreml dává jasně najevo, že svým kritikům a odpůrcům nehodlá ustoupit ani o píď. Na konci března opozičník oznámil, že zahajuje protestní hladovku, kterou se chce domoci adekvátní zdravotní péče. Režim přitvrzuje i na internetu. V březnu pohrozil zablokováním Twitter, pokud vedení sociální sítě nesmaže příspěvky, které odporují ruským zákonům.

Dříve jsme napsali:
3

Běloruský velký gulag

Alexandr Lukašenko podle oficiálních výsledků loni v srpnu vyhrál pošesté prezidentské volby, ale tentokrát narazil na odpor velké části Bělorusů. Přesvědčených, že výsledky zfalšoval. Demonstrace a protesty policie rozehnala, vůdci opozice skončili v exilu či ve vazbě, generální stávce zamezila obava lidí ze ztráty zaměstnání. Běloruské úřady zatkly od srpna celkem 33 tisíc lidí.

Pod tíhou represí zbyla jen malá naděje na změnu. Opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská ve čtvrtek ve Vilniusu vyzvala Bělorusy k pokračování pokojných protestů s cílem přinutit režim k jednání. Na říjen jsou naplánované parlamentní volby, je ale nepravděpodobné, že by Lukašenko dovolil opozici se jich účastnit.

Dříve jsme napsali:
4

Polský spor o potraty

Polský ústavní soud tvořený převážně soudci nominovanými vládní konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) loni v říjnu dospěl k závěru, že umělé ukončení těhotenství kvůli poškození nebo vývojovým vadám plodu porušuje ústavu. A to i v případě, že není šance na přežití novorozence.

Na základě výroku ústavního soudu mají být nyní legální už jen potraty z důvodu ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí vyvolalo velký odpor, ale demonstrace zbrzdila ještě na podzim další vlna pandemie koronaviru. Odpůrci nařízení, mezi které nepatří zdaleka jen feministky, však slibují, že svůj boj nevzdají.

Dříve jsme napsali:
5

Nejsilnější nejaderný výbuch v historii

Pandemie koronaviru a válka v sousední Sýrii uvrhly Libanon do hluboké ekonomické krize, která vyvrcholila loni v srpnu. Při explozi chemikálií, uskladněných v bejrútském přístavu, zahynulo 200 lidí a dalších šest tisíc utrpělo zranění. Výbuch vážně poškodil domy v celém městě. Pozdější analýza univerzity v britském Sheffieldu ukázala, že šlo o nejsilnější nejaderný výbuch ve známé historii.

Hospodářská krize v Libanonu mezitím přerostla v politickou. Strany se nejsou schopny dohodnout na složení nové vlády, takže vázne pomoc ze zahraničí. Státní energetická společnost tvrdí, že už nemá palivo k výrobě elektřiny, hodnota libanonské měny se za poslední dva roky propadla o devadesát procent.

Dříve jsme napsali:
6

Teror ve Vídni

Den před tím, než se v Rakousku znovu zavřely kavárny a restaurace v rámci opatření proti pandemii, zastřelil dvacetiletý Rakušan albánského původu ve Vídni čtyři lidi a dalších dvacet zranil. Vyšetřování ukázalo, že motivem byl islamismus a muž patřil k sympatizantům teroristického hnutí Islámský stát. Pro Rakousko to byl šok: 2. září 2020 proběhl první teroristický útok v zemi od osmdesátých let.

Čin vedl ke zpřísnění zákonů, které mají bránit nejen terorismu, ale také islamistické ideologii, která ho podněcuje. Vláda kancléře Sebastiana Kurze schválila nová opatření, jež umožňují například elektronické sledování podezřelých islamistů a také rychlé uzavření spolků, které podporují nebo omlouvají terorismus. Kontrarozvědka má za úkol více sledovat v mešitách imámy podezřelé z šíření islamistické propagandy. V rámci těchto nových opatření policie podnikla několik razií na místech, kde se scházejí stoupenci hnutí Muslimské bratrstvo.

Dříve jsme napsali:
7

Za vraždu Kuciaka pykají jen dva lidé

Důkazy vypadaly jednoznačně. Soud ve slovenském Pezinku ale loni 3. září rozhodl jinak. Alenu Zsuzsovou a Mariana Kočnera zprostil obžaloby z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka. Šéfka trestního senátu oznámila, že nenašla žádný přímý důkaz, který by svědčil o vině této dvojice.

K zavraždění Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se přiznal bývalý voják Miroslav Marček, kterému soud uložil trest 23 let vězení. Zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó po svém zadržení spolupracoval s policií a přistoupil na trest vězení v délce 15 let. Od vraždy Kuciaka a Kušnírové uplynuly už tři roky, prokurátor se proti osvobozujícímu rozsudku odvolal ke slovenskému nejvyššímu soudu.

Dříve jsme napsali:
8

Arménská porážka v Karabachu

Ázerbájdžánská armáda 27. září nečekaně zaútočila na arménské pozice v Náhorním Karabachu. Kavkazský konflikt, zmrazený příměřím z roku 1994, se probudil k životu. Ázerbájdžánci měli na své straně podporu Turecka a díky moderním a účinným bezpilotním bombardérům se jim podařilo prolomit arménské pozice. Dobyli zpět velkou část území a zastavili se pouhých patnáct kilometrů od karabašského hlavního města Stěpanakert. Příměří vyjednalo tentokrát Rusko s tím, že do Karabachu vyslalo pět tisíc svých vojáků.

V Arménii vedly porážka a smrt mnoha vojáků k politické krizi. Armáda kritizovala premiéra Nikola Pašinjana a ten naopak obvinil některé důstojníky, že chystají vojenský převrat. Minulý čtvrtek premiér vyhlásil na 20. červen předčasné volby. V Karabachu vládne napjatý klid, obě strany od sebe oddělují ruské hlídky.

Dříve jsme napsali:
9

Dohoda o brexitu na poslední chvíli

Do konce loňského roku měly Velká Británie a Evropská unie dosáhnout dohody o vzájemném obchodu, která by ukončila přechodné období po brexitu. Stihly to těsně: šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson oznámili dohodu na Štědrý den, 24. prosince 2020.

Podařilo se vyjednat zásady volného obchodu, ale Velká Británie se rozhodla neúčastnit se programu výměny studentů Erasmus. Všichni se ale shodli, že se podařilo odvrátit odchod Británie bez dohody, což by jak EU, tak Spojené království výrazně poškodilo.

Otevřená nyní zůstává skotská otázka. Tamní vláda chce nové referendum o nezávislosti a později návrat samostatného Skotska do Evropské unie. Londýn referendum odmítá s tím, že už se jedno uskutečnilo v roce 2014.

Dříve jsme napsali:
10

Papež v Iráku islamistům a pandemii navzdory

Za možná nejnebezpečnější cestu v dějinách papežství označovala některá média březnovou návštěvu hlavy římskokatolické církve Františka v Iráku. Cílem jeho cesty bylo podpořit náboženskou toleranci a křesťanskou komunitu v zemi, kterou v uplynulých letech zdecimovala brutalita tzv. Islámského státu.

František se setkal s hlavou iráckých šíitských muslimů Alím Sistáním. Jejich společná fotografie, na které je Sistání oděný v černém rouchu a papež naopak v bílém, obletěla celý svět. František také sloužil mši mezi ruinami zničeného města Mosul, ovládaného přes tři roky Islámským státem. Irácká policie a armáda zajišťovaly během návštěvy jeho bezpečnost.

Dříve jsme napsali:
 

Právě se děje

před 8 minutami

Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 4,2 procenta

Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to ve středu uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.

Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.

Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u nichž letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy