Hádka o pustý ostrov. Irští rybáři se střetli s Brity, brexit oživil dávný spor

Helena Truchlá Helena Truchlá
6. 1. 2021 16:34
Je to jen kus holé skály, přesto se o něj hádá několik zemí. Kamenitý ostrůvek Rockall si nárokují Velká Británie i Irsko, které mu jsou nejblíž. Teď se u něj střetli evropští rybáři s britskou námořní hlídkou. Důvodem byl spor o právo rybařit v oblasti poté, co Spojené království 1. ledna fakticky opustilo EU. Stejný problém hatil brexitová vyjednávání Londýna a Bruselu v posledních měsících.
Rockall s irským plavidlem v pozadí (snímek je z roku 2012).
Rockall s irským plavidlem v pozadí (snímek je z roku 2012). | Foto: Wikimedia Commons - By Irish Defence Forces - CC BY 2.0

"Rybařili jsme u Rockallu, když se k nám na palubu nalodili členové posádky (hlídkového plavidla) Jura. Řekli nám, že už nemůžeme lovit ryby do vzdálenosti dvanácti námořních mil od Rockallu," popisuje spor kapitán Adrian McClenaghan pro irský zpravodajský server RTÉ. Se svou lodí Severský Kelt se plavil ve vodách severního Atlantiku už od minulého týdne, teď se ale pokusil přiblížit tomuto skalnatému ostrůvku. 

Rockall anektovalo Spojené království v roce 1955. O necelých dvacet let později oficiálně připadl Skotsku, které je součástí britské monarchie, a Britové si proto nárokují i vody a ryby, které skalisko obklopují. Irská republika, která na rozdíl od Británie je členem Evropské unie, to ale rozporuje. 

Dokud byla Británie členskou zemí EU, nehrál spor příliš velkou roli - každý člen unie měl přístup do všech evropských vod.

To ale přestalo platit 1. ledna, kdy skončilo pobrexitové přechodné období a začala platit nová obchodní dohoda mezi Bruselem a Londýnem. Její důsledky teď svedly pozornost k tomuto 17,5 metru vysokému vrcholku vyhaslé sopky. 

Jedním z nejproblematičtějších bodů vyjednávání o dohodě totiž byla právě otázka rybolovu. O tom, kolik kusů jednotlivých druhů ryb budou smět vylovit z britských vod evropští rybáři, diskutovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem ještě na Štědrý den. Poté oznámili uzavření dohody. 

Z té vyplývá, že rybáři členských zemí unie s brexitem ztratí přístup do části britských vod. Dojde k tomu ale postupně, v následujících pěti letech a šesti měsících. 

Skotské námořní hlídce, na kterou narazil kapitán McClenaghan, ale vadilo, že irské (a tedy evropské) plavidlo se přiblížilo k britské pevnině na méně než 12 námořních mil, což činí asi 22 kilometrů. Podle Skotů to bylo příliš. 

Zmíněnou pevninou měl být právě Rockall. Jenže v názoru na to, jestli se kus skály dá takto definovat, se Irsko a Skotsko už roky nedokážou shodnout. Včetně toho, jaké právní důsledky by to přinášelo.

Jasno ve výkladu pobrexitové obchodní dohody nemají ani úřady obou stran. "Jsme si vědomi kontaktu mezi irským rybářským plavidlem a hlídkovou lodí skotského námořnictva. Věc řešíme se skotskými a britskými úřady," citoval server RTÉ ministerstvo zahraničí Irské republiky. Skotové pak potvrdili pouze to, že během "rutinní inspekce" prověřili irskou loď. Hlídku sem poslali 1. ledna, tedy přesně v den, kdy začala platit nová rybářská pravidla. 

McClenaghan mezitím od hlídkové lodi Jura dostal dočasné povolení lovit v britských vodách. Na méně než 12 námořních mil se ale k Rockallu přiblížit nesmí.

Hrozí soudní pře?

Není to poprvé, co v oblasti došlo k podobnému incidentu. Nyní je ale výsledek sporu zásadní. Irský rybář totiž z okolí Rockallu získává každý rok třetinu svých úlovků, hlavně tresky a kalamáry. Na práci pro něj je závislých dalších devět členů posádky Severského Kelta. 

Rybářská organizace Killybegs, jíž je McClenaghan členem, se proti postupu Británie ohradila. "Považujeme to za protiklad k mezinárodnímu právu, které říká, že si nejde dělat nároky na základě neobydleného ostrova," sdělil irskému serveru Independent šéf organizace Sean O’Donoghue. Britské chování označil za "militantní", zároveň ale doufá, že se problém vyřeší dohodou. Pokud ne, je podle svých slov připraven se soudit. Byla by to první soudní pře v návaznosti na brexit. 

Jak brexit změnil evropské rybaření?

Rockwall, britské vody, teritoriální, moře, spojené království

Takzvaná výlučná ekonomická zóna Velké Británie sahá do vzdálenosti 250 námořních mil (320 kilometrů) od pobřeží. Na základě společné rybolovné politiky Evropské unie (v angličtině Common fisheries policy) ale platilo do konce loňského roku pravidlo, že každý stát unie mohl ze všech evropských vod vylovit přesně stanovené množství ryb.

Kromě toho Británie povolovala přístup vybraným evropským lodím do svých teritoriálních vod, tedy pásu ve vzdálenosti až 12 námořních mil (22 kilometrů) od pevniny.

S odchodem Spojeného království z EU bylo ale potřeba najít náhradní řešení. Evropští rybáři se nechtěli jen tak vzdát přístupu do britských vod, odkud čerpali velký podíl svých úlovků, Britové jsou naopak závislí na odbytu na unijním trhu. Nakonec se Brusel a Londýn dohodly, že unie ostrovnímu státu postoupí zpět čtvrtinu využívaného přístupu. Rovněž skončila dohoda o přístupu do teritoriálních vod.

Zdroj: britská vláda

 

Právě se děje

Další zprávy