Běloruská novinářka: Lukašenko skončí v Rusku, nemá kam jít. Jsme rukojmím zločinců

Martin Novák Martin Novák
17. 12. 2020 6:05
Běloruský režim dál rozhání protesty proti Alexandru Lukašenkovi. Předáci opozice jsou buď ve vazbě, nebo v zahraničí. Daria Minská nyní žije v Madridu. Je datová analytička a zakladatelka serveru Kyky.org. Původně se jednalo o humoristický portál, ale situace autory donutila věnovat se politice a seriózní žurnalistice.
Tuto fotografii vybrala agentura Reuters mezi nejlepší snímky roku 2020. Demonstrantka 14. srpna objímá před budovou vlády v Minsku příslušníka speciálních jednotek.
Tuto fotografii vybrala agentura Reuters mezi nejlepší snímky roku 2020. Demonstrantka 14. srpna objímá před budovou vlády v Minsku příslušníka speciálních jednotek. | Foto: Reuters

Minská, která se zúčastnila virtuální konference Prague Media Point, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že bez změny postoje Ruska, které drží Lukašenka u moci, není příliš možností na změnu režimu v Bělorusku.

Od začátku protestů a velkých demonstrací uplynulo více než čtyři měsíce. Režim zatkl desetitisíce lidí, ale vypadá to, že se nechystá k žádnému kompromisu. Jaké možnosti za současné situace opozici a protestnímu hnutí zbývají?

Musím se přiznat, že jsem nečekala, že to bude vypadat takto. Když vypukly obrovské demonstrace, všichni jsme očekávali, že režim vydrží měsíc, maximálně dva. Že neustojí tlak, kdy tolik lidí, tak velká část populace mírumilovně protestuje. Ale Lukašenko je typ člověka a politika, který se chce za každou cenu udržet, dokud je to možné. Lukašenko a lidé kolem něj se ale dopustili tolika zločinů, včetně mučení a zabíjení, že pro ně není cesta zpět. Nezbývá jim nic jiného než se držet silou u moci.

Jde o několik stovek lidí, kteří rozhodují. Pro režim pracuje i mnoho těch, kteří by byli ochotní přejít na druhou stranu, ale mají strach. Bělorusko je tak rukojmím několika stovek zločinců. Jinak než zločinci je nemohu nazvat. Problémem je, že Rusko stále podporuje Lukašenka. Bez Moskvy velká šance na změnu není.

Zaznamenal jsem v předchozích rozhovorech se zástupci běloruské opozice, že v armádě, policii a kontrarozvědce jsou lidé, kteří by byli ochotni se rozejít s Lukašenkem, ale neudělají to, pokud nebudou mít záruky, že Rusko na podporu Lukašenka nepoužije sílu…

Ruský prezident Vladimir Putin nepodporuje Lukašenka kvůli tomu, že by ho měl nějak rád nebo mu na něm osobně záleželo. Jde o to, že Putin si nepřeje úspěch nějaké lidové revoluce v těsném sousedství. V Rusku se dívají na Bělorusko jako na jakéhosi mladšího bratra a Rusy by mohl úspěch protestů inspirovat. Ostatně v Rusku je také dost velká nespokojenost. Vezměte si třeba demonstrace, které se dlouho odehrávaly v Chabarovsku (lidé tam protestovali proti odvolání a zatčení oblíbeného gubernátora Sergeje Furgala, pozn. red.).

Pro představitele běloruského režimu, kteří mají na rukou krev, je zároveň Rusko posledním útočištěm. Pokud se budou muset vzdát moci, odejdou tam, podobně jako odešel z Ukrajiny do Ruska tamní bývalý prezident Viktor Janukovyč a jeho lidé nebo bývalí příslušníci ukrajinských jednotek Berkut, kteří zabíjeli lidi v Kyjevě. Lukašenko určitě skončí v Rusku, nemá kam jinam jít.

Dlouholetý politický vězeň a jeden z opozičních předáků Ales Bjaljackij mi řekl v nedávném rozhovoru, že jedinou cestou, jak Lukašenka svrhnout, jsou rozsáhlé stávky ve státních podnicích. Pokusy je podnítit ale neuspěly, režimu se podařilo je zadusit. Má taková strategie ještě šanci na úspěch?

Bohužel to nezafungovalo. Lidé, kteří stávku organizovali, většinou už utekli za hranice nebo jsou zatčeni. A mnoho lidí má prostě strach stávkovat. Nemají peníze a bojí se, že i o to málo přijdou. Ale zase se musíme vrátit k základnímu problému a tím je ruská podpora Lukašenka. Jde i o ekonomiku, dodávky paliv za výhodné ceny a podobně.

Samozřejmě velkou ranou pro režim by bylo, kdyby běloruské banky byly v rámci ekonomických sankcí odpojeny od Mezinárodního systému SWIFT (tento systém používají banky i jiné instituce pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. Banky, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze, pozn. red.). Ale to by poškodilo i běloruskou ekonomiku a IT sektor. Lidé v Bělorusku už tak dost trpí.

Lukašenko tvrdí, že připravuje novou ústavu, a když bude schválena, vzdá se části pravomocí. Je to jen hra?

Tvrdí, že chce dialog, ale přitom zástupci opozice jsou ve vězení. Dokonce jednou za některými do vězení přijel, aby diskutoval o nové ústavě. Diktátor debatoval se svými vězni, opravdu tragikomické. Navíc někteří političtí vězni jsou za mřížemi kvůli vymyšleným kauzám, jako jsou daňové úniky a podobně. Lukašenko jim nabídl obchod: Přestaňte protestovat, přestaňte se bouřit - a já vás pustím z vězení. Zastavit demonstrace je teď pro něj to nejdůležitější.

Máte k dispozici nějaká hodnověrná čísla o tom, jak velkou podporu má Lukašenko mezi Bělorusy? Nebo kolik hlasů doopravdy získal ve volbách?

Existuje nezávislý sociologický průzkum, který ukázal, že skutečných stoupenců Lukašenka je v Bělorusku tak dvacet až pětadvacet procent. Samozřejmě existuje také skupina, která je řekněme neutrální, která také představuje zhruba dvacet procent. Vítězem voleb ale byla Svjatlana Cichanouská. Všude v Bělorusku cítíte, že za Lukašenkem opravdu stojí menšina. Nejen v Minsku, i v menších městech. To, co se děje v současné době v zemi, je v podstatě vnitřní okupace, uzurpace moci menšinou.

Video: Záběry protestů v Minsku proti běloruskému režimu

Protesty v Minsku, 22. 11. 2020 | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 58 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy