Bývalý zvláštní velvyslanec USA pro jednání o Ukrajině Kurt Volker v druhé části exkluzivního rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje například, co způsobilo, že Donald Trump nemá rád ukrajinského prezidenta, a jaký je jeho skutečný vztah k Rusku a Vladimiru Putinovi.
„Donald Trump se mě zeptal na jediné: ´Zaplatí nám to?´ Musel jsem mu vysvětlit, že takhle vojenská pomoc nefunguje, ale že to přece jen je investice do budoucna,“ říká v exkluzivním rozhovoru Kurt Volker. Mezi lety 2017 a 2019 - tedy během Trumpova prvního funkčního období - působil jako zvláštní vyslanec USA pro jednání o Ukrajině a měl podíl na vyzbrojování Ukrajiny americkými zbraněmi.
Evropští novináři získali přístup k vůbec největšímu známému úniku vojenských informací z Ruska. Dokumenty obsahují mimořádně detailní popis tajných jaderných základen a mohou mít dalekosáhlé bezpečnostní i geopolitické důsledky.
Když Vladimir Putin na jaře 2022 rozhodl o plnohodnotné invazi na Ukrajinu, Evropa i Spojené státy zareagovaly rychle: zmrazením aktiv, zákazem vývozu technologií, odpojením bank a stropem na cenu ropy. Mělo to být varování a důkaz, že válka nebude bez následků. O tři roky později je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa. Ale válka stále pokračuje.
Ruští boti začali na sociálních sítích řádit. Prokremelské automatické účty, které se tváří jako živí uživatelé, zuřivě napadají amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho nedávnou kritiku ruského vůdce Vladimira Putina.
Ruský vůdce Vladimir Putin rozjel pokus o dosažení konečného vítězství na Ukrajině propojením tří taktik. Razantně přibylo úderů na velkou vzdálenost, zvýšila se agresivní rétorika Kremlu a posiluje se významně pesimismus na Západě ohledně situace na bojišti.
Tvrzení, že se pomalu, ale jistě blíží konec války na Ukrajině, z různých stran přibývá. Obdobně se k situaci staví i nová analytická zpráva geopolitického centra JPMorganChase, podle které lze předpokládat, že Rusko a Ukrajina do konce druhého čtvrtletí dosáhnou "nedokonalé dohody", která sice zmrazí probíhající válku, ale nebude znamenat komplexní mírovou dohodu.
Vladimir Putin se v minulém týdnu nečekaně vydal navštívit Kurskou oblast. A to i přesto, že málokdy cestuje do frontových oblastí. Při jeho cestě se ale, podle informací ruských vojenských představitelů, vrtulník ocitl pod palbou ukrajinských dronů. Pokud je to pravda, ruský prezident byl v bezprostředním ohrožení života.
Mimořádně silná slova zvolil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina jeho americký protějšek Donald Trump. Před novináři na letišti v New Jersey se se rozčiloval, proč zabíjí lidi raketami a podivoval se nad tím "co se mu sakra stalo." O něco později dokonce napsal na své sociální síti Truth Social, že se Putin "úplně zbláznil".
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Přestože se Ukrajina s Ruskem po prvních přímých jednáních nedohodly na příměří, někteří američtí analytici považují poslední vývoj za nadějný. Peter Slezkine z washingtonského Stimsonova centra tvrdí, že konflikt s velkou pravděpodobností může skončit ještě letos.
Je mladý, energický a úspěšný. Nový velitel ruských pozemních sil generál Andrej Mordvičev patří ke generaci ruských generálů, kteří si vydobyli ostruhy až ve válce na Ukrajině. Velel obléhání Mariupolu, dobyl Avdijivku a získal titul "Hrdina Ruska". A v minulosti hrozil Evropě.
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov zavzpomínal v úterý během právnické konference v Petrohradu na sovětské časy. Ty podle něj neskončily, Sovětský svaz se totiž podle jeho názoru z právního hlediska nerozpadl, a válka na Ukrajině je tak jenom vnitrostátním konfliktem. Podobné výroky přitom čas od času trousí také jeho šéf, ruský prezident Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump poprvé přiznal to, co si většina evropských lídrů myslí už dlouho. Řekl jim v soukromém rozhovoru, že ruský prezident Vladimir Putin není připravený ukončit válku. Trump s tímto vyjádřením přišel po telefonickém hovoru s Putinem, píše Wall Street Journal. Jde o příkrý rozpor s tím, co říká na veřejnosti, tedy, že věří, že Putin chce mír.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast, o které tvrdil, že je "úplně osvobozená", i když některá místa stále ovládají Ukrajinci. Putin zde odhodil diplomacii a pronesl řadu nezvykle ostrých výroků. Třeba opět obvinil ukrajinské vojáky z toho, že jsou "neonacisté". Prohlásil také, že projevují "extrémní idiocii" a že "i v soutěži idiotů by se umístili až na druhém místě".
Narodil se v éře Sovětského svazu v ukrajinském Krivém Rohu jako rusky mluvící Žid, proslavil se jako komik a herec - a nakonec si získal pozornost celého světa coby lídr napadené země. Tak zní stručná vizitka Volodymyra Zelenského. V úterý 20. května uplynulo přesně šest let od chvíle, kdy usedl do křesla prezidenta Ukrajiny. Je stále tak populární?
Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.
Vladimir Putin označil rozhovor za "velmi obsažný", "velmi otevřený" a "velmi užitečný". Donald Trump napsal, že "duch a tón konverzace byly excelentní". Oba prezidenti spolu telefonicky hovořili dvě hodiny. Podle Trumpa se dohodli, že Rusko a Ukrajina začnou okamžité rozhovory o příměří a konci války.
