Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
Sarah Haváčová je profesí herečka, aktivně se ale snaží pomáhat tam, kde je třeba. Má za sebou výpravu do Tanzánie, kde pracovala v sirotčinci, za covidu dobrovolničila v nemocnici a nedávno se vypravila na misi na Ukrajinu. Po této zkušenosti se rozhodla vstoupit do aktivních záloh, přiznává.
Na sociálních sítích kolují pozoruhodné záběry s ruskou delegací v Istanbulu. Čtveřice vyjednavačů čelí nepříjemným dotazům poté, co odmítl přijet ruský vůdce Vladimir Putin. Zatímco odměřenost vůči zahraničním novinářům se dala čekat, podobně si vyslanci Kremlu počínají i tváří v tvář spřáteleným ruským médiím.
Ruský vůdce Vladimir Putin neměl nikdy v plánu přijmout nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se osobně setkají v Istanbulu. Ruský opoziční deník The Moscow Times to zjistil u zdrojů z ruské vlády, ministerstva zahraničí a lidí blízkých Kremlu.
Vladimir Putin se rozhodl nezúčastnit se klíčového kola přímých rozhovorů v Istanbulu. Místo sebe pověřil vedením delegace Vladimira Medinského – muže, který se z bývalého ministra kultury a literáta stal hlavním kurátorem historické paměti Ruska. Rozhovory, které mají jednat o příměří, tak vede ideolog, jehož kariéra stojí na popírání faktů a překreslování minulosti.
Desítku zaměstnanců ve středu zadržela ruská policie po razii v jednom z největších ruských nakladatelství Eksmo podniknuté v rámci vyšetřování týkajícího se "propagandy LGBT", tedy sexuálních menšin. Informovala o tom ruská média, podle kterých na případu spolupracují ministerstvo vnitra, federální kriminální ústředna i tajná služba FSB. Zatčeným podle listu Kommersant hrozí až osm let vězení.
Diplomatické jednání o válce na Ukrajině začíná připomínat poker. Rusko se snaží dostat do úzkých Ukrajinu a ta trumfnout svého protivníka. A dealer Donald Trump vše sleduje a hráče se slabšími kartami nutí jít all-in.
Donald Trump připustil, že by se mohl osobně zúčastnit mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které se mají konat zítra v Istanbulu. Schůzka má proběhnout v době, kdy evropští lídři schválili nový balík sankcí proti Rusku a v americkém Kongresu zároveň koluje návrh zákona senátora Lindseyho Grahama, který by uvalil drtivé sankce na země obchodující s ruskou ropou a plynem.
"Za tři roky války se ruská ekonomika kompletně restrukturalizovala a to nevrátíte zpátky lusknutím prstu," podotýká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová. "Vladimiru Putinovi teď záleží na tom, aby válka pokračovala dál. Pokud by náhodou souhlasil s nějakým příměřím, tak to bude jenom kvůli přeskupení sil."
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj překvapil, když oznámil, že je připraven setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem osobně, a to už ve čtvrtek v Istanbulu. Putinovu nabídku na setkání přijal navzdory tomu, že Moskva odmítla přistoupit na bezpodmínečné 30denní příměří, které Kyjev i jeho spojenci pokládají za nezbytný první krok k míru.
Ruský prezident navrhl přímé, nezprostředkované mírové rozhovory s Ukrajinou v tureckém Istanbulu. Vladimir Putin nyní čelí podle deníku Kyiv Post bezprecedentnímu globálnímu tlaku na třech frontách: diplomatické, ekonomické a strategické.
V souvislosti s prudkým nárůstem cen základních potravin, zejména brambor, zvažuje ruská vláda zavedení cenových regulací. Ačkoli se jedná zatím jen o úvahy, skutečnost, že třináct předních potravinářských a spotřebitelských asociací sepsalo varovný dopis a adresovalo jej premiérovi Michailu Mišustinovi, svědčí o tom, že se rozhodnutí může blížit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sešel oficiálně jen jednou, a to na konci roku 2019 v Paříži. Zelenskyj byl tehdy poměrně čerstvě zvoleným novým prezidentem Ukrajiny jako ten, který zklidní napjatou situaci s Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za pozitivní znamení. Donald Trump ohlásil, že "nás čeká VELKÝ týden". Vladimir Putin totiž v nočním projevu z neděle na pondělí navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé mírové rozhovory s Ukrajinou. Optimismus je ovšem předčasný.
Jak vysokou cenu platí Rusko za agresi, by měla dokazovat dubnová čísla z oficiálních ukrajinských zdrojů. Okupanti podle nich obsadili přibližně 176 kilometrů čtverečních území Ukrajiny. Podle Konrada Muzyky z polské společnosti Rochan Consulting je to stálo 4800 vozidel a více než 36 600 mrtvých a zraněných vojáků. "Ve stejném měsíci byly ukrajinské ztráty 'minimální'," dodává Muzyka.
Zelenskyj reagoval na Putinův návrh na přímá jednání znepřátelených stran ve čtvrtek 15. května v Istanbulu. Ruský prezident se dosud nevyjádřil k sobotní výzvě Zelenského a vůdců čtyř velkých evropských zemí, aby Rusko přistoupilo na bezpodmínečné příměří trvající nejméně 30 dnů, který by mělo začít platit v pondělí 12. května, jinak Evropa a USA koordinovaně uvalí na Rusko další rozsáhlé sankce.
Slovenský premiér Robert Fico popisoval ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi peripetie své cesty do Moskvy. Pobaltské státy totiž odmítly povolit Ficovu speciálu přelet přes svá území a předseda slovenské vlády musel na ruské oslavy konce "velké vlastenecké války" oklikou přes Gruzii.
O to, aby Spojené státy začaly Ukrajině poskytovat ještě lepší zbraně a vybavení, než doposud, musíme rozhodně usilovat, tvrdí bývalý velvyslanec v USA a Rusku a současný poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář.
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska.
Vladimír Putin využil přehlídku ke Dni vítězství, aby válku na Ukrajině vykreslil jako existenční boj proti "nacistickému" Západu. Ať se nám to líbí, nebo ne, devátý květen na Rudém náměstí symbolizoval Putinovo přesvědčení o nevyhnutelné a trvalé konfrontaci s Evropou a USA. Píše to týdeník The Economist.
