Americký prezident Donald Trump dává v soukromí najevo frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Tvrdí to deník The Wall Street Journal, který jako příklad zmínil nedávnou večeři mezi Trumpem a jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během 100 dní vlády hájí.
Slovenský premiér Robert Fico řekl ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, že odmítá železnou oponu mezi EU a Rusko. Fico to dnes uvedl ve videu, které zveřejnil na facebooku. Dodal, že Slovensko odmítne návrh Evropské komise na zastavení dovozu veškeré ropy, plynu a jaderného paliva z Ruska. Putinovi řekl, že nevěří ve vojenské řešení války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
V Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka k oslavám 80. výročí Dne vítězství. Lidé, kteří se přišli podívat, byli nadšení, komentuje událost přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. "Skutečně je to vyvrcholení oslav konce války, takže lidé si to užívají."
Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se současnosti v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války.
Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom ve čtvrtek podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.
Ruská ekonomika, která se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 nečekaně udržela nad vodou, nyní začíná ztrácet dech. Po několika letech odolnosti a překvapivě silného růstu se hospodářství země výrazně zpomaluje – a to hned z několika důvodů, které kombinují domácí i globální vlivy.
Na autobusovém nádraží ve Vratislavi v západním Polsku mířil 49letý Serhij S. zpět do Německa, když ho zastavila polská policie. V batohu měl předměty, které na první pohled působily neškodně: zapalovač, láhev od džusu, dva kapesní nože. Jenže láhev byla plná parafínu a součástí výbavy byla i příručka o pyrotechnice v ruštině.
Ve východní Evropě panují obavy, že si Moskva připravuje půdu pro narušení mezinárodních hranic další sousední země. V monografii s názvem Dějiny Litvy se objevila předmluva, kterou napsal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Kniha zpochybňuje existenci litevského jazyka a samotnou státnost současné Litvy.
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se nejen Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Donald Trump se od začátku svého druhého mandátu snaží sblížit s Ruskem a nadbíhat vládci Kremlu. Poté, co Vladimir Putin ukazuje, že ustupovat ohledně své agrese na Ukrajině nehodlá, začal ho americký prezident kritizovat. Ruská státní média ale Trumpovy výroky cenzurují a obyvatelům nabízejí verze, ze kterých Putin vychází pozitivně nebo se v nich vůbec neobjevuje.
Ruská válka proti Ukrajině neskončí někdy brzy, míní americký viceprezident Vance, který to řekl televizi Fox News. Americký ministr zahraničí Marco Rubio stejné televizi řekl, že pozice Ukrajiny a Ruska jsou od sebe nadále velmi vzdálené a zdůraznil, že prezident Donald Trump se možná bude muset rozhodnout, kolik času ještě chce věnovat úsilí o dosažení míru.
Kdy se můžeme "těšit" na Polsko vyzbrojené jadernými zbraněmi? A shodují se stále všichni v zemi našich severních sousedů na pomoci Ukrajině a Ukrajincům? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Spotlight Maciej Ruczaj z Centra transatlantických vztahů, který dříve působil jako polský velvyslanec v Bratislavě.
"Zatímco naše administrativa (míněna první Trumpova vláda) poskytla Ukrajině vojenskou pomoc, váhavá podpora Ukrajiny ze strany současné administrativy povzbudila Rusko, aby odmítlo jednání o příměří a rozšířilo útoky na civilní cíle," píše někdejší viceprezident Mike Pence v listu The Wall Street Journal.
Je těžko čitelné, jakou chce Donald Trump hrát hru, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Spojené státy mají některé zajímavé nástroje, jako je zvýšení těžby ropy, a tedy snížení cen, na kterých je ruská vojenská mašinerie naprosto závislá. Pak je to také nátlak na ruské spojence a samozřejmě zásobování Ukrajiny zbraněmi, vypočítává.
Ukrajinci jsou skeptičtí ohledně ruského prohlášení o jednostranném příměří na Ukrajině, které má trvat od 8. května po dobu tří dnů. Jde o "čistě propagandistické gesto", míní šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Signalizuje to také obavy ruského prezidenta z případných dronových útoků v - pro něj - nejnevhodnější čas.
Již v prvních hodinách druhého mandátu Donalda Trumpa bylo zřejmé, že jeho ambiciózní cíl - ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin - je iluzorní. Trumpův emisar Keith Kellogg slova svého šéfa vzápětí mírnil, za realističtější označil lhůtu sta dní. A ta končí právě tuto středu. Podle deníku Financial Times je Trump nyní připraven využít jakékoliv příležitosti, aby se z mírových jednání vyvázal.
Návrh administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by se de iure (podle práva) uznala ruská kontrola nad Krymem, by byl pro Ukrajinu velkou výzvou s potenciálně velmi neblahými dopady pro napadenou zemi. Ukrajinský poloostrov okupanti zabrali a anektovali v roce 2014.
Zatímco ještě nedávno Kreml o zapojení severokorejských vojáků do agrese na Ukrajině mlčel, teď je všechno jinak. Ministerstvo obrany dokonce zveřejnilo klip, na kterém ruští vojáci cvičí své kolegy z Korejského poloostrova. Stalo se tak ve stejný den, kdy zapojení vojáků do války přiznal vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-un.
Ve Vatikánu se odehrálo setkání, které vzbudilo pozornost nejen ve světových médiích, ale i na internetu. Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé po měsících osobně potkali na pohřbu papeže Františka. Přestože je ještě brzy hodnotit, zda jejich rozhovor přispěje k mírovému řešení války na Ukrajině, podle obou státníků šlo o událost mimořádného významu.
