


Záhada rozluštěna. Tajemný signál z vesmíru má pozemský původ
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.



Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.



Signál zachycený v Rusku je mimořádnou událostí, připomínající podobnou záhadu z roku 1977. Astronomové ale tradičně mírní očekávání, že by mohlo jít o nějaký průlom. "Je dost velká pravděpodobnost, že může jít o nějakou vojenskou komunikaci mezi Zemí a satelity," tvrdí americký vědec Nick Suntzeff z univerzity College Station v Texasu nedaleko Houstonu.



Solární observatoř STEREO-B byla součástí mise zkoumající Slunce. Spolu se svou sesterskou lodí STEREO-A kolem něj obíhala od roku 2006 a posílala na Zemi cenné snímky této hvězdy. Před 22 měsíci se odmlčela a ztratila z dosahu. Díky mezinárodní síti antén NASA (DSN) a vytrvalé práci vědců se opět našla. Nyní je třeba opět nabít její baterie a uvést ji do provozu, aby mohla v misi pokračovat.



Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.



Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.



Do výbavy vozu se dostane přístroj schopný vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, dále radar schopný zkoumat prostředí pod povrchem a rovněž laser pro ostřelování kamenů.



Téměř čtyři a půl tisíce panelů použili Číňané na stavbu odrazové desky největšího rádiového teleskopu na světě. Doufají, že s jeho pomocí zachytí signály ze vzdálených objektů vesmíru, nebo naleznou mimozemský život. Přístroj, který stál v přepočtu 180 milionů dolarů, měří v průměru půl kilometru. Jeho plocha se rovná 30 fotbalovým hřištím a vysekali kvůli němu vrcholek hory v chudé jihozápadní provincii Kuej-čou.



Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.



Poslouchat vesmírný šum a hledat stopy po mimozemském životě bude od září největší teleskop na světě, který v neděli po pěti letech dostavěli v Číně. Je velký zhruba jako 30 fotbalových hřišť, stál 180 milionů amerických dolarů a Peking si od něj slibuje, že v příštích 20 letech povede celosvětový výzkum mimozemských civilizací.



Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.



Trojice astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila na Zemi. Návratová kabina ruské rakety Sojuz bezpečně dosedla v kazašské stepi v plánovaných 11:12 SELČ, ukázaly televizní záběry amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Rus Jurij Malenčenko, Američan Timothy Kopra a Brit Timothy Peake strávili na ISS půl roku. Cesta zpět na Zemi jim trvala asi tři hodiny. NA ISS tak nyní zůstávají Američan Jeff Williams a Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Posila ze Země se k nim přidá až 6. července. Tým na ISS tentokrát doplní i žena, astronautka NASA Kathleen Rubinsová.



Roboti vyslaní na asteroidy, které se pohybují kolem Země, pomocí dostupných zdrojů a technologií, jako je 3D tisk, přetvoří tato vesmírná tělesa na funkční kosmické lodě. Ty se pak samy navigují na nejbližší těžební stanice. Systém vymyslela americká společnost Made in Space, která získala finanční podporu NASA. Slibují si, že tento způsob bude mnohem efektivnější a ekonomicky výhodnější, než kdyby na každý asteroid musela být dopravena těžební technika.



Dvojice kosmonautů z USA a Ruska v pondělí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) poprvé vstoupila do experimentálního nafukovacího modulu BEAM, který byl napuštěn koncem května. Modul je testován jako možný předchůdce budoucích základen s lidskými posádkami na Měsíci nebo na Marsu. Jako první do něj vstoupili Američan Jeff Williams a Rus Oleg Skripočka. Podle informací amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odebrali vzorky vzduchu, instalovali zařízení pro lepší vzduchovou cirkulaci a umístili dovnitř několik čidel. V příštích dnech modul navštíví ještě několikrát, celý experiment bude trvat dva roky.



"Člověk na Měsíci je pro Rusy stále jakousi černou noční můrou, takže byl jedním z hlavních článků jejich nového kosmického programu. Nadále v něm zůstává, přestože původní cílové datum, udávané jako někdy kolem roku 2030, nebude možné dodržet," říká Pavel Toufar v obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Ondřej Rohlík, expert ministerstva dopravy pro kosmické aktivity, bere měsíčně víc peněz než sám ministr, napsal server HlídacíPes.org. Podle něj má v průměru 180 000 korun měsíčně, zatímco Dan Ťok bere asi 125 000. S Rohlíkem coby externím poradcem uzavřelo ministerstvo smlouvu na pět měsíců za 900 000 korun, Ťok ji kritizoval. Rohlík přitom inkasoval na ministerstvu miliony již dříve, upozorňoval na to i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle mluvčího ministerstva dopravy však v ČR není dostatek expertů pro kosmické aktivity, proto znovu spolupracuje právě s Rohlíkem.



Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.



Podle NASA se jedná o největší hromadné doložení existence planet k dnešnímu dni. K ověření jejich podoby vědci použili novou statistickou metodu analýzy. Keplerova sonda potenciální kandidáty na planety mimo naši sluneční soustavu identifikuje už od roku 2009. Sleduje mírné tlumení svitu hvězd, když okolo nich tělesa procházejí.



Jedna ze sond Grail, kterou k Měsíci vyslal americký úřad NASA, objevila pod povrchem Měsíce více než tucet podzemních jeskyň, které by mohly být využívané jako útočiště pro astronauty při cestování do vesmíru. Analýzy ukázaly, že jsou stabilní a poskytují ochranu před kosmickým zářením a padajícími mikrometeory. Stejné útvary se nacházejí i na Zemi a také na Marsu. Vznikaly prouděním lávy pod povrchem a v budoucnu by mohly sloužit například také jako skladiště zásob.



V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.



Odložený start první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj byl úspěšný. Převedení celého provozu z kazašského Bajkonuru ale ještě potrvá. Vesmírné centrum v Amurské oblasti totiž zdaleka není dokončené.