Středa 12. srpna nabídne jednu z opravdu výjimečných astronomických nocí posledních let. Během několika hodin se na obloze vystřídají hned dva mimořádné úkazy – největší zatmění Slunce viditelné z Česka za téměř 30 let a vrchol meteorického roje Perseid. Taková kombinace je mimořádně vzácná, a pokud bude přát počasí, čeká pozorovatele nezapomenutelná podívaná.
Za necelé tři roky proletí kolem Země asteroid Apophis, a to tak blízko, že jej budou astronomové moci sledovat jako nikdy předtím. Nová studie ale upozorňuje na nečekaný problém. Samotný asteroid už sice naši planetu neohrozí, vědci se však obávají, že by do jeho osudu mohl zasáhnout někdo úplně jiný: lidstvo. A důsledky by mohly zkomplikovat jedinečný vědecký experiment.
Slunce ukázalo svou dosud neznámou tvář. Nejvýkonnější sluneční teleskop na světě zachytil rekordně ostré snímky, na nichž vědci poprvé jasně spatřili drobné víry plazmatu. Právě ty mohou vysvětlit, proč naše hvězda čas od času vyšle do vesmíru ničivé erupce.
Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Čtrnáct let práce v nehostinném prostředí si vybírá svou daň. Nové snímky z Marsu ukázaly, jak výrazně se během let opotřebovala kola roveru Curiosity. Přesto robot pokračuje v průzkumu Rudé planety a připomíná, že i zdánlivě obyčejná fotografie může vypovídat o hranicích lidské techniky i o tom, jak blízko bychom mohli být vlastní cestě na Mars.
Milovníci noční oblohy, zbystřete. Nad našimi hlavami se už brzy může odehrát podívaná, kterou většina lidí za život spatří jen jednou. Hvězda T Coronae Borealis se po zhruba 80 letech znovu výrazně rozzáří, na krátkou dobu ji bude možné zahlédnout i bez dalekohledu.
Musí to být krátké a musí to být hned, zněly požadavky kolegyně jaderného fyzika Václava Otakara Kostrouna, když jej v červnu 1977 požádala o nahrání vzkazu pro vesmírnou sondu Voyager. Vědec žijící v USA měl na rozmyšlenou jen pět minut. Nakonec zvolil pozdrav „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!"
Milovníci noční oblohy se mají na co těšit. Už za pár dní vrcholí meteorický roj Perseid, který každoročně patří k nejkrásnějším nebeským úkazům. Letos navíc budou podmínky naprosto ideální. Pokud vyjde počasí, lidé mohou během jediné noci spatřit desítky „padajících hvězd“.
Už za pár dní zasáhne Měsíc pět tun kovu z rakety SpaceX. Horní stupeň rakety Falcon 9, který před více než rokem pomohl dopravit dvě lunární mise do vesmíru, narazí do měsíčního povrchu. Letět bude rychlostí kolem 8700 kilometrů za hodinu a podle vědců po sobě zanechá mohutný oblak prachu i nový kráter.
Naše galaxie Mléčná dráha možná v dávné minulosti prošla dramatickou proměnou, která navždy změnila její podobu. Podle nové studie se její galaktický disk – plochá spirálovitá část, kde se nachází většina hvězd včetně našeho Slunce – mohl během své historie převrátit o více než 90 stupňů. Astronomové se domnívají, že k této události mohla přispět dávná srážka s jinou galaxií.
Na mimořádnou astronomickou podívanou se mohou lidé těšit ve středu 12. srpna. Česko čeká výrazné částečné zatmění Slunce a v noci pak bude možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude svým svitem rušit noční oblohu. Stejná situace se znovu ve světě odehraje až v roce 2045, ale v USA.
Černobílá panoramatická fotografie z Marsu skrývala víc než jen působivou scenérii. Vědci na ní objevili jemné struktury v hornině, které ukazují na silný vítr a na to, že Mars měl kdysi jinou atmosféru než dnes.
Dva naprosto odlišné světy spojuje nečekaná záhada. Vědci na trpasličí planetě Pluto i na největším měsíci Saturnu Titanu našli stejnou dosud neznámou chemickou látku. Přestože oba světy dělí miliardy kilometrů a jsou úplně jiné, vykazují identický chemický podpis.
Pluto mělo být jen zamrzlým světem na okraji Sluneční soustavy. Nová analýza dat ze sondy New Horizons ale ukázala, že na jeho povrchu probíhají dramatické procesy. Vědci na snímcích poprvé objevili obří sesuvy ledu, které se po stěnách kráterů valily i desítky kilometrů. Ten největší zabírá plochu zhruba 130 kilometrů čtverečních – dost na to, aby zasypal celé město velikosti Plzně.
Čtyřicet let se zdálo, že z centra Mléčné dráhy vystupuje obří útvar připomínající pozůstatek dávné kosmické exploze. Astronomové nabízeli jedno vysvětlení za druhým, žádné ale neobstálo. Nová studie nyní ukazuje, že se vědci možná celou dobu dívali špatným směrem. Záhada, která mátla generace badatelů, má překvapivě prosté řešení.
Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Australské úřady řeší záhadu jako vystřiženou ze sci-fi filmu. Na plážích ve státě Queensland se během jediného víkendu objevilo hned šest podivných stříbrných koulí. Kvůli obavám, že mohou obsahovat nebezpečné chemické látky, se část pláže okamžitě uzavřela a na místo vyrazili hasiči. Teď už ale odborníci tuší, odkud tajemné objekty pocházejí.
Družice Kostka, kterou vyvinul a sestavil studentský tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT), krouží od úterního rána na oběžné dráze Země. Startu rakety Falcon 9 společnosti SpaceX přihlížely v úterý ráno v aule Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) desítky studentů i dalších diváků.
Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik, do kdy na planetě zřejmě přežije poslední zelený organismus. Jejich výpočty přinášejí překvapivě optimistickou zprávu, ale zároveň ukazují, co nakonec rozhodne o osudu celé biosféry.
Na první pohled připomíná slavnostní ohňostroj. Ve skutečnosti ale nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje jedny z nejstarších hvězd v celé Mléčné dráze. Astronomové v nich hledají odpovědi na otázky, jak se vesmír postupně proměnil v místo, kde mohly vzniknout planety, chemické prvky nezbytné pro život a nakonec pak i my sami.
