Kosmická loď Sojuz úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice
Nová posádka tvořená Rusem, Američankou a Francouzem má strávit na ISS šest měsíců. Připojí se k trojici dosavadních obyvatel orbitálního komplexu.
Vesmír
Obrazem: Superúplněk fotili lidé po celém světě. S letadly, s býkem i s Leninem
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
Tak velký a jasný Měsíc jsme neviděli 68 let, těší se na superúplněk astronomové
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
Čeští astronomové objevili už tisící proměnnou hvězdu, na pět set objevů jim stačily tři roky
V mezinárodním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd, nezahrnuje ale všechny objevy. Počet známých proměnných hvězd se proto podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu odhaduje na 400 000. Proměnnými se nazývají hvězdy, jejichž jasnost se v čase mění.
Lucembursko vytvořilo zákon o "vesmírné těžbě", první misi plánuje do tří let
Jako první evropská země předložilo Lucembursko zákon o těžbě v kosmu. Lucemburský premiér Xavier Bettel uvedl, že chce, aby se Lucembursko stalo centrem výzkumu a vývoje v dobývání surovin ve vesmíru. Oznámil také, že první průzkumnou misi by rád zahájil do tří let. Zákon upravuje právní podmínky těžby na planetkách a jiných nebeských tělesech. Na nebeských tělesech poblíž Země se podle odborníků nacházejí kovy a minerály, na planetkách například vzácná platina.
Jak se domluvit s mimozemšťany? Jen pozdrav by trval stovky let, tvrdí vědci
Americký sci-fi film Arrival (Příchozí), který v listopadu zamíří do českých kin, vypráví o elitní lingvistce Louise Banksové (Amy Adamsová) a její snaze vyvinout komunikaci, pomocí níž by se s návštěvníky z vesmíru lidstvo domluvilo. Koordinátor britského Institutu pro výzkum mimozemské civilizace, jenž má něco podobného v reálném světě na starosti, říká, že by zřejmě zkoušel domluvu pomocí binárního kódu, tedy jedniček a nul. Mírní však nadšence: i pouhý pozdrav by trval stovky let.
Japonci vyšlou ohňostroj na oběžnou dráhu. Noční oblohu promění v záplavu padajících hvězd
Japonský start-up ALE pracuje na vývoji neobvyklého ohňostroje – umělých meteorů, které chce vypouštět z vlastního satelitu na oběžné dráze. Různobarevné meteory přitom mají svítit jasněji než ty skutečné. První test je naplánován už na rok 2018, o dva roky později by světelná show mohla být součástí zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Tokiu.
Modul Schiaparelli se roztříštil o povrch Marsu, náraz ho zničil. Projekt ExoMars je v ohrožení
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Vlastník Amazonu chce osídlit blízký vesmír a ze Země udělat chráněný park
Majitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos jako osmnáctiletý mladík snil o tom, že vybuduje kosmické hotely, zábavní parky a velká sídliště pro tři miliony lidí na oběžné dráze, aby se postupně z naší rodné planety stal chráněný přírodní park. Zdálo se to bláhové. Teď mu je o 34 let více, vlastní miliardy dolarů a investuje do vývoje kosmických raket.
Foto: Jak se dělá kometa? To vám nově ukážou v pražském planetáriu. A funguje tu i černá díra
Hvězdy na pražské obloze uvidíte zřídka. V planetáriu můžete každý den (kromě pátků); teď lépe než kdy předtím. Mají nový projektor.
Nová posádka mezinárodní vesmírné stanice odstartuje 19. října, stráví tam pět měsíců
Ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že vyřešila technický problém, který minulý měsíc vedl k odložení startu vesmírné lodi s lidskou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ruská loď, která má dopravit na ISS novou tříčlennou posádku, odstartuje 19. října. K odložení přiměl Rusko test lodi na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, při němž vyšly najevo blíže neupřesněné problémy. Roskosmos nyní uvedl, že problémy během testování způsobil kabel k přistávacímu systému. Testy byly kompletně zopakovány. Sojuz má k ISS dopravit ruské kosmonauty Sergeje Ryžikova a Andreje Borisenka a amerického astronauta Shanea Kimbrougha, kteří mají nahradit tři ze šesti členů stávající posádky.
Miliardář Musk chce kolonizovat Mars. Jeho firma vyvíjí obří vesmírnou raketu pro 100 lidí
Nové výkonné motory podle Muskovy vize umožní meziplanetárnímu plavidlu cestu urazit místo dosavadních šesti až devíti měsíců za něco málo přes tři měsíce. S plně funkčním dopravním systémem by se cena "letenky" prý mohla dostat přibližně na 200 tisíc dolarů. Ke snížení nákladů podle Muska přispějí nové, lehčí materiály, znovu použitelné technologie a výkonnější motory.
Objeví Čína mizozemšťany? Země uvedla do provozu největší teleskop na světě
Čína v neděli uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Kolos o průměru 500 metrů byl vybudován v průběhu pěti let a vyžádal si náklady asi 180 milionů dolarů.
Čínská vesmírná stanice spadne na Zemi. Nikdo neví kdy ani kam
Kusy vesmírné stanice, které můžou podle některých odhadů vážit až 100 kilogramů, dopadnou v druhé polovině příštího roku na Zemi. Čínské úřady odmítají tvrzení o tom, že nad stanicí ztratily kontrolu, a tvrdí, že zbytky lodě nezpůsobí žádnou škodu. Nedovedou přitom ale přesně určit, kdy na Zemi dopadnou. Podle odborníků nelze kvůli tomu určit ani místo. Vesmírná stanice přestala komunikovat už v březnu letošního roku.
Části raketoplánů, raket či vesmírné stanice jsou poprvé na veřejnosti. Najdete je v Bratislavě
Na světové výstavě kosmonautiky Cosmos Discovery se mohou diváci dotknout měsíčních kamenů, usednout do řídící kabiny raketoplánu nebo vstoupit na palubu vesmírné stanice. Čeká vás skvělá zábava i mnoho nových poznatků pro celou rodinu. Některé exponáty poprvé opustily půdu Spojených států a vydaly se na expozici Cosmos Discovery do Incheba Expo v Bratislavě.
Čína vypustila do kosmu druhou experimentální laboratoř
Čína dnes vypustila do kosmu svou druhou experimentální laboratoř Tchien-kung 2. Podle analytiků jde o další známku čím dál tím větší vyspělosti vesmírného programu, který pokračuje s podporou čínské armády. Informovala o tom agentura AP. Tchien-kung 2 vynesla do vesmíru raketa Dlouhý pochod 7, která odstartovala dnes krátce po 22:00 místního času (16:00 SELČ) ze střediska Ťiou-čchüan na okraji pouště Gobi v severní Číně. Jde o další fázi příprav na umístění vlastní stálé vesmírné stanice s kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země. Ta by podle plánů Pekingu měla fungovat kolem roku 2022.
Měsíc v pátek nabídne úplněk i zatmění. Bude vypadat jako začazený sazemi, říká astronom
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
NASA vyslala do vesmíru "vysavač". Nasbírá vzorky z asteroidu, který může ohrozit Zemi
Sonda Osiris-Rex stráví ve vesmíru sedm let. Během mise má nasbírat vzorky z asteroidu Bennu. Ten by mohl koncem 22. století ohrozit planetu Zemi.
Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Záhada rozluštěna. Tajemný signál z vesmíru má pozemský původ
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.