„Na Bachmut je vedený plošný útok, občas jsou boje i v ulicích blízko nás, ale nejsme vojáci, nejsme tam abychom bojovali. Snažíme se v tom blázinci střídat. Je to skousnutelné, ale ne na dlouho, určitým způsobem to je peklo,“ říká český dobrovolník ze skupiny Phoenix, která mj. ošetřuje zraněné přímo na frontě. „Deník dobrovolníka vznikl jako odreagování se. Je to mentální vzpruha,“ dodává.
Obyvatelé ukrajinského frontového města Bachmutu žijí bez tepla, elektřiny, paliva a vody v obytných domech poškozených ruským ostřelováním. Na místě pomáhají dobrovolníci, kteří lidem dodávají malá kamna na dřevo. I přesto musí být někteří lidé kvůli zdravotním problémům a příchodu zimy evakuováni.
David Suslík je jedním z lidí, kteří stojí za projektem Vlna pomoci. Ten umožnil a umožňuje, aby se tisíce dobrovolníků mohly co nejlépe organizovat při pomoci lidem. Ať už to bylo v nemocnicích v době epidemie covidu, nebo v posledních měsících při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. "Není nad to, když přijdete s něčím, co někomu opravdu pomůže," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Tuzemské humanitární organizace díky podpoře českých dárců doručily na Ukrajinu stovky tun humanitární pomoci či vojenského vybavení. "Dárcům patří velké poděkování, jsme rádi, že nečekají, až pomůže někdo jiný," vzkazuje například Miroslava Jirůtková z Českého červeného kříže.
I po roce od ničivého tornáda, které se prohnalo pěti obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku, existují dobrovolníci, kteří v těchto místech každodenně pomáhají nebo se tam pravidelně vracejí. Reportéři Aktuálně.cz s několika z nich mluvili přímo na místě. Práce tu je ještě hodně a budeme pomáhat, jak dlouho to bude potřeba, shodují se.
Město je ostřelované každý den. Severodoněck za řekou už téměř celý ovládli Rusové, přesto někteří lidé z Lysyčansku změnili své rozhodnutí a odmítli se evakuovat. Za hřmění bomb nechávají hrát své děti venku. Reportér Rádia Svobodná Evropa se na frontové linii obyvatel ptal, proč nechtějí v takové situaci opustit své domovy.
S manažerem Open Society Fund Robertem Baschem o vlivu George Sorose i o tom, proč úspěšné lidi láká filantropie.
V programu Dobro-druzi motivuje Nadace Via už osm let mladé lidi k tomu, aby pomáhali druhým a starali se o své okolí. Děti a dospívající tak mohou za podpory nadace pořádat benefiční akce, sousedské aktivity či přispět k obnově krajiny. Nyní nadace nabízí také podporu při organizování benefičních akcí pro Ukrajinu. Projděte si několik inspirativních příběhů.
Zatímco na ukrajinské straně hranice čekají uprchlíci v mrazu i několik hodin, na druhé straně už na ně čeká pomoc. Řidiči-dobrovolníci je odvážejí dál do vnitrozemí. Mnohde je jich více, než je potřeba. Někteří ani zájemce o odvoz neseženou. Pokud nejste domluveni na převozu konkrétních lidí, raději na hranice nejezděte, je efektivnější poslat peníze organizacím, radí jeden z řidičů.
Končící rok nepřinesl jen politické kauzy, smutné příběhy obětí pandemie či rozhádanou společnost v otázce očkování. Napsal i kapitoly s dobrým koncem, příběhy lidí, kterým nejsou lhostejné osudy druhých a jako dobrovolníci pomáhají. A mezi pozitivní příběhy patří i ty, které popisují lidi, kteří to i přes svůj handicap nevzdali. Takto je v roce 2021 zaznamenal deník Aktuálně.cz.
Přesně před půl rokem poznali lidé v několika vesnicích na jihu Moravy sílu tornáda. Poškodilo či zcela zničilo tam stovky domů. Mnozí je dosud opravují, nebo rovnou musí stavět nové. Reportér Aktuálně.cz zjišťoval, jak budou prožívat vánoční svátky a vydal se do postižených míst spolu s dobrovolníky, kteří tam pomáhají a rozvážejí po rodinách stovky vánočních dárků.
Přesně před půl rokem poznali lidé v několika vesnicích na jihu Moravy sílu tornáda. Poškodilo či zcela zničilo tam stovky domů. Mnozí je dosud opravují, nebo rovnou musí stavět nové. Reportér Aktuálně.cz zjišťoval, jak budou prožívat vánoční svátky, a vydal se do postižených míst spolu s dobrovolníky, kteří tam pomáhají a rozvážejí po rodinách stovky vánočních dárků.
Babeta Schneiderová žila sedm let v Anglii. Vypracovala se tam z pokojské až na provozovatelku sítě hotelů. A naučila se peníze nejen vydělávat, ale také je částečně vracet společnosti. "Umím vydělávat peníze, ale to mě samo o sobě nenaplňuje. Dobrý pocit mám až tehdy, když se ty peníze promění v účinnou pomoc," říká. Za svou charitativní činnost nyní získala Cenu Via Bona.
František Kynčl je vyučený zahradník a živil se v oboru. Pak se ale podle jeho vlastních slov jeho srdce „dotkla Boží láska“ a on zcela změnil svůj život. Začal pracovat v Technických službách Tábor a uklízet město spolu s bezdomovci. Za hodinu úklidu jim dával stravenku. V říjnu se stal laureátem Ceny Via Bona. Tou Nadace Via zviditelňuje téma dárcovství, filantropie a dobročinnosti.
Daniela, Erika, Elizabeth a Petr jsou děti z Dětského domova Čeladná na severní Moravě. V sychravých podzimních dnech se vydali na charitativní cyklojízdu k Baltskému moři. Za pouhých pět dnů zdolali 580 kilometrů a vybrali přes sto tisíc korun na seniory a předčasně narozené děti.
Více než měsíc po řádění tornáda zůstávají pro lidi bez střechy či celého domu největší nadějí dobrovolníci. Když Aktuálně.cz mapovalo situaci v obcích, opakovaně potkávalo party řemeslníků či hasičů, díky kterým denně přibývají například nové střechy domů. Ti ale upozorňují, že by kromě jiného potřebovali nejen více dobrovolníků, ale také lepší koordinaci, aby je mohli co nejlépe využít.
Přestože v místech postižených tornádem práce rychle postupují a domy už má provizorní zastřešení, v žádném případě ještě není konec na dohled. Bouře zničila na 1200 domů a lidé dál potřebují pomoc dobrovolníků. Úřady i hasiči však vyzývají, aby se zájemci vždy hlásili předem a domluvili se, kde a jak budou pomáhat. Jinak naopak mohou záchranné práce komplikovat.
Stopa po tornádu, které se přehnalo jižní Moravou, je podle meteorologů 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká. V cestě ničivé síle stály například obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Ojedinělá bouře si s sebou vzala nejméně šest lidských životů. Ve zpustošených obcích pomáhá 700 hasičů a policistů. Lidé do sbírek poslali už stovky milionů korun.
Pohled na množství silně poničených domů v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku může vyvolávat pocit zkázy a zmaru. Zároveň je ale mezi lidmi cítit obrovská sounáležitost, snaha vnímat neštěstí druhých a co nejvíce jim pomoci. Reportér Aktuálně.cz mluvil v jihomoravském městečku s lidmi, kteří přijeli pomáhat, i těmi, kteří naopak pomoc s vděkem přijímají.
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
