Ze srdce děkujeme všem. Češi na pomoc válčící Ukrajině poslali už přes čtyři miliardy

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
27. 6. 2022 15:38
Tuzemské humanitární organizace díky podpoře českých dárců doručily na Ukrajinu stovky tun humanitární pomoci či vojenského vybavení. "Dárcům patří velké poděkování, jsme rádi, že nečekají, až pomůže někdo jiný," vzkazuje například Miroslava Jirůtková z Českého červeného kříže.

Čtyři měsíce uplynuly od chvíle, kdy na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Češi reagovali nebývalou solidaritou s napadeným národem. A do různých sbírek přispívají nadále, byť zájem klesá. Redakce Aktuálně.cz oslovila šest největších humanitárních organizací, které pomoc Ukrajině či uprchlíkům zajišťují. A také ukrajinské velvyslanectví v Praze, které společně s českým ministerstvem obrany zřídilo finanční sbírku na nákup zbraní.

Celkem Češi v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu darovali kolem 4,25 miliardy korun. Nejvíce poslali organizaci Člověk v tísni - téměř dvě miliardy korun. Ukrajinské velvyslanectví pak od dárců obdrželo 1,3 miliardy.

"Vlna solidarity v prvních týdnech fungování sbírky byla enormní a je pochopitelné, že podpora dárců se postupně snižuje. Ukrajinci ale naši pomoc budou ještě nějakou dobu potřebovat, a proto jsme rádi, že na sbírkovém účtu prostředky stále přibývají, i když pomalejším tempem," říká Kristýna Bardová z organizace Post Bellum, které se dosud podařilo shromáždit Přes 300 milionů korun.

Foto: Člověk v tísni

Člověk v tísni

Na konto neziskové organizace Člověk v tísni se od začátku výzvy SOS Ukrajina sešlo téměř dvě miliardy korun a půl milionu darů. Některé dary ze zahraničí či ze zaměstnaneckých sbírek stále přichází, ač se podpora dárců postupně snižuje.

"Tak to ale bývá vždy, že příspěvky přichází v prvních týdnech krize. Kdo daroval, možná časem daruje ještě jednou, ale pravidelně nikoliv. Není to však nic neobvyklého, podobný průběh mají naše sbírky vždy," vysvětluje ředitel humanitární organizace Šimon Pánek.

Na východě Ukrajiny je nyní podle něj pro lidi potřeba zajistit hlavně potraviny, hygienické potřeby a vodu. Na západě Ukrajiny pak podporu potřebují obce, které ubytovávají uprchlíky. "Místní solidarita i zdroje po měsících oslabují, což je logické," doplňuje Pánek.

Člověk v tísni pomáhá zejména s distribucí humanitární pomoci. Přímo na Ukrajině nyní pracuje 189 zaměstnanců. Organizace mimo jiné dodala stovky litrů pitné vody ke dvěma tisícům lidí, kteří se ukrývají ve sklepech ve městě Adijivka v Doněcké oblasti. Od léta se chce organizace podílet i na základních opravách domů a bytů v některých osvobozených územích. A pomáhá i v Česku - například s ubytováním ukrajinských uprchlíků nebo vzděláváním jejich dětí. 

"Chtěl bych poděkovat za fenomenální vlnu solidarity, jak ve formě příspěvků organizacím, které na Ukrajině pomáhají, tak i ve formě pomoci a podpory uprchlíkům. Pro nás je to zároveň velký závazek dobře svěřené peníze použít," vzkazuje dárcům Pánek.   

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy