Dobrovolníci odpracovali přes náš systém 200 tisíc hodin, říká spoluautor Vlny pomoci

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
3. 7. 2022 16:13
David Suslík je jedním z lidí, kteří stojí za projektem Vlna pomoci. Ten umožnil a umožňuje, aby se tisíce dobrovolníků mohly co nejlépe organizovat při pomoci lidem. Ať už to bylo v nemocnicích v době epidemie covidu, nebo v posledních měsících při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. "Není nad to, když přijdete s něčím, co někomu opravdu pomůže," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
David Suslik je jedním ze zakladatelů projektu Vlny pomoci.
David Suslik je jedním ze zakladatelů projektu Vlny pomoci. | Foto: Radek Bartoníček

Kdy jste začal o projektu Vlna pomoci přemýšlet poprvé?

O tom, že využijeme naši aplikaci pro dobročinné účely, jsme začali přemýšlet ještě před pandemií. Chtěli jsme ji nabídnout neziskovým organizacím pro zlepšení koordinace dobrovolnictví, což jim podle nás chybělo. Ale samotná aplikace začala vznikat ještě dřív.

Kdy to bylo?

Tak to musíme jít ještě více do minulosti, do úplných začátků našeho podnikání, kolem roku 2005.

Vy jste se vždycky točil kolem kultury, je to tak?

Kultura mě vždycky bavila, a to nejen jako návštěvníka. Začínal jsem v 15 letech jako brigádník, který tahal bedny muzikantům na koncerty v Lucerně. Postupně jsme si z toho udělali s Jáchymem Pospíšilem živnost a začali jsme sami nabírat brigádníky. Jenže jsme brzy zjistili, že to je peklo. Protože pokud něco takového děláte, tak je to práce velmi různorodá, od rána do noci, někdy potřebujete deset lidí, jindy třicet nebo padesát. A to nárazově. Opravdu je šílené to uřídit.

Takže jste přemýšleli, jak to ukočírovat.

Kontaktovali jsme spolužáka ze základní školy Petra Jaroše, o kterém se říká, že snad vyrostl v počítači. Řekli jsme mu, že nemůžeme sehnat nikde takový nástroj, který by nám umožnil organizovat brigádníky, registrovat je, plánovat, prostě toto všechno. Nakonec se k nám přidal ještě Matěj Štěpán a z této spolupráce vznikla dnešní firma Shameless, která je největší u nás na "dodávání" bedňáků (pracovníků, kteří převážejí a staví konstrukce či aparaturu, pozn. red.) na kulturní akce. Ročně odbavíme přes tři tisíce eventů. Bez zmiňované aplikace by to nebylo možné. 

A jak došlo k tomu, že jste ji začali poprvé ve velkém využívat v době pandemie covidu?

Kromě zmiňované firmy máme ještě jednu, která aplikaci poskytuje po celé Evropě. A když nastala pandemie, tak obě firmy přišly během týdne o veškerý obrat. Představte si, že něco budujete 15 let a za týden je všechno pryč. Brzy šly do háje také všechny rezervy, takže jsme přemýšleli, co budeme dělat. Nikdo nevěděl, jak dlouho bude pandemie trvat.

Co jste udělali?

Věděli jsme, že Český červený kříž nabírá dobrovolníky a připravuje se na pandemii. A věděli jsme, že organizuje dobrovolníky přes obyčejný Google formulář a sdílené excelové tabulky, což bylo hrozně komplikované.

Začali jsme jim ukazovat náš systém. Na začátku se to moc nedařilo, ale během léta jsme se domlouvali, že pokud se pandemie vrátí, tak zkusíme sehnat sponzory a rozjet spolupráci. Sehnali jsme sponzora a začali přes aplikaci registrovat do systému poměrně velké množství lidí. Do dnešního dne jich jen v systému Českého červeného kříže evidujeme skoro 10 tisíc.

Což je přesně kdo?

Český červený kříž začal používat aplikaci nejdříve na organizování zájemců o základy moderního ošetřovatelství. A když se vrátila pandemie, tak pomohl desítkám nemocnic, které nutně potřebovaly zajistit dobrovolníky. Velmi jim to usnadnilo komunikaci, nábor, registraci, zaškolování a další věci. To byl náš ostrý start. Potom se začaly nabalovat další organizace. 

A jak reagovala samotná Vlna pomoci v době útoku Ruska na Ukrajinu?

Když postupně uhasínala pandemie covidu, tak jsme přemýšleli, jestli se pustíme do nějakého jiného druhu dobrovolnictví mimo toto krizové. Mysleli jsme, že se budeme věnovat klasickému dobrovolnictví, jako je třeba sázení stromů nebo pomoc seniorům. Jenže přišla válka na Ukrajině a bylo třeba organizovat pomoc, která byla ještě mnohem masivnější a nárazovější než cokoliv jiného předtím.

Kdy jste se do této pomoci zapojili?

Volali mi z neziskové organizace Letokruh, že potřebují naši pomoc pro neziskovku, která organizuje veškeré překladatele v Kongresovém centru v Praze. Tam vzniklo velké Krajské asistenční centrum pomoci uprchlíkům. Řekli mi, že potřebují organizovat 220 lidí denně. Začali jsme to plánovat. Během 24 hodin se sice všechno mnohokrát změnilo, ale pak nastal den okamžik, kdy nám bylo oznámeno: Tak to spusťte. 

Jak těžký byl tento začátek? 

Velmi. Celé to bylo obrovsky hektické, uprchlíků přibývalo, ve finále jsme měli s kolegy šest hodin na spuštění systému. Měli jsme velký strach, že to nemusí fungovat stoprocentně, ale zároveň jsme tomu věřili. Takže jsme to spustili a začali registrovat první dobrovolníky. První den byly v systému směny pro 18 lidí, potom pro 220, 300, 400 a za týden jich bylo 500 denně. A během měsíce se do systému zaregistrovalo asi osm tisíc uživatelů, během dvou měsíců přes 12 tisíc. Do dnešního dne odpracovali dobrovolníci přes náš systém kolem 200 tisíc hodin. Když se na to s odstupem času koukám, tak je obdivuhodné, co všechno se v tak krátkém čase zvládlo. 

Jak tomu pomohla propagace projektu třeba přes Aktuálně.cz?

Určitě to byla velká pomoc. Byli jsme rádi, že se takto dostal projekt do širokého povědomí a přicházelo na něj stále větší množství lidí. Za to fakt děkujeme.

Přicházejících uprchlíků ubývá, možná je čas na nějakou první rekapitulaci. Jste šťastný, že se vše podařilo a i díky vám Česko pomohlo tolika lidem?

Jsem rád, že systém funguje. Když jsem viděl tu hektičnost a náročnost, tak jsem byl rád, že jsme opravdu někomu ušetřili práci. Spousta věcí v životě mi přijde, že existuje bez většího užitku, ale není nad to, když přijdete s něčím, co někomu opravdu pomůže. A ti, kterým to pomáhá, vám to také sdělí. Takže původní stres se změnil ve spokojenost.

Z čeho jste měl největší radost?

Asi to bylo ve chvíli, kdy jsme věděli, že se do systému dokáže zaregistrovat i člověk, kterému je 87 let. Naklikal si dobrovolnickou směnu den před svými narozeninami a šel tlumočit. To pro nás bylo velmi důležité, protože jsme měli od začátku obavy, jestli naším systémem nevyškrtneme část společnosti, která není s digitalizací tak sžitá.

Ale realita nám ukázala, že naše obava je zbytečná. Registrovali se lidé v hodně širokém věkovém spektru, přes šest tisíc lidí se aktivně zúčastnilo alespoň jedné směny, přes systém napsali 97 procent zpětných vazeb. Z toho jsme měli nejlepší pocit, viděli jsme, že pomáháme nejen organizacím a společnosti, ale obecně každému, kdo se dobrovolnictví účastnil a pomohl tak více než 100 000 uprchlíkům v Praze a Středočeském kraji. To vám samozřejmě udělá radost,

Nad čím přemýšlíte dál?

Začali jsme náš systém používat také na Slovensku a uvažujeme o dalších zemích. Hledáme pro Vlnu pomoci velkého partnera, který nám pomůže systém rozšířit a posunout na další úroveň. Stále ho musíme pilovat, aplikace je nekonečný proces. Přichází nové nástroje, nové komunikační kanály, jde o spoustu a spoustu funkcí. Náš systém je teď možné napojovat na banky, automatické SMS brány a další věci. Takže jsme mohli například dobrovolníky upozorňovat, že jim za tolik a tolik hodin začíná směna. Čím více systém automatizujete, tím víc šetříte lidem čas a zlepšujete jejich komfort. Takže máme před sebou stále spoustu práce. A do toho pochopitelně jedeme naplno s naší firmou na bedňáky, protože letos je kulturních akcí obrovské množství.

Video: Nejprve uprchlíkům pomůžeme a až potom budeme počítat. Je to naše povinnost, říká Stanjura

Kdyby Putin nevedl válku, jsem si jistý, že bychom původní rozpočet dodrželi. Teď ale očekáváme největší inflaci za 25 let, říká ministr financí. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy