Velkými lákadly letošních Dnů NATO jsou americké bombardéry B-52 Stratofortress a B-1B Lancer. Tento letoun disponující technologii stealth, díky níž umí být neviditelný pro radary, je v Mošnově poprvé. Diváci viděli také například osvobození uneseného letadla nebo akrobatické kousky italské letecké skupiny Frecce Tricolori.
Tisíce lidí vyrazily na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které začaly na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. V okolí letiště se tvoří kolony, situace je ale klidnější než v předchozích letech. Na Dny NATO přijel i premiér Bohuslav Sobotka. Svou přítomnost zdůvodnil tím, že jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě a otázka bezpečnosti je dnes mimořádně aktuální. Dnů NATO se letos účastní vojenské, bezpečnostní a záchranářské jednotky z rekordních 21 zemí. Lidé uvidí například americké bombardéry B-1B Lancer a B-52 Stratofortress, konvertoplán CV-22B Osprey, letoun KC-135 Stratotanker pro doplňování paliva za letu či speciální ženskou jednotku jordánské armády v akci.
Případ údajně předraženého nákupu letounů CASA, v němž je obviněna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová a exšéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk, se vrací k došetření. Rozhodl o tom na pátečním neveřejném zasedání obvodní soud pro Prahu 6.
Aero Vodochody uspořádalo předváděcí akci pro generály a nákupčí vojenské techniky z 12 zemí z celého světa s cílem pochlubit se novou technikou v plánovaném nástupci slavných podzvukových letounů L-39 Albatros zvaném L-39NG (Next Generation). Akce měla pomoci najít potenciální kupce pro zatím vyvíjená letadla, která by firma ráda začala vyrábět v roce 2018.
Irácké síly podporované koalicí v čele s Američany již získaly kontrolu nad polovinou území, které v zemi ovládali ozbrojenci z Islámského státu. Během své návštěvy Bagdádu to uvedl náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Zástupce Johna Kerryho rovněž oznámil, že Washington poskytne Bagdádu pomoc v hodnotě 181 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč) na řešení humanitární krize, se kterou se Irák potýká navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo na bojišti. I přes několik velkých porážek v uplynulých měsících však Islámský stát stále kontroluje Mosul, druhé největší irácké město. Irácká armáda chce dobýt město do konce roku.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl, že rozhodnutí nasadit vojáky na Gotland svědčí o tom, že si země uvědomuje vážnost bezpečnostní situace s ohledem na ruskou anexi Krymu a "rostoucí tlak" Ruska na pobaltské státy. Na ostrově s okamžitou platností zůstává 150 vojáků, kteří tam nyní pobývají v rámci výcviku. "Neznamená to ale, že bychom se obávali invaze," uvedl vrchní velitel švédské armády Micael Bydén.
Klid zbraní v Sýrii, který dojednaly Spojené státy a Rusko, se daří až na ojedinělé incidenty dodržovat. Kreml nicméně nabádá Američany k tomu, aby uplatnili svůj vliv a přiměli ozbrojené skupiny, které ho porušují, aby zastavily boje proti syrským vládním jednotkám. Podle nich právě tyto skupiny mohou narušit zahájení mírového procesu v zemi. Příměří vítá i Saúdská Arábie, která podporuje rebely bojující proti režimu Bašára Asada.
Klid zbraní, vyhlášený na východě Ukrajiny počátkem září, selhává. Ukrajinská armáda podle Kyjeva ztratila za posledních 24 hodin v Donbasu tři vojáky. Prezidentský mluvčí oznámil, že separatisté použili poprvé od vyhlášení příměří těžké zbraně, když zaútočili na armádu v Luhanské oblasti. Při čtvrthodinové přestřelce byli zabiti dva ukrajinští vojáci. Podle povstalecké agentury DAN se střílí hlavně v okolí Doněcka, který drží separatisté. Kyjev z oblasti hlásí jednoho mrtvého a jednoho pohřešovaného vojáka, o ztrátách povstalců nejsou žádné zprávy. Podle mluvčího separatistů armáda u Doněcka ztratila dokonce deset mužů. Příměří vyhlášené k zahájení školního roku bylo od jara 2014 už deváté.
Letectvo Spojených států zlikvidovalo na konci srpna mluvčího teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Muhammada Adnáního. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo obrany, které tak ukončilo spekulace o příčině smrti druhého nejvýše postaveného muže IS. K jeho zabití se již dříve přihlásili rovněž Rusové, což ale Washington označil za nesmysl. Adnání zahynul podle prohlášení islamistů 30. srpna v Aleppu, kde dohlížel na operace IS. USA ve stejný den potvrdily, že v této oblasti podnikly letecké údery, výsledky této operace však zveřejnily až nyní po její podrobné analýze. Moskva se naopak k autorství náletu přihlásila už den po jeho smrti, což USA označily za vtip.
Myšlenka evropské armády dostává po očekávaném odchodu Británie z Evropské unie nové obrysy. Berlín i Paříž chtějí výrazně prohloubit spolupráci armád unijních zemí a vytvořit stálé velitelství pro civilní a vojenské mise EU. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do připravovaných návrhů Německa a Francie. O cestě k evropské armádě budou debatovat premiéři a prezidenti 27 zemí EU bez Británie na pátečním neformálním summitu v Bratislavě. Otevřít tuto otázku chce například český premiér Bohuslav Sobotka. Podle Reuters je možné očekávat příslušné rozhodnutí o spolupráci v obraně do konce roku.
Z muničního skladu švýcarské armády v Aarau západně od Curychu zmizelo několik kilogramů výbušných prostředků. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany a civilní ochrany. Podle švýcarských médií zatím není jasné, zda výbušniny někdo ukradl, nebo jde pouze o chybu v evidenci. Postrádaný materiál se nacházel v muničním skladu vojenského školicího střediska v Aarau, kde ho střežil bezpečnostní systém. Ministerstvo neupřesnilo, jaký materiál zmizel. Podle médií se na místě skladují výbušniny, zápalné šňůry i roznětky, které všechny armáda řadí mezi výbušné prostředky.
Počet vojáků na generálním štábu české armády má příští rok vzrůst o 55 míst. O 15 se zvýší i počet civilních zaměstnanců. Počítá s tím systemizace generálního štábu, kterou by měla v pondělí schválit vláda. "Ke splnění úkolů vyplývajících z Koncepce výstavby armády České republiky 2025 je nutné posílit nebo nově zabezpečit schopnosti v některých oblastech činnosti Generálního štábu armády České republiky," zdůvodnil navýšení mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. V současné době má generální štáb 398 vojáků z povolání a 94 občanských zaměstnanců.
Hanna Hopko patří ke generaci, která tvrdě odmítá starý režim spojený s Viktorem Janukovyčem. Čtyřiatřicetiletá žena zastává v ukrajinském parlamentu podobnou pozici jako Karel Schwarzenberg. Rázná a energická politička byla jednou z aktivistek na Majdanu. Hopko silně věří v budoucnost Ukrajiny, která podle ní musí stát na vlastních nohou a nečekat, že za ni problémy vyřeší Evropa. Zároveň ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůrazňuje, že životním zájmem Ukrajiny je co nejsilnější EU. Rusku z Ekonomického fóra v polské Krynici vzkázala, že ukrajinská armáda je mnohem lépe připravená.
Tureckým silám a povstaleckým jednotkám podporovaným Ankarou se v neděli podařilo na severu Sýrie dobýt poslední pozici organizace Islámský stát (IS) u turecké hranice. S odvoláním na tureckou agenturu Anadolu o tom informovala agentura Reuters. Vytlačení radikálů z IS od turecké hranice bylo jedním z hlavních cílů nedávné turecké intervence do Sýrie. Pás území na syrsko-tureckém pomezí tak nyní ovládají buď kurdské milice nebo Turecko a jednotky jím podporované. Zatímco Kurdové mají pod kontrolou území od severovýchodní provincie Hasaká zhruba po řeku Eufrat a také okolí města Afrín, Turecko nebo jím podporovaní bojovníci nyní ovládají oblast mezi městy Azáz a Džarábulus.
Jednotky libyjské vlády národní jednoty zahájily další fázi ofenzivy, jejímž cílem je dobytí města Syrty z rukou radikálů z organizace Islámský stát (IS). S odvoláním na kabinet premiéra Fáize Sarrádže o tom informovala agentura AFP. "Boje začaly. Naše síly útočí na poslední pozice IS," potvrdil agentuře AFP jeden z členů vládních vojsk. Dobýt z rukou islamistů se prý již podařilo filiálku centrální banky a jeden hotel. IS ve městě nyní kontroluje jen část okrsku číslo tři na východě centra. Syrta, která leží na středomořském pobřeží asi 450 kilometrů východně od metropole Tripolisu, byla v Libyi hlavní baštou radikálů z IS. Město islamisté ovládali od loňského června.
Exploze na tržišti ve filipínském městě Davao zabila v pátek večer nejméně čtrnáct lidí, na šest desítek dalších utrpělo zranění. Policie tvrdí, že patrně vybuchla bomba. Davao je rodným městem prezidenta Rodriga Duterteho. Ten je v Davao na návštěvě, v době výbuchu ale v blízkosti tržiště nebyl. K útoku se přihlásila islamistická skupina Abu Sayyafa.
Při dvoudenním bombardování pozic kurdských separatistů na jihovýchodě Turecka zemřelo podle turecké armády 27 bojovníků zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V pátek se armáda také střetla na syrských hranicích se Syřany protestujícími proti stavbě dělící zdi. Zraněno bylo na třicet lidí.
To, co se momentálně děje v Turecku, stále více odporuje základním principům Severoatlantické smlouvy o hájení svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a právního státu. Čistky v turecké armádě už zasáhly přes 6 000 vlivných důstojníků a 12 generálů a admirálů. Pro NATO je to zásadní problém, shodují se experti oslovení Aktuálně.cz. Tak hlubokou krizi Aliance podle nich dlouho nezažila.
Během povinného vojenského výcviku v Norsku ženy i muži společně cvičí i bydlí na jednom pokoji. Podle studií, které si armáda nechala vypracovat, to účastnice vojenské služby v naprosté většině případů vítají. Společné soužití má zvyšovat vzájemnou toleranci a porozumění.
Švýcarské letectvo od pondělního odpoledne pátrá po své stíhačce F/A-18, která zmizela v horách v centrální části země. Osud pilota jednomístného stroje není znám, uvedla agentura DPA. Nadzvukový letoun zmizel podle večerního prohlášení ministerstva obrany u města Meiringen v oblasti průsmyku Susten, který spojuje kantony Bern a Uri. Švýcarsko naposledy přišlo o stíhačku F/A-18 loni v říjnu, dvojmístný stroj se zřítil ve východní Francii ve výcvikovém prostoru, který zde Bern spolu s Paříží provozují. Letos v červnu pak havaroval švýcarský vojenský letoun F5 nedaleko nizozemského vojenského letiště v Leeuwardenu. V obou případech se posádka zachránila.
