Desítky lidí byly zadrženy kvůli sérii žhářských útoků, jejichž terčem se staly úřední budovy a veřejné dopravní prostředky ve východobrazilském státě Rio Grande do Norte. Guvernér požádal centrální vládu o vyslání armády. Útoky začaly poté, co se úřady rozhodly zablokovat používání mobilních telefonů v místní věznici, uvedla agentura AP. Hlášeni nejsou žádní mrtví ani zranění.
Vojáci skončili pro údajné napojení na duchovního Fethullaha Gülena, kterého vláda obviňuje z osnování nezdařeného puče. Už dříve tento týden bylo zbaveno funkcí na 1700 důstojníků v souvislosti s rolí, jakou při nezdařeném převratu sehráli. Vláda také uzavře vojenské školy a velení armády podřídí ministerstvu obrany.
Erdogan v rozhovoru s televizní stanicí A Haber prohlásil, že všechny vojenské akademie budou nahrazeny nově vytvořenou národní vojenskou univerzitou. Všichni vojenští velitelé budou zároveň nově podléhat přímo ministru obrany, což armádu, jejíž část stála za převratem, plně podřídí civilnímu vedení země.
Turečtí vojáci zabili 35 kurdských bojovníků poté, co se povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK) pokusili zmocnit vojenské základny ve východoturecké provincii Hakkari. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele armády. V pátek zahynulo při střetech s Kurdy v Hakkari osm tureckých vojáků a více než 25 jich bylo zraněno. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za teroristickou organizaci ji kromě Ankary považuje také Evropská unie a Spojené státy. Ankara proti PKK vede znovu válku od loňského léta, kdy s ní přerušila mírový proces. Při násilnostech přišlo od té doby o život přes 40.000 lidí, většinou Kurdů.
Americká armáda přistoupila k největšímu ústupku na japonském ostrově Okinawa od roku 1972, když slíbila, že opustí 17 procent území. Současně mají Spojené státy na ostrově asi 30 000 vojáků a významnou leteckou základnu. Kolem toho se množí protesty obyvatel.
Turecká armáda a rozvědka by měly být pod kontrolou hlavy státu. Podle televize CNN Türk to ve čtvrtek navrhl prezident Recep Tayyip Erdogan v rámci reformy armády, o níž jednala nejvyšší vojenská rada. Nyní jsou armáda i tajná služba (MIT) podle ústavy pod kontrolou premiéra. Na zasedání se jednalo o reformách armády po nedávném pokusu o puč. Rada měla také projednávat obsazení postů uvolněných po zatčení desítek armádních důstojníků. V armádě bylo v souvislosti s pokusem o převrat z 15. července už zbaveno funkcí na 1700 důstojníků, včetně stopadesátky generálů a admirálů, což je asi 40 procent všech generálů a admirálů v zemi.
Ministerstvo obrany chystá nákup nových pušek, kterými chce vybavit armádní odstřelovače. Nakoupit by mělo bezmála tři stovky pušek pro přesnou střelbu. Ty nahradí dosluhující sovětské dragunovy. Nové zbraně budou vybaveny denním i nočním zaměřovačem a měly by umožnit používání stejné munice, kterou jsou vybaveny členské státy NATO. O potřebě výměny pušek se mluvilo již před třemi lety, hodnota zakázky se tehdy odhadovala na více než 100 milionů korun.
Afghánská armáda při ofenzivě zabila jednoho ze zakladatelů Islámského státu (IS) v Afghánistánu Saada Emirátího. Spolu s ním vojáci v provincii Nangarhár zneškodnili dalších 120 radikálů. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Emirátí byl v minulosti velitelem hnutí Tálibán, po smrti zakladatele hnutí mully Umara ale přísahal věrnost IS a patřil k zakladatelům pákistánsko-afghánské pobočky této organizace. Od té doby stál údajně v čele několika útoků IS proti Tálibánu a také proti afghánské vládě. Podle analytiků byl Emirátí jednou z klíčových postav IS v regionu, jeho smrt bude znamenat velkou ránu pro schopnost IS operovat v oblasti východního Afghánistánu.
Česká republika bude chtít znovu otevřít otázku společné evropské armády. Podle premiéra Bohuslava Sobotky myšlenka společné obrany získává v Evropě stále větší podporu. Řekl to českým novinářům na závěr společného jednání předsedů vlád visegrádské čtyřky ve Varšavě. "Pokud jsme dokázali během roku zřídit společnou evropskou pohraniční a pobřežní stráž, může tady být i reálný projekt společných jednotek," uvedl předseda vlády. "Nebude to jednoduché, ale pokud do budoucna chceme mít větší kontrolu nad bezpečností, musíme mít vlastní obranné schopnosti," dodal. Podle Sobotky by se měla EU na summitu v Bratislavě zabývat i jinými otázkami, než je Brexit, především nutnými změnami uvnitř Unie.
Během mise v Libyi byli zabiti tři francouzští vojáci. Podle informací francouzského ministerstva obrany zemřeli v helikoptéře, která byla sestřelena. Agentura AP s odkazem na libyjské úřady uvedla, že útok měly na svědomí islamistické milice. Došlo k němu již v neděli nedaleko Benghází na severu země. Teprve ve středu mluvčí francouzského ministerstva Stephane Le Foll potvrdil přítomnost francouzských speciálních jednotek v zemi. Podle něj je "Francie přítomna všude tam, kde se vede boj proti terorismu". O francouzských vojácích v Libyi informoval již v únoru list Le Monde, to ale popřely libyjské úřady.
Dramatická páteční noc změnila podobu Turecka. Nepovedený puč části armády proti Erdoganově vládě probíhal od večerních pátečních hodin do sobotního odpoledne. První výstřely se v ulicích Ankary rozezněly před desátou hodinou večerní. Druhý den před polednem byly už oficiálně vydané zprávy o počtu obětí, které během pokusu o převrat zemřely. Projděte si rekonstrukci pokusu o vojenský převrat v Turecku minutu po minutě.
S 510 600 vojáky v činné službě je turecká armáda početně druhou největší v rámci NATO po americké armádě. Armáda tohoto klíčového člena Aliance, který má 80 milionů obyvatel, už provedla třikrát státní převrat, a to v letech 1960, 1971 a 1980. V roce 1997 pak přinutila nenásilnou cestou k odstoupení vládu orientovanou na islamizaci země.
Část turecké armády v pátek večer zveřejnila prohlášení, že se ujímá moci v zemi a vyhlásila v celém Turecku zvláštní stav. Podle premiéra Binaliho Yildirima se jednalo o "ilegální akci mimo velení" ze strany armádní skupiny, prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic a protestovali proti převratu. Na mnoha místech v Ankaře, Istanbulu a jinde byla v noci na sobotu slyšet střelba a silné detonace, bojovalo se o strategické objekty, tanky operovaly také v blízkosti parlamentu. Situace je značně nepřehledná, byť premiér již ohlásil, že pokus o puč byl potlačen a situace je pod kontrolou. České ministerstvo zahraničí v současné době důrazně varuje před cestami do Turecka.
Městský soud v Praze pošle Marku Dalíkovi, příteli expremiéra Mirka Topolánka, výzvu k nástupu do vězení. V něm si má odsedět podle pravomocného rozsudku vrchního soudu čtyři roky. Odsouzen byl, protože požadoval třikrát šest milionů eur za to, že bude dodávka obrněných transportérů Pandur pro českou armádu pokračovat.
Fotograf Jan Jindra dokumentoval osm měsíců odsun sovětských vojsk v roce 1991. Jako oficiální fotograf parlamentní komise, kterou vedl Michael Kocáb, se dostal do všech zákoutí vojenského prostoru v Milovicích. Zhruba 180 snímků vyšlo při příležitosti 25. výročí odsunu sovětských vojsk v publikaci s názvem Heavy Metal Milovice.
Venezuela se kvůli nízké ceně ropy potýká s významným nedostatkem základních potravin a léků. Na vývozu ropy totiž stojí ekonomika země a většina potravin a základního zboží se do země naopak musí dovážet. Socialistická vláda zavedla už v roce 2003 kontrolu cen základního zboží, aby je zpřístupnila i chudým. Kolem 40 procent tohoto subvencovaného zboží se však podle BBC pašuje do Kolumbie a tam je se ziskem prodáváno.
Do palestinského Pásma Gazy v úterý dobrovolně odešel člen izraelské komunity Arabů. Oznámila to izraelská armáda, která případ vyšetřuje. Vstup na území, které má pod kontrolou radikální Hamas, Izrael svým občanům nedovoluje. Úterní uprchlík tak bude už třetím žijícím Izraelcem v Pásmu.
Že do roku 2025 budeme dávat na obranu dvě procenta HDP? To jsou velké oči, říká v rozhovoru bývalý ministr obrany a velvyslanec v Rusku.
V případě, že Spojené státy a Jižní Korea postaví na Korejském poloostrově ochranný protiraketový štít, severokorejská armáda je připravena reagovat. Ochranný systém THAAD zničí raketu nepřítele těsně před dopadem, jen asi minutu před zasažením předpokládaného cíle. Tento systém chtějí USA a Soul použít kvůli rostoucím hrozbám ze strany komunistické země. Záměr rozmístit systém THAAD v Jižní Koreji přišel krátce poté, co Spojené státy minulou středu poprvé vyhlásily individuální sankce proti severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi a dalším deseti činitelům jeho represivního režimu.
Dva ruští letci zemřeli po sestřelení vojenského vrtulníku v Sýrii. Stroj sestřelili bojovníci organizace Islámský stát (IS), sdělilo ruské ministerstvo obrany. Incident se odehrál v pátek východně od syrského starověkého města Palmýra. Ruští letci prováděli zkušební let se syrským vrtulníkem Mi-25 v oblasti Homsu v době, kdy bojovníci IS pronikli syrskými liniemi na východ od Palmýry, a Syřané požádali vrtulník o pomoc, sdělilo ministerstvo. Poté, co posádka vrtulníku vyčerpala munici a začala opouštět bojový prostor, byl stroj sestřelen. Rusko vyslalo své letectvo do Sýrie loni v září na pomoc silám vlády prezidenta Bašára Asada bojujícím proti IS a dalším opozičním uskupením.
