Nová základna za 60 milionů osiří. Vrtulníky se stěhují do Bechyně, u lyžařů na Šumavě budou později

Veronika Neprašová Veronika Neprašová
24. 10. 2016 17:25
Pouhých patnáct měsíců bude nakonec jihočeským leteckým záchranářům sloužit základna na letišti v Plané u Českých Budějovic. Moderní zázemí za téměř 60 milionů korun tu otevřeli loni v září. Kvůli novému operátorovi letů, armádě, se ale ústředí letecké záchranky na jihu Čech přesouvá do Bechyně. Vedení jihočeské záchranky varuje, že se tím výrazně prodlouží dolet na Šumavu.
Soukromého dopravce nahradí na jihu Čech armáda. Kvůli jejím vrtulníkům se záchranáři z Plané přesunou na základnu v Bechyni.
Soukromého dopravce nahradí na jihu Čech armáda. Kvůli jejím vrtulníkům se záchranáři z Plané přesunou na základnu v Bechyni. | Foto: ZZS Moravskoslezského kraje

České Budějovice – Leteckou záchrannou službu bude v jižních Čechách z rozhodnutí vlády od Nového roku zajišťovat místo soukromého provozovatele armáda. Ta ale disponuje pouze vrtulníky Sokol, které jsou výrazně větší než ty, ve kterých záchranáři létají nyní, a stroje se proto nevejdou do hangárů v Plané. Nově tak budou záchranáři létat z Bechyně, která je ale od Českých Budějovic vzdálená asi 40 kilometrů vzdušnou čarou.

"O sedm až deset minut se tím prodlouží dolet na Šumavu. Tam je přitom letecká záchranka kvůli špatně přístupnému terénu pro sanitky a vůbec malému pokrytí pozemními posádkami klíčová," popisuje ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý. "O sedm minut déle tak bude čekat člověk v kritickém stavu krvácející do břicha, se zástavou srdce, s mozkovou mrtvicí," dodává.

Navíc déle bude také trvat, než se vrtulníky vrátí zpět na základnu, což lety jednak prodražuje a jednak se tím zkracuje doba, kdy můžou pomáhat jinde. Velké vrtulníky Sokol navíc mají vyšší nároky na prostředí, kde jsou schopné přistát. "Hromadu dřeva, vedle které můžeme přistát nyní, vám Sokol přerovná o pár metrů dál," dodává Slabý.

Armáda se hájí tím, že nová základna pokryje více zabydlených území než právě Planá. "Jenže na Táborsku je pozemních výjezdových skupin spousta. Na rozdíl právě od Pošumaví, kde letecká záchranka výrazně rozšiřuje oblast, kam se zdravotníci k pacientovi dostanou v nějakém rozumném časovém intervalu," upozorňuje Slabý s tím, že v celém Pošumaví jsou pozemní základny bez lékařů. Ten k vážně raněným nebo nemocným přilétá právě na palubě vrtulníku.

Výstavba nového leteckého terminálu v Plané, který je podle odborníků nejmodernějším u nás, navíc přišla na necelých 60 milionů korun. Teď moderní hangáry zůstanou kvůli přesunu základny do Plané nejspíš opuštěné.

Přechod na nové dopravce se nestíhá

Kompletní změnu v poskytování letecké záchranky odsouhlasila vláda na jaře. Policii a armádu pověřila obsluhou dalších dvou základen, policejní vrtulníky tak pro záchranku budou kromě Prahy létat i v Brně. Armádní helikoptéry pak budou kromě Plzně sloužit potřebám záchranářů na jihu Čech.

Zbývajících šest základen mají další čtyři roky obsluhovat tři soukromí dopravci. Poté má podle záměru vlády vzniknout státní letka, která má převzít provoz na všech deseti stanovištích.

Tendr na provozovatele do roku 2020 ale nabírá v některých krajích zpoždění a vážně hrozí, že ministerstvo zdravotnictví nestihne s novými poskytovateli podepsat smlouvu včas. Komise sice stanovila tři vítěze – slovenskou společnost Air Transport Europe, německou Helikopter Air Transport a firmu DSA, která doteď létá ve čtyřech krajích –, jenže neúspěšní zájemci s výsledkem soutěže nesouhlasí a stále neskončily lhůty, od kdy se můžou proti rozhodnutí ministerské komise odvolat.

Asociace zdravotnických záchranných služeb upozorňuje, že vývoj kolem tendru může významně ohrozit fungování záchranky. "Zejména proto, že zdravotnickým posádkám a novým provozovatelům neposkytne dostatek času pro přípravu společné činnosti," píše asociace v prohlášení.

Možných úskalí "sžívání se" nových pilotů je několik. Prvním je technika provozovatele a posádek záchranné služby. "Do vrtulníků musíme namontovat naši techniku, vysílačky, musí se sjednotit komunikační řád s našimi dispečinky. Pokud nezajistíte jejich kompatibilitu, nedomluvíte se na palubě. Během letu tak nemůžou chodit přesné údaje, nemůžete se připravit na to, jak to na místě konkrétně vypadá, jestli tam nejsou třeba dráty, kde se dá přistát a podobně," říká Eva Smržová, vedoucí lékařka letecké záchranky v Ústí nad Labem.

Právě v Ústí má od Nového roku létat slovenská firma ATE. "Na Slovensku ale během letu komunikaci s pozemním dispečinkem třeba doteď nepoužívají. Pro nás je to přitom jedna z hlavních, nepřekročitelných podmínek," dodává Smržová.

Každý provozovatel navíc musí vypracovat provozní příručku a získat povolení pro přistávací plochy třeba v nemocnicích, obojí zabere podle Smržové poměrně dlouhou dobu. Stejně tak dovybavení vrtulníků zdravotnickým materiálem a přístroji, které musí splňovat přísné normy a být homologované. A další čas zabere proškolení pilotů tak, aby v případě potřeby mohli zdravotníkům asistovat.

"Hlavním benefitem letecké záchranné pomoci je rychlost. Na rozdíl od civilních vrtulníků my létáme na hranici rizika. Bezvadná spolupráce pilotů s posádkou je naprosto klíčová. Každé nedorozumění nás okrádá o vzácný čas," dodává Smržová. Ideální čas pro přípravu nových strojů a zácvik posádky pro účely letecké záchranky je podle ní tři až šest měsíců.

Ministerstvo: vše stihneme

Podle ministerstva zdravotnictví ale žádné problémy dané nedostatkem času pro zácvik nových provozovatelů nehrozí. "Zatím nevíme o nikom novém, kdo by výsledek soutěže napadl. Stížnost společnosti DSA o výběru poskytovatelů pro dvě základny ministerstvo posoudilo a zamítlo," řekl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí resortu Ladislav Šticha. Krizový scénář pro případ, že by se do konce roku nestihly smlouvy s novými poskytovateli uzavřít, proto prý zatím neřeší.

Problém podle Štichy prý není ani ve zmiňovaném sžívání se záchranářů s piloty, všechny tři úspěšné společnosti prý nabízejí nejen techniku a piloty, ale i zdravotnický personál. Jestli jde o tytéž záchranáře a lékaře, kteří na základnách už pracují, nebo o úplně jiné lidi, kteří dosud u letecké záchranky nepůsobili, ale nechtěl komentovat.

"Obávám se, že to dostatečně ilustruje odborné zázemí ministerstva zdravotnictví. Tři vybraní provozovatelé nenabízejí a ani nemohou nabízet zdravotnický personál, to je směšné," okomentoval to jeden z dlouholetých lékařů sloužících u letecké záchranky, který si nepřál být jmenován.

 

Právě se děje

před 1 minutou

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy