Praha - Třetina lidí, kteří v Česku žijí v ghettech, je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí 36 000 až 38 500 lidí. V regionu je celkem 89 takzvaných vyloučených lokalit. To je 15 procent všech těchto míst v ČR.
Uvádí to zpráva ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), kterou se chystá v pondělí na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji projednávat vláda. Materiál vychází z analýzy vyloučených lokalit, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce.
Ghett v Česku přibývá
Ghett v Česku i jejich obyvatel postupně přibývá. Zatímco v roce 2006 byly takových míst tři stovky a žilo v nich na 80 000 lidí, nyní jich je přes šest stovek a mají až 115 000 obyvatel.
"Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější," uvádí zpráva. Zatímco podle ní sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště.
Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.
Podle Dienstbierovy zprávy by proto bylo nutné do oblasti zacílit nejen víc peněz na různá opatření, ale kroky by se měly také lépe koordinovat. Vládní agentura pro sociální začleňování spolupracuje nyní s osmi obcemi z kraje.
Zpráva poukazuje také na to, že problematické bývá sousedství ghett s ostatní zástavbou. Napětí tam roste. Lokality se pak často stávají terčem extremistů, uvedli autoři. Dodali, že vlna protiromských akcí teď skončila a místo Romů se tématem stali migranti.
Vybudujte síť levnější bytů, navrhuje dokument
Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne.
Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku. Do budoucna by měl problém řešit systém sociálního bydlení. Radnice chtějí také podporu na vykoupení a bourání vybydlených objektů. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace.
Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii. Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek.
Veřejně prospěšné práce podle zprávy bývají někdy jedinou možností uplatnění lidí z ghett, měla by se proto prodloužit doba poskytování příspěvku na ně a mělo by být možné je využít i opakovaně. Zvýhodnit by se mělo také sociální podnikání. Nutné je upravit možnosti oddlužení.
