Praha - Dvanáctkrát ředitel pražského magistrátu Martin Trnka zamítl žádost redaktora Hospodářských novin, aby mu na základě zákona o svobodném přístupu k informacím odtajnil, kolik brali dva z nejvyšších úředníků pražského magistrátu za éry Pavla Béma a Romana Janouška Peter Ďurica a Jiří Toman. První řídil odbor majetku, druhý pak odbor investic. Opakované zamítnutí Trnka odůvodnil ochranou jejich soukromí.
Dvanáctkrát však Trnkovo rozhodnutí jako nezákonné zrušilo ministerstvo vnitra. A hlavní město také dostalo anticenu "Zavřeno" pro úřady, které odmítají sdělovat informace.
Zavři oko, Ďurico
Peter Ďurica řídil majetkový odbor magistrátu v letech 2003 až 2010. Podle uniklých policejních odposlechů zveřejněných v březnu 2012 v deníku MF Dnes se radil s pražským podnikatelem Romanem Janouškem o tom, za jakých podmínek má jako ředitel majetkového odboru pronajímat majetek magistrátu. A když pochyboval o výhodnosti, Janoušek mu říkal: "Zavři oko, je to v pořádku." Podle švýcarských vyšetřovatelů měl Ďurica i podpisová práva k Janouškovým švýcarským účtům.
V říjnu 2013 proto rada hlavního města přikázala Trnkovi poslechnout zákon a informaci o platu obou úředníků poskytnout.
Veřejný zájem totiž podle radních převážil nad ochranou soukromí, protože neposkytnutí informací dlouhodobě poškozovalo dobré jméno Prahy. Poukazovali nejen na stanoviska ministerstva vnitra, ale také na negativní ohlas v médiích.
Plat jako vicepremiér
Nyní se tímto usnesením musel zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Ďurica na hlavní město, respektive jeho radní, podal žalobu na ochranu osobnosti. A v ní chtěl za neoprávněné poskytnutí informací o svém platu omluvu a satisfakci 150 tisíc korun. Soud však jeho žalobu zamítl.
Mimochodem, z vydaných informací vyplynulo, že Ďurica měl vyšší příjem než řadoví ministři a stejný jako místopředseda vlády. V roce 2010 dostával i s odměnami měsíčně 128 tisíc korun.
Ďuricův advokát Jaroslav Truneček tvrdí, že zveřejněním došlo k diskriminaci. Město totiž obdrželo více žádostí o zveřejnění platu úředníků, ale vyhovělo pouze v tomto jediném případě.
Chránit všechny kromě Ďurici
"V jiných případech bylo postupováno odlišně. Jen u pana Ďurici a Tomana rozhodovala rada, jen u nich dvou byla vydána speciální důvodová zpráva, jedině v jejich případě bylo následně vyhověno. Já v tom usnesení čtu: Budeme chránit všechny kromě Ďurici a Tomana, kdybychom je dál chránili, mohli bychom ohrozit sebe," uváděl Truneček. Podle něj šlo navíc o nezákonné zasahování rady. O informaci byl totiž žádán magistrát, tedy úřad veřejné správy. A radní tak do toho neměli co mluvit, protože na ně žádost nesměřovala.
Právní zástupkyně města Nikola Šmejdířová žalobu označila za nesmyslnou. "Žalovaná poskytla údaje v souladu s právní úpravou. To, že o informaci byl žádán magistrát a věnovala se tomu v rámci interních procesů rada, je irelevantní," uvedla. Podle ní byli jak Ďurica, tak Toman osobami s tak širokými pravomocemi, že se na ně povinnost informace poskytnout vztahovala.
Má mít zdravé sebevědomí a za plat se nestydět
A soudce Pavel Freibert žalobu rychle smetl ze stolu. "Podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tak jak jej vyložil Nejvyšší správní soud, jednoznačně vyplývá, že tato informace poskytnuta být měla," uvedl Freibert.
"Byl v takové pozici, která zájem veřejnosti o poskytnutí informace odůvodňuje, a ten převažuje nad ochranou jeho soukromí," dodal a poukázal na opakovaná rozhodnutí ministerstva vnitra, které zamítavé rozhodnutí magistrátu dvanáctkrát za sebou zrušilo. A to, že rada města úředníkům přikázala plat zveřejnit, označil za nepodstatné. Jde totiž o jednu instituci.
Plat podle soudce vyjadřuje ocenění práce úředníků a jejich přínos pro zaměstnavatele. "Zaměstnanec v takové pozici by měl mít zdravé sebevědomí, aby ten příjem unesl a unesl i to, že se o něm bude vědět," dodal.
Ďurica verdikt nekomentoval a beze slova opustil soudní síň.
Spor i o výpověď
Není to přitom jediný spor, který bývalý prominentní úředník s hlavním městem vede. Když před pěti lety nastupoval na post primátora Bohuslav Svoboda, Ďuricu a Tomana z vedení magistrátu propustil. Poté, co provedl organizační změny a některé odbory sloučil a přejmenoval, oběma dal výpověď pro nadbytečnost.
Ďurica to ale označil za účelový krok a proti výpovědi podal žalobu. Tu ale Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl. “K organizační změně prokazatelně došlo a místo bylo prokazatelně zrušeno,“ uvedla soudkyně Jaroslava Novotná.
Její rozsudek kvůli nedostatečnému zdůvodnění odvolací soud zrušil, ale Novotná svůj zamítavý verdikt loni v prosinci s důkladnějším odůvodněním zopakovala. Odvolací Městský soud v Praze se ale bude muset případem zabývat znovu, Ďurica se opět odvolal.
