Bouřlivý večírek s následky. Vyhození diplomaté žalují stát

Marek Pokorný Marek Pokorný
7. 8. 2014 5:30
Lubomír Zaorálek musí řešit dědictví po Karlu Schwarzenbergovi. Vyhozené velvyslance, kteří se chtějí vrátit zpět a kterým soud dává za pravdu.
Diplomaté si stěžují na postup vedení ministerstva zahraničí.
Diplomaté si stěžují na postup vedení ministerstva zahraničí. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Večírek, který se protáhl do rána a ztracený trezor s více než půl milionem korun stál českého velvyslance v Argentině Štěpána Zajace a jeho manželku Kristýnu místo. Dva roky starý případ nyní řeší soud na Praze 1. Manželé se totiž proti výpovědi ministerstva zahraničí ohradili a rozhodnutí soudně napadli.

Celá peripetie přitom začala nevinnou oslavou. Rozlučka s končícím hospodářem úřadu však měla nepříjemnou dohru druhý den. Zajacová – která svého muže provázela po ambasádách v zemích Jižní a Střední Ameriky téměř dvacet let a v Buenos Aires byla ve funkci pokladní a sekretářky velvyslance  totiž po příchodu do práce zjistila, že chybí příruční pokladna, v níž byly dolary a eura v hodnotě 551 tisíc korun. Pokladna přitom byla zamčená v trezoru v pokladní místnosti, od níž by neměl mít nikdo jiný klíče.

"Žádné orgie to nebyly. A že jsme se rozešli ve tři ráno? Tam se prostě žije později," odmítá Zajac, že by právě bouřlivý večírek umožnil nepozorovanou krádež. Zajacová zase vylučuje, že by zapomněla pokladní místnost či trezor zamknout. "Pachatel musel mít kopie klíčů, já je stále měla u sebe, pod kontrolou," říká.

Inspektorská letka

Rozjelo se vyšetřování, kvůli němuž narychlo přiletěla tříčlenná kontrola z generální inspekce ministerstva zahraničí (náklady na její cestu přesáhly 128 tisíc korun, tedy čtvrtinu ztracených peněz). Ta zjistila, že pokladní Zajacová odpovídá za manko a její manžel jako velvyslanec za to, že nebyl dodržován bezpečnostní režim, takže mohlo dojít ke krádeži.

Ministerstvo zahraničí vzápětí oba manžele propustilo pro závažné porušení povinností. Ti ale svoji výpověď neuznávají a chtějí se vrátit. Po dvou letech tak historka skončila až na Obvodním soudu pro Prahu 1

Zajacovi argumentují tím, že se dodnes nezjistilo, kdo a jak peníze odcizil a stejně tak prý není prokázáno, že ke krádeži došlo kvůli porušení jejich povinností.

Zajacová nyní lituje, že tehdy na naléhání svého manžela podepsala, že celou sumu dobrovolně splatí. Nepřímo tak vlastně uznala své pochybení a zrušila také stavební spoření, z něhož většinu sumy uhradila.

Podepiš, bude Brazílie

Velvyslanec měl v Buenos Aires po několika týdnech skončit – a přestěhovat se po krátké pauze na stejný post do sousední Brazílie.

"Začal jsem tušit, že je ta Brazílie ohrožena. To, že škodu uhradila, by se mohlo řešit jako polehčující okolnost,“ vysvětluje Zajac, proč manželku přesvědčil, ať podepíše dohodu o splácení škody. Manželé prý se splácením souhlasili právě kvůli očekávání, že si na ně vydělají na další misi v Brazílii. K tomu ale nedošlo – přišla již zmíněná výpověď.

Pravdou je, že postup ministerstva vyvolává otázky. Například trestní oznámení "na neznámého pachatele" podalo až loni v září – více než rok po události.

"V červenci 2013 nastoupili na odbor generální inspekce noví vedoucí pracovníci, kteří se kromě nových případů zabývali i některými staršími případy a rozhodli, že v tomto případě bylo MZV povinno podat trestní oznámení," uvádí mluvčí Johana Grohová.

Zajac na svou obhajobu uvádí, že se případem zabýval i Národní bezpečnostní úřad. Ten došel k tomu, že bývalý velvyslanec nic neporušil a bezpečnostní prověrku mu ponechal. "Ministerstvo jsem navíc předtím několikrát upozorňoval na to, že jsou nedostatečná bezpečnostní opatření," podotýká Zajac.

Víza a nevhodné chování

Podobných případů přitom existuje víc. Sporných výpovědí úředníkům ambasád za éry Karla Schwarzenberga padla více než desítka a na soud se obrátili nejen Zajacovi.

Samo ministerstvo připouští, že eviduje šest žalob, další dva případy pak dodatečně skončily smírem.

Jedním z těch, kdo se nedal a podal žalobu, je bývalý konzul v Hanoji Tomáš Kadlec. Jeho hlavním prohřeškem bylo podle ministerstva to, že důsledně nevyužíval systém pro vydávání víz Visapoint. S obhajobou, že s ním byly problémy, Kadlec neuspěl.

"Dostal výtku a sebrali mu osobní ohodnocení. A po pěti měsících ho za to ještě vyhodili. Byl dvakrát potrestán za stejnou věc, navíc velmi spornou,“ říká Kadlecův advokát Jan Mikš. Obvodní soud pro Prahu 1 dal Kadlecovi za pravdu a výpověď označil za neplatnou.

Podobně se ministerstvo zbavilo i vedoucího konzulárního úseku v Kyjevě Mariána Vyšňovského. U něj je důvod výpovědi zvlášť neobvyklý: údajné nevhodné chování k jedné z pracovnic úřadu.

I Vyšňovskému dal soud za pravdu a výpověď označil za neplatnou. (On sám se do pravomocného verdiktu nechce vyjadřovat).

Ani v jednom z těchto případů není verdikt pravomocný, protože se ministerstvo odvolalo.

Odbory byly proti

Proti okamžitému vyhazovu se tehdy postavila odborová organizace na ministerstvu. "Jednoznačně jsme ke všem dávali nesouhlasné stanovisko," říká šéf odborové organizace Jan Kamínek – prý s výjimkou manželů Zajacových, jejichž případ prý odboráři neřešili.

"Od počátku jsme říkali, že je jasné, že ty případy ministerstvo prohraje. A ptali jsme se, kdo bude platit ty náhrady," říká Kamínek.

Že jsou Schwarzenbergovy vyhazovy pro nynější vedení resortu problémem, přiznává i současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Připadá mi, že docházelo k obvinění lidí, která nebyla příliš podložená," říká opatrně. "Těch kauz je určitě víc než deset. S řadou lidí jednám a hledám způsob, jak jim umožnit se na ministerstvo vrátit," dodává.

Miliony ušlé mzdy

Případ je pro ministerstvo citlivý i vzhledem k tomu, že pokud definitivně prohraje, bude muset exdiplomatům hradit ušlou mzdu, která v případě velvyslanců není zrovna malá.

I když se v tomto případě počítá jen tabulková mzda, a nikoliv diety a příplatky při pobytu v zahraničí, většinou se pohybuje těsně pod hranicí čtyřiceti tisíc korun měsíčně. Jen u manželů Zajacových tak jde za uvedené dva roky nejméně o dva miliony korun.

Tehdejší ministr Karel Schwarzenberg, který jejich propuštění musel podepsat, trvá na tom, že se jednalo o závažná pochybení. "Byl jsem tehdy o tom přesvědčen, jinak bych to nebyl udělal,“ reagoval.

K propuštění prý došlo na základě vyšetřování generální inspekce. "Podali zprávu, že na tom či tom úřadě se udály ty či ony nepravosti, a tudíž je vhodné toho či onoho odloučit," vysvětluje, ale konkrétnější už prý být nedokáže. "Bylo to před dvěma lety a musel bych to nastudovat," dodává.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy