Soud dál řeší válku profesorů na VŠE. Tu šikanu lépe prokažte, přikázal

Marek Pokorný Marek Pokorný
4. 11. 2015 16:11
Byla to šikana, zhodnotil letos na jaře Obvodní soud pro Prahu 3 postup vedení Vysoké školy ekonomické proti renomovanému profesorovi Josefu Šímovi, kterým předloni na podzim vyvrcholila válka pedagogů Národohospodářské fakulty. A výpověď, již tehdy Šímovi dal děkan fakulty Miroslav Ševčík, označil za neplatnou. Případem se ve středu zabýval odvolací Městský soud v Praze, který ale verdikt zrušil a prvoinstančnímu soudu přikázal, aby zmíněnou šikanu lépe prokázal.
Miroslav Ševčík
Miroslav Ševčík | Foto: ČTK

Praha – Ani po více než dvou letech neskončily dozvuky velké války, která prakticky paralyzovala Národohospodářskou fakultu pražské Vysoké školy ekonomické. Tu tehdy po sporu s novým vedením v čele s děkanem Miroslavem Ševčíkem opustila řada renomovaných profesorů. Někteří odešli sami, jiným zase nové vedení dalo výpověď.

A škole tehdy dokonce hrozilo, že jí akreditační komise u čtyř oborů zakáže kvůli nízké kvalitě pedagogického sboru nabírat nové studenty. Letos v únoru nicméně komise uznala, že se Ševčíkova fakulta zlepšila a podařilo se jí po loňském a předloňském exodu nabrat dostatek nových pedagogů.

Škola se ovšem stále musí vypořádávat s protesty tehdy propuštěných profesorů. Jedním z nich je Josef Šíma, který výpověď odmítl uznat a obrátil se na soud. A Obvodní soud pro Prahu 3 mu dal letos v květnu za pravdu a výpověď označil za neplatnou. Podle soudkyně Markéty Písaříkové byly důvody zástupné a ve skutečnosti šlo o šikanu. "Nebyla to tak závažná provinění, aby mohlo dojít k okamžitému rozvázání pracovního poměru," uvedla tehdy Písaříková.

Nyní se bude muset případem zabývat znovu. Škola se totiž odvolala a verdikt ve středu zrušil Městský soud v Praze. Podle soudce Reného Fischera prvoinstanční soudkyně nezjistila správně skutkový stav. "Některé skutečnosti podcenila, některé zase příliš zdůraznila," řekl Fischer. "Prvoinstanční soud uvěřil tvrzení žalobce, že šlo o šikanu, ale ve spise nejsou důkazy, které by to potvrzovaly," uvedl a přikázal, aby případ posoudila znovu.

Josef Šíma, rektor Cevro institutu.
Josef Šíma, rektor Cevro institutu. | Foto: Marek Pokorný

Devět pochybení

Spor se vede zejména kolem Katedry institucionální ekonomie, kterou Šíma před několika lety zakládal. Jenže před dvěma lety se stejně jako valná část jeho kolegů názorově s novým vedením fakulty rozešel. Někteří na škole sami dali výpověď, jiným Ševčíkovo vedení neobnovilo termínované smlouvy. A několika z nich pak – jako například Šímovi - dal naopak výpověď Ševčík spolu s novým šéfem Katedry institucionální ekonomie Miroslavem Zajíčkem.

A Šímovi v okamžitém rozvázání pracovního poměru vyčetl devět pochybení – například to, že nepředkládal evidenci pracovní doby, odjel na nepovolenou konferenci do zahraničí, odmítl výuku jednoho z předmětu či že nechodil na schůze katedry.

Průběh soudního sporu, který deník Aktuálně.cz sledoval, přitom ukazuje doslova na válku, která mezi Šímou a jeho nadřízenými byla. Třeba zvaní na schůzky v době, kdy všichni věděli, že je na konferenci v zahraničí. Nebo příkaz, aby se během 24 hodin přestěhoval do nové kanceláře.

"Jedná se o mimořádný případ šikany, kdy je šikanován rektor jiné vysoké školy," uvedl Šímův advokát Petr Kuhn a poukázal na to, že Šíma je již několik let rektorem soukromé vysoké školy Cevro institut a na VŠE si ponechal pouze poloviční úvazek, aby učil na Katedře institucionální ekonomie, kterou v minulosti založil a vedl.

"Šikanování bylo prováděno mimořádně důrazně, soustavně, například když byl umístěn do bývalého skladu nebo mu byla schválně nařizována výuka na dobu, kdy měl jiné povinnosti jako člen vědecké rady," dodal Kuhn. Smyslem bylo podle Kuhna pouze ponížit bývalého vedoucího oboru institucionální ekonomie a naznačit mu, aby školu sám opustil. "To on neudělal, pracoval i za snížený plat," podotkl.

Jen snaha, aby plnil povinnosti

"O žádnou šikanu nešlo. Šlo jen o snahu, aby plnil své pracovní povinnosti," oponovala před soudem právní zástupkyně školy Kateřina Jirkovská.

Z uvedených devíti pochybení označila ale prvoinstanční soudkyně osm za nepodložené. Jako problematické uznala pouze to, že Šíma v listopadu 2013 odjel na dvanáctidenní služební cestu na prestižní mezinárodní konferenci ve Washingtonu, aniž by požádal o svolení svého nadřízeného.

Toho o odjezdu informoval až den před odletem a sám přiznal, že to bylo na poslední chvíli jen proto, že věděl, že by na ni kvůli vypjatým vztahům nedostal svolení. Podle něj to ale byla formalita – protože na ni získal grant a škola nic neplatila. Soudkyně Písaříková to sice označila za pochybení – ale ne tak závažné, aby kvůli tomu mohlo dojít k okamžitému rozvázání pracovního poměru. A navíc uznala, že Šíma porušil pravidla kvůli šikanoznímu postupu nadřízených.

Ani s tím ale odvolací soudce Fischer nesouhlasil. "I poměrně kratší absence mohou být jako závažné porušení povinnosti důvodem pro okamžitou výpověď," poukázal Fischer na dřívější verdikty Nejvyššího soudu. Podle něj se tak bude muset prvoinstanční soudkyně Písaříková kromě doložení, že šlo ze strany fakulty skutečně o šikanu, vypořádat i s tím, nakolik závažné provinění bylo v daném kontextu to, že profesor odjel na zmíněnou konferenci.

Jak má vypadat správný učitel?

To, jak budou šikanu prokazovat a zda budou chtít například nové svědky, nechtěl Šíma ani Kuhn komentovat. "Slyšeli jsme to právě teď stejně jako vy. Musíme se o tom poradit," uvedl Kuhn.

I když podal žalobu na neplatnost výpovědi, o návrat na školu Šíma nestojí. "Smyslem řízení není náprava poměrů, ale jen poukázat na to, že se dělo něco špatného. Je dobře sdělit všem, že se tak stalo," uvedl Kuhn, který mimochodem sám donedávna na Šímově katedře přednášel.

"Není to o tom, jestli někdo pochybil, ale o tom, jak má vypadat učitel. Jestli chceme, aby vyučoval někdo, kdo si stojí za svým, nebo někdo, kdo si politickou manipulací v rámci organizace školy vynutí odchod nejlepších profesorů, docentů, aby mohl vládnout sám. Je to jen o tom, jak si představujeme vzdělávání," konstatoval.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy