reklama
 
 

Třetinu života se soudí o výpověď, teď se jí zastal soud

29. 7. 2015 19:28
Jana Slanařová se soudí kvůli neplatné výpovědi už devatenáct let. Než soudy pravomocně potvrdily, že se má vrátit do práce, skončila v důchodu.

Praha - V roce 1996, když byla v pracovní neschopnosti, nečekaně dostala celní úřednice Jana Slanařová výpověď pro závažné porušení pracovní kázně. Překvapená Slanařová, která prodělala silný zápal plic a měla následné problémy s páteří, zjistila, že lékař ukončil její neschopenku, aniž by jí to oznámil. Zda omylem, či ne, se neví, jisté je ale to, že do práce nechodila, protože o ukončení neschopenky nevěděla. A proto přišla výpověď.  

Od té doby bojovala o to, aby se mohla do práce vrátit. U soudů sice vyhrála – ale až po sedmnácti letech, když už byla v důchodu. Celní správa jí tak alespoň musela doplatit dlužnou mzdu. Dalšího vítězství se dočkala tuto středu: Obvodní soud pro Prahu 1 jí přiznal za nezákonný postup a šikanu ze strany bývalých nadřízených odškodné 450 tisíc korun.

"Bylo jí bráněno po více než deset let vykonávat povolání. Nevystačíme si s pouhým konstatováním, že byla poškozena její práva, ale na místě je finanční kompenzace," uvedl soudce Pavel Freibert. Advokát Slanařové Jan Vydra byl s verdiktem spokojen jen částečně. "Myslím, že ta suma měla být vyšší. Počkáme na písemný rozsudek a zvážíme odvolání," uvedl. Slanařová totiž v žalobě požadovala tři miliony korun.

Co ta přísaha?

Podle Slanařové jí celá kauza zničila život. Celou tu dobu byla nejen bez práce, ale prakticky bez jakéhokoliv příjmu. Zaměstnat jinde se totiž podle svých slov nemohla nechat. "Nedostala zápočtový list. Navíc podle služebních předpisů nesmí příslušník ozbrojeného sboru vykonávat žádné zaměstnání bez souhlasu nadřízeného funkcionáře," poukazuje advokát Vydra. Kdyby tedy nastoupila jinde, dala by tím celníkům do ruky silný argument.

Slanařová tak dělala pouze příležitostné brigády. "Navíc jsem neustále čekala, kdy bude rozhodnutí, které mi dá zapravdu, že jsem nadále zaměstnancem," dodává Slanařová. To, že se ocitla v hluchém místě mezi paragrafy, potvrdily nakonec i soudy.

Jak je ale možné, že se obyčejný spor o výpověď táhne 19 let? Obecné soudy původně dávaly zapravdu celníkům: Ti prý měli právo absentující zaměstnankyni propustit. Slanařová nakonec uspěla až po devíti letech, když se jí zastal Nejvyšší soud. Měla se tak nejen vrátit do práce, ale navíc dostat dlužnou mzdu za uvedených devět let.

Jenže celníci vzápětí přišli s trikem: Oznámili jí, že v roce 1997 museli všichni příslušníci složit přísahu, a kdo to neudělal, nemohl být dál ve službě. Protože Slanařová tehdy byla oficiálně propuštěna, přísahu nesložila, tudíž se nemůže na celnici vrátit.

Soudy, včetně nejvyššího správního, tuhle teorii potvrdily. Až předloni v únoru zasáhl Ústavní soud a soudce Miloslav Výborný, podle něhož se právo v rukou obecných soudů a správních orgánů stalo nástrojem absurdity a nespravedlnosti. "Jde o dodatečnou právní konstrukci působící vůči stěžovatelce až výsměšně," smetl tehdy argument celníků o chybějící přísaze a fakticky nařídil celníkům, aby se s paní Slanařovou vypořádali.

Zaplať milionářskou daň

Celní správa tak předloni vyplatila Slanařové na ušlé mzdě zhruba tři miliony korun. Jenže najednou, takže bývalá celnice dostala méně peněz, než kdyby peníze dostala jako pravidelný plat. "Platila jsem tak z toho speciální milionářskou daň," podotýká Slanařová.

Celníci jí ale vyplatili dlužnou sumu bez úroků, a Slanařová se tak s nimi dál soudí. Žaloba nyní leží na Městském soudu v Praze, který zatím nenařídil jednání. "Jen ty úroky jsou za tu dobu nejméně dva miliony korun," říká Vydra, podle něhož celníky žalují už z principu. "Takhle se s člověkem prostě nejedná," vysvětluje.

Slanařová navíc protestuje i proti tomu, že jí vypočítali dlužnou mzdu v nejnižší možné výši – bez jakýchkoliv příplatků či odměn. A navíc podle nižší hodnosti, než kterou měla. Příplatky přitom dostává prý každý – důvodem pro jejich odebrání prý bylo jen závažné nesplnění stanovených úkolů. "To vše má i vliv na její důchod. Chceme vyšší hodnost, průměrné odměny a průměrný osobní příplatek, to vše jí bylo upřeno," řekl Vydra, který to odhaduje na dalších několik set tisíc korun.

Slanařové vadí i to, že nikdo nebyl za nezákonný postup vůči ní potrestán. "Ani se mi nikdo dosud neomluvil," podotýká. A laxnost celní správy i nadřízeného ministerstva financí – to v projednávané žalobě figuruje jako orgán zodpovědný za nemajetkovou újmu - potvrzuje i to, že se ke středečnímu jednání nikdo z nich nedostavil. A nepředložil tak jediný důkaz, kterým by se pokusil verdikt zvrátit či alespoň snížit.

A nelze ani zjistit, jak bude ministerstvo reagovat a zda se odvolá. Na zaslané otázky nikdo z jeho tiskového oddělení neodpověděl.

autor: Marek Pokorný | 29. 7. 2015 19:28

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama