Srní (Klatovsko) - O desítky milionů korun vylepšil meziročně své hospodaření Národní park Šumava.
Zatímco loni byl na konci pololetí ve ztrátě 33,6 milionu korun a na hranici insolvenčního řízení, letos je ve stejném období v zisku 47,6 milionu korun.
"Je to výsledek úsporných opatření, včetně propouštění zaměstnanců, a také dosažení nejvyšších cen z prodeje dřeva v dosavadní historii parku," řekl ve středu novinářům na Zelené hoře nedaleko Srní ředitel správy Národního parku Šumava Jiří Mánek při shrnutí svého ročního působení ve vedení parku.
V době, kdy Mánek loni v létě nastupoval jako ředitel, bylo prý na účtech parku sotva na jedny měsíční platy zaměstnanců. "Deficit se v následujících měsících dále prohluboval až do září, kdy činil minus 40,5 milionu korun," doplnil ekonomický náměstek Jiří Kvapil.
Po sérii úsporných opatření, jednání s ministerstvem životního prostředí a zejména po změnách v politice prodeje dřeva, se situace začala měnit.
Na konci roku skončila správa parku v půlmilionovém deficitu, letos je zatím zisk 47,6 milionu korun a podle Mánka skončí letošní hospodaření v plusu. Navíc se daří vytvořit rezervy na financování a spolufinancování projektů zaměřených na turisty.
Správa parku má nyní v různé fázi rozpracováno na 80 projektů v celkové hodnotě kolem 600 milionů korun.
Po Mánkově nástupu do vedení parku propustila správa na tři desítky zaměstnanců. Z 295 na konci loňského pololetí se jejich počet snížil na současných 262.
"Na mzdách tak šetříme přibližně jeden milion korun měsíčně, do všech služebních aut jsme namontovali GPS a máme zavedený kontrolní mechanismus, díky tomu šetříme každý měsíc na pohonných hmotách 100.000 korun," vyjmenoval některá z úsporných opatření Mánek.
Park se také zbavil části aut. Měsíčně teď auta správců parku najezdí o 30.000 kilometrů méně než před zavedením GPS.
Zásadní věc, která změnila ekonomiku parku, je ale přehodnocení prodeje dřeva.
"My jsme nastavili jiná kritéria a jiné ceníky. Jen pro srovnání s rokem 2010 my nyní prodáváme kubík dřeva o 400 korun dráž, v porovnání s loňskem o téměř 200 korun dráž," vyčíslil Mánek.
Jen za letošní první pololetí tak park podle něj utržil na dřevu o 18 milionů korun víc než v roce 2010. V roce 2010 se metr krychlový dřeva prodával v parku za 1146 korun, letos je to 1565 korun za kubík.
Roční rozpočet parku záleží podle ředitele na nahodilé těžbě. "V roce 2010, kdy byly velké těžby statisíců metrů krychlových kůrovcového dřeva, byl rozpočet parku téměř jedna miliarda korun. Bez kalamity byl loni rozpočet zhruba poloviční, letos je kolem 360 milionů korun," řekl Mánek. Z toho jednu třetinu tvoří státní příspěvek, který zhruba kryje náklady na mzdy.
Třetinu peněz park získává ze dřeva a třetinu musí získat jinak, například z dotací. Park ale chce vyjednávat s ministerstvem o navýšení státní dotace, protože podle Mánka o sto procent navýšil plochu území ponechaného naprosto bez zásahů. Tím ale zároveň zmenšil území, z něhož může mít peníze za dřevo.
Kůrovcová kalamita je podle ředitele na Šumavě minulostí. V roce 2010 padl historický rekord zhruba 350.000 kubíků vytěženého kůrovcového dřeva. Před dvěma lety správa vytěžila 239.027 metrů krychlových kůrovcových stromů, loni to bylo 77.568 kubíků.
"Objem kůrovcového dříví v letošním roce zatím dosahuje poloviny objemu roku 2012," doplnil náměstek ředitele pro lesní ekosystémy uvádí Jan Kozel.
